V pondělí 17. července se sešla tripartita a přesto, že je léto, program byl bohatý. Jednání, které trvalo téměř čtyři hodiny, se zúčastnila také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Rámcový návrh státního rozpočtu
Jednání k tomuto bodu uvedl premiér Bohuslav Sobotka, který sdělil, že mezi nejdůležitější priority připravovaného rozpočtu patří podpora investic, především do klíčové infrastruktury, a zajištění dostatečného množství finančních prostředků na již schválené i na další uvažované zvýšení platů ve veřejném sektoru.
Návrh rozpočtu na rok 2018 počítá s příjmy ve výši 1292 mld. Kč, výdaji ve výši 1342 mld. Kč a s deficitem 50 mld. Kč. Plánovaný deficit je oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu na rok 2017 nižší o 10 mld. Kč. Rozpočet počítá rovněž se zvýšením rozpočtového určení daní pro obce, a to asi o 8 mld., s růstem výdajů na sport, s růstem starobního důchodu, zvedne se příspěvek na péči, vzroste rodičovský příspěvek nebo také příspěvek na pěstounskou péči. Rovněž vzrostou výdaje na obranu o 5,4 mld.
Materiál dále podrobněji okomentoval ministr financí Ivan Pilný a návrh rozpočtu také zasadil do současné situace. Sdělil, že letošní návrh rozpočtu se odvíjí od tří rovin – politické, ekonomické a předvolební. Jako první a zásadní rovinu uvedl koaliční dohodu na výši státního dluhu. Deficit 50 mld. je dohodnutý, ale požadavky jednotlivých ministrů mu v žádném případě neodpovídají. Z hlediska rozpočtu jsou pro něho zásadní mandatorní výdaje a také požadavky na platy. V tomto kontextu připomněl, že priorit je mnoho a deficit je jasný. Za významné priority považuje dopravní infrastrukturu, vzdělávání a bezpečnost.
Za odbory vystoupil jako první předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V jeho sdělení zaznělo, že pro odbory je zásadní priorita platy a zvýšení minimální mzdy. Připomněl, že odbory požadují zvýšení platů pro všechny zaměstnance ve veřejných službách, včetně příslušníků, o 10 % od 1. 11. 2017. Zásadně nesouhlasí s tím, aby zaměstnanci, kterým byly zvýšené platy od 1. července, byli z navýšení vyjmuti. Červencové navýšení je naplněním dohod mezi vládou a odbory a v případě policistů a hasičů vyrovnáním „Drábkových“ pásem.
Další prioritu vidí odbory v investicích do infrastruktury. Odbory v kontextu vládní priority, kterou podporují – zvýšení důchodů, navrhují parametrickou změnu: zvýšit základní výměru důchodu. Pokud vláda k této změně přistoupí, tak bude navýšeno více nízkopříjmovým důchodcům, a tím se zlepší jejich životní úroveň.
Za další prioritu ČMKOS považuje dostatečný objem financí do zdravotnictví, školství a kultury.
V rámci svého vystoupení se také zeptal, zda jsou v rozpočtu zahrnuty finance na program pomoci regionu Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
Vystoupení Josefa Středuly za oblast zdravotnictví a sociálních služeb doplnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Zopakovala požadavek odborů zvýšit platy a mzdy o 10 % tarifů všem zaměstnancům ve veřejných službách a v těchto souvislostech požádala vládu, aby se v rozpočtu posílily finance na dotace pro sociální služby a aby byly finance určené na příplatek za směnnost vypláceny i v příštím roce ze státního rozpočtu. Připomněla také požadavek odborů, aby se v novele nařízení vlády změnil okruh zaměstnanců, kterým je příplatek vyplácen, tak, aby ho dostali všichni zdravotničtí pracovníci.
Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek sdělil, že se k návrhu státního rozpočtu vyjádří v září, až dostane kompletní materiál.
Zaměstnavatelé k návrhu sdělili, že konečné vyjádření také předloží v září, přesto prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák připomněl, že mnoho let navrhuje, aby návrh státního rozpočtu byl předkládán v souvislostech s předcházejícím rokem, v kontextu roku probíhajícího a s plánem na rok příští. Jednoduše si představuje, že Ministerstvo financí přeloží k návrhu tabulky, kde bude uvedena skutečnost 2016, plán 2017, plnění 2017, návrh na 2018. Dále připomněl, že je velmi pozitivní, že ekonomika roste, makroekonomické predikce se blíží ke 3% růstu.
Za zaměstnavatele vidí následující priority: dopravní infrastruktura, energetika, digitalizace, tendr na vysokorychlostní internet, aplikovaný výzkum. Poslední priorita – aplikovaný výzkum– je prorůstová investice, je důležité zaměřit se zvláště na výzkum nanotechnologie. Ve vzdělání je budoucnost země, je nutné podpořit školství, ovšem výběrově. Digitalizace je další priorita, ve zdravotnictví je to například zavedení e-neschopenky.
