V současné době se připravují tři novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. První návrh se týká navýšení příspěvku na péči, druhý se týká změnového zákona, kde je nejen v tomto zákoně upraveno sociálně-zdravotní pomezí. K těmto dvěma zákonům jsme se mohli v připomínkovém řízení vyjádřit. Ke třetí novele zákona o sociálních službách jsme se vyjádřit nemohli, protože byl formou poslaneckého zákona podaný ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. V současné době je projednáván v Poslanecké sněmovně pod sněmovním tiskem 605.
Novela navyšující příspěvek na péči
Začneme první připravovanou novelou zákona č.108/2006 vztahující se k navýšení příspěvku na péči. V pátek 9. února ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že koalice se shodla na tom, že od července se příspěvky na péči zvýší, ale ne plošně. Nejnižší dávka se nezvedne vůbec a také další dávky jsou nižší, než byly v návrzích, které byly projednány s odbory. K této novele se podrobně vrátíme v příštím čísle Bulletinu.
Změnový zákon upravuje tři zákony
Druhá novela zákona o sociálních službách se promítá do tzv. změnového zákona, který upravuje hned tři zákony. Mění se nejen zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale i zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Odborový svaz si uvědomuje, že jsou nutné právní úpravy institutů spadající pod sociálně-zdravotní pomezí. O tomto změnovém zákonu se hodně napsalo, dovolím si zmínit nejdůležitější připomínky za náš odborový svaz.
Hlavní připomínky odborového svazu:
- Dosavadní systém by neměl být radikálně změněn, dokud nebudou vyřešeny základní problémy, zejména sladění poptávky po pobytových sociálních službách s nabídkou. Potřebujeme dostatek pobytových sociálních služeb pro osoby v nepříznivé sociální situaci, dostatek financí a kvalifikovaného personálu v dostatečném množství.
- Předložený návrh zákona komplexně neřeší zásadní problémy při poskytování sociálních služeb a zdravotní péče.
- Návrh neřeší ekonomické dopady do obou segmentů, včetně investičních nákladů.
- Akceptovatelný není ani návrh na zavedení zásadní spoluúčasti pacientů a následně klientů v následné péči. Současná ekonomická situace pacientů a následně klientů, kteří budou čerpat zdravotní služby, neumožňuje jejich bezpečný návrat do vlastního sociálního prostředí. Předkladatel návrhem přenáší problém podfinancování jak dlouhodobé a následné péče, tak sociálních služeb na klienty a potažmo také na poskytovatele, a to je dle názoru odborového svazu nepřípustné.
- Je třeba kultivace systému úhrad ošetřovatelských výkonů a rozšíření výkonů o další, nebo vytvoření systému ošetřovatelského dne v závislosti na potřebě poskytované ošetřovatelské péče jednotlivým klientům.
- Návrhy v novelách zákonů přicházejí v době, kdy v důsledku nedostatku personálu dochází k omezení služeb, a to jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách. Nedostatek kvalifikovaného personálu v obou složkách (zdravotní i sociální) bude překážkou k naplnění požadavků.
- Za zásadní problém odborový svaz považuje vedle nedostatku zdravotnického personálu také problémy se zajištěním návštěv lékaře v pobytových zařízeních sociálních služeb.
- Odborový svaz znovu upozorňuje, že ani dnes není v mnoha zařízeních sociálních služeb zabezpečena ošetřovatelská péče nepřetržitě. Z důvodů chybějících všeobecných sester se ošetřovatelská péče mnoha klientům neposkytuje na nočních směnách.
- Po personální stabilizaci systému je možné se zabývat novým nastavením podmínek komplexní právní úpravy sociálně-zdravotního pomezí.
- Odborový svaz odmítá, aby bylo poskytování zdravotních služeb u poskytovatelů sociálních služeb navázáno pouze na získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
- Odborový svaz zásadně odmítá, aby poskytovatelé sociálních služeb byli na základě nové právní úpravy povinni splňovat minimální personální standard k zabezpečení sociální služby. Z minima se stane optimum a sociální služby dopadnou jako ve zdravotnických lůžkových zařízeních.