Zaměstnavatelům vadí trvalý nárůst počtu státních úředníků, ne státních zaměstnanců.
Vystoupení předsedkyně Žitníkové podpořil prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, který vládu požádal o zvýšení financí do sociálních služeb a do kultury.
Reakci na jednotlivá vystoupení sdělil premiér. V kontextu státního rozpočtu vyzývá všechny k maximálnímu realismu. Mnoho výdajů je dáno legislativou, samozřejmě je nutné stanovit priority a zásadní je, aby se postupovalo podle ekonomických možností. Výdaje, které jsou sociálně motivované, jsou v návrhu rozpočtu – zvýšení nemocenské, ošetřovatelské volno, důchody. V návrhu rozpočtu je také zahrnuto zvýšení platů a jeho profinancování.
Za oprávněný považuje požadavek předsedkyně odborového svazu zohlednit v návrhu rozpočtu navýšení dotací pro sociální služby.
Závěrem zopakoval, že vláda musí najít zdroje na to, co je schválené. Budou řešit i valorizaci důchodů. Z hlediska možných příjmů připomněl, že je nutné, aby byly vyčerpány všechny dostupné finance z evropských fondů.
V úplném závěru požádal odbory o posunutí termínu pro jednání o platech, bude nutné projít návrh státního rozpočtu, projednat s Ministerstvem financí a najít shody.
Ministr financí Ivan Pilný připomněl, že budoucnost čerpání z evropských fondů je velmi nejistá, a to v kontextu brexitu a přípravy nového programového období. Dále sdělil, že pokud bude korekce v příjmech státního rozpočtu, tak lze počítat maximálně s částkou 10 mld. Souhlasí s tím, že je nutné posílit aplikovaný výzkum, ale je nutné, aby investice byly posouzeny z hlediska návratnosti.
U úředníků je nutné, aby se upřednostnila kvalita před kvantitou, problém je služební zákon a nová legislativa, ze které vyplývají nové úkoly = noví zaměstnanci. Až dojdou finance z ESF, bude problém. Osobně by si i na výdaje státního rozpočtu půjčil, ovšem jen za předpokladů, že by finance šly na další rozvoj – půjčka = investice.
Vystoupení k evropským fondům doplnila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která sdělila, že z jednání v Bruselu k příštímu programovacímu období vyplynulo, že v novém rozpočtovém období bude preference států, které jsou v eurozóně. Finanční dopady odchodu Velké Británie jsou mínus jedna pětina příjmů. Počítá se s tím, že z eurofondů například nebude možné podporovat výstavbu silnic 1. a 2. třídy, nebude podpora malých obcí – a to bude skutečně problém.
Evropská komise řeší, kdy vydá podmínky a upraví legislativu pro příští programovací období. Není jasné, kdy bude zveřejněno.
Na sdělené informace znovu reagovali odbory i zaměstnavatelé.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že z hlediska zvýšení platů není možné, aby se poměřovaly počty versus navýšení platů. Kvalitní zaměstnanci musí být zaplaceni a za jejich počty odpovídají jednotliví vedoucí a je jedno, zda je to ministr nebo přímý nařízený.
Nové agendy samozřejmě vyžadují lidi a některé zvýšení počtu zaměstnanců v uplynulých čtyřech letech reagovalo jak na služební zákon, tak na drastické škrty za ministra Drábka (úřady práce).
Souhlasí s tím, že další diskuze musí být realistická, odbory ovšem trvají na tom, aby zaměstnanci byli zaplaceni a aby ze svého platu žili a nepřežívali.
Za zaměstnavatele vystoupil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, s požadavkem, aby do dopracovaného materiálu návrhu státního rozpočtu byly zapracovány zásadní priority.
Jednání k tomuto bodu uzavřel premiér s tím, že debata o finální podobě státního rozpočtu bude pokračovat 18. září.
Strategie mýtného systému a jeho rozšíření
Materiál předložený Ministerstvem dopravy se věnoval zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací vozidly s celkovou hmotností nad 3,5 t v letech 2020–2029. Ministerstvo dopravy doporučuje rozšíření zpoplatnění na silnice I. třídy, a to těch, které jsou významné pro dopravu těžkých nákladních vozidel. Jednalo by se o zhruba 900 km nově zpoplatněných silnic.
V bohaté diskuzi vystoupili jak zaměstnavatelé, tak odboráři, kteří připomněli, že je nutné strategicky rozhodnout, kdo bude systém mýtného dál provozovat a za jakých podmínek.
Se záměrem rozšířit mýtné v navrženém rozsahu 900 km odbory a zaměstnavatelé nesouhlasí.
Podpora obslužnosti venkova
Vláda usiluje o zachování a zlepšení celkové obslužnosti českého venkova, především v oblasti základní občanské vybavenosti, vzdělání, dopravy, bezpečnosti nebo kulturního vyžití. Je nezbytné prohloubit spolupráci všech zainteresovaných subjektů, kterými jsou ministerstva, úřady, krajské a místní samosprávy a občanská společnost. Je třeba navázat užší spolupráci obcí s Českou poštou jakožto státním podnikem.