- Změny v zákonech by přinesly i nepřiměřenou zátěž poskytovatelům zdravotních služeb související s povinností nabídnout uzavření smlouvy o poskytování pobytové sociální služby osobám, jejichž zdravotní stav nadále nevyžaduje hospitalizaci, ale zároveň jim neumožňuje obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby.
- Odborový svaz připomíná nutnost sdílení dat mezi resorty a uvnitř sociálních služeb a vznik centrálních registrů.
- Odborový svaz požaduje návrh změnového zákona doplnit o paragrafové znění všech souvisejících prováděcí právních předpisů, na které se v textu předkladatel odkazuje nebo které s nastavením sociálně-zdravotního pomezí pojmově souvisí, včetně právní úpravy výše úhrady za ošetřovatelskou péči v zařízení sociálních služeb. Opakovaně připomíná, že kvalitní zaměstnance je nutné zaplatit v obou segmentech. Nesystémové kroky v odměňování zaměstnanců, které byly aplikovány v uplynulých letech, vnímá jako velmi problematické.
- Odborový svaz opakovaně navrhuje upravit platové stupnice stanovené nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a znovu sloučit přílohy č. 2 a č. 3 nařízení vlády. Nízké finanční ohodnocení zaměstnanců je hlavní bariérou pro jejich dostatek. Kvalita zaměstnanců má přímé dopady na kvalitu poskytované sociální služby. Nedostatek vzdělaného a empatického personálu ve svém důsledku vede k ohrožení velmi zranitelné skupiny obyvatel. Věříme, že připomínkové řízení nám vyjde vstříc a vezme naše připomínky na vědomí a provede změnu.
Poslanecký návrh ministra Mariana Jurečky
Poslední novela zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, je poslanecký návrh, který podal sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka spolu s ostatními poslanci z pětikoalice. Takový postup od ministra, pod kterého tato právní úprava spadá, je prapodivný, ale bohužel možný. Kromě poslanců do toho nemůže nikdo vstupovat. Návrhy, které jsou v tomto poslaneckém materiálu obsaženy, jsou výtahem z minulé připravované „malé technické“ novely zákona o sociálních službách z roku 2023.
Mezi návrhy změn patří:
- Sociální služby by se měly vedle rodiny jako první zajišťovat ve svém přirozeném prostředí, pokud to lze. Pobytová služba by podle předkladatelů měla být až posledním řešením.
- Má být definována nová celostátní síť sociálních služeb, kdy MPSV bude dle zjištěných potřeb stanovovat kapacity služeb a podle toho budou do sítě zařazovány sociální služby s nadregionální působností.
- Má vzniknout nová cílová skupina osob ,,pečující osoba“, v jejich prospěch se rozšiřuje základní právní poradenství formou rad, nácviku dovedností pro zvládnutí péče o osoby.
- Stanovuje se maximální lhůta 180 dnů pro pobyt v odlehčovací službě.
- V azylových domech se rozšiřují se sociální služby určené osobám, které ztratily bydlení, jsou závislé, žijí rizikovým způsobem života, nedokáží abstinovat a pro další fungovaní potřebují specifický režim. Cílem předkladatelů je stabilizovat jejich situaci, minimalizovat zdravotní rizika a nabídnout spolupráci a pomoc.
- Upravuje se definice bezúhonnosti u pracovníků v sociálních službách a jiných odborných pracovníků.
- Obcím s rozšířenou působností se ukládá vyhledávat subjekty, které poskytují sociální služby bez oprávnění.
- Zvyšuje se maximální pokuta z 50 tisíc korun na 100 tisíc korun za přestupky stanovené v § 107 zákona o sociálních službách.
- Prodlužuje se další vzdělávání u sociálních pracovníků na 24 měsíců.
Tato novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, by měla vstoupit v platnost dnem 1. července 2024, kromě § 96, kde se stanovuje síť sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem, to by mělo vejít v platnost až od 1. 1. 2026.