Za odbory vystoupila předsedkyně OS obchodu Renáta Burianová, která připomněla význam malých prodejen pro život obyvatel malých obcí a městeček a jejich problémy. Odbory z hlediska dostupnosti služeb navrhují pomoci malým provozovatelům prostřednictvím programů aktivní politiky zaměstnanosti.
Zástupci vlády přislíbili se problematikou ještě v tomto volebním období zabývat a připravit krátkodobá i dlouhodobá opatření, která by situaci především v nejmenších obcích do 500 obyvatel zlepšila.
Stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v roce 2016
Zpráva o stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za rok 2016 uvedl náměstek ministryně práce a sociálních věcí Tomáš Baxa. Přední prioritou nadále zůstává zajištění financování oblasti BOZP. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude i nadále podporovat preventivní programy Bezpečný podnik, Profesionál BOZP, Koordinátor BOZP na staveništi a další, které vedou ke zvyšování úrovně BOZP a zlepšování pracovních podmínek.
Z údajů o úrazovosti v roce 2016 vyplývá ve srovnání s rokem 2015 značný pokles počtu smrtelných pracovních úrazů, naopak vzrostl počet dnů zmeškaných pro pracovní neschopnost a došlo i k nárůstu absolutního počtu případů. Jednou z předpokládaných příčin je zásadní nárůst zaměstnanosti daný ekonomickým růstem ČR.
Na materiál reagovaly odbory i zaměstnavatelé. Oba sociální partneři vnímají oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako klíčovou.
Předseda ČMKOS Josef Středula v tomto kontextu zaměstnavatelům připomněl jejich nesouhlasné stanovisko k novele zákoníku práce, aby odbory mohly zastavit práci v případě ohrožení života zaměstnanců.
K materiálu vystoupila také předsedkyně OS Dagmar Žitníková, která navrhla materiál rozšířit o část, jež by se týkala návrhů na zvýšení bezpečí a zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, a to zvláště v souvislosti se současnou personální krizí v těchto resortech. Připomněla tristní situaci s přetěžováním zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách a znovu zopakovala požadavek odborů na stanovení optimálních personálních standardů. Navrhla také možnost spolupráce OS na platformě Rady vlády pro BOZP a znovu připomněla výsledky dotazníkového šetření OS k pracovním podmínkám zaměstnanců v nemocnicích.
Sdílená ekonomika a digitální platformy
Bod uvedl koordinátor digitální agendy ČR Aleš Chmelař, který seznámil členy tripartity s analýzou na téma Sdílená ekonomika a digitální platformy. Její vypracování si vyžádal předseda vlády Bohuslav Sobotka a jedná se o první ucelenou analýzu na toto téma.
Ekonomická šetření ukazují, že v posledních letech dochází v ČR k rychlému tempu nárůstu poskytnutých služeb v sektoru sdílené ekonomiky. U sdílené ekonomiky nesmí dojít k přeregulování služeb zprostředkovaných digitálními platformami. Regulace musí mít svůj účel a neměla by odradit uživatele sdílených služeb od jejich používání či poskytování. Je třeba vést konstruktivní dialog se zprostředkovateli služeb a zvýšit informovanost občanů.
Odbory upozornily, že je potřeba oddělit sdílenou ekonomiku od neregistrovaného podnikání a šedé ekonomiky. U mnoha poskytovatelů a v mnoha případech už dnes nelze vůbec hovořit o sdílené ekonomice, ale o obcházení legislativy. Stát by měl ve vlastním zájmu – příjmy z daní a sociálního pojištění – nekalé služby regulovat. Stejný zájem na regulaci by měli mít i zaměstnavatelé a podnikatelé. Poctiví platí a nepoctiví si rozšiřují zisky. Jen v Praze se příjmy ze „sdílené“ ekonomiky odhadují ve výši přes 2,5 mld.
Zaměstnavatelé s regulací, která postihne nekalou konkurenci, souhlasí.
Strategie státu při těžbě a využití zdrojů lithia
Tripartita se zabývala také strategií státu při těžbě a využití lithia. Zásoby lithia v České republice představují zhruba tříprocentní podíl na světových zdrojích. Cílem vlády je využití zdrojů lithia za dodržení hlavní podmínky, že surovina nebude vyvážena mimo území ČR v nezpracované podobě. Je několik variant, kdo by se mohl do těžby lithia a dalších surovin zapojit.
Odbory a zaměstnavatelé připomněli zkušenosti státního podniku Diamo.
Jednání ukončil premiér s přáním hezkého léta a příjemné dovolené.
Reportáž České televize viz na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/2183230-tripartita-se-neshodla-na-rozpoctu-2018-spor-je-o-investice-a-zvyseni-platu-ve
Foto Úřad vlády
