Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro zdravotnictví, tzv. zdravotnická tripartita, jednal 18. listopadu 2013. Jednání bylo svoláno na základě požadavku sociálních partnerů, zástupců odborů a zaměstnavatelů. Sociální partneři chtěli projednat s ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem ekonomickou situaci v resortu, návrh úhradové vyhlášky pro rok 2014, legislativní plán ministerstva vedeného ministrem v demisi a postoj ministerstva k ukončení výjimky pro další dohodnutou práci přesčas.
Na úvod jednání se sociální partneři ohradili proti tomu, že jim nejsou zasílány návrhy materiálů ve vnitřním připomínkovém řízení. Vnitřní připomínkové řízení se týká vnitroresortních míst, mezi která nejsou ani Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, ani ČMKOS zařazeny, ale na jednání pracovního týmu bylo dohodnuto, že členům pracovního týmu budou materiály již v tomto řízení předloženy. Závěrem této připomínky byl příslib ministerstva k nápravě.
Stížnost sociálních partnerů konkrétné směřovala k návrhu úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví pro rok 2014. Nebyla sociálním partnerům zaslána, sociální partneři si ji potupným způsobem museli přes své známé a kolegy sehnat, na poslední chvíli si předávat stanoviska ke stanoveným způsobům úhrad zdravotní péče.
Ministr seznámil sociální partnery s navrženou úhradovou vyhláškou. Měla by pomoci především segmentům s výraznými finančními problémy jako jsou lázně, dětská psychiatrie, akutní lůžková péče. Mělo by dojít ke sjednocování základních sazeb mezi pojišťovnami – nastavení rovných pravidel pro pojišťovny. V akutní lůžkové péči by mělo dojít k udržení principu platby za produkci a užívání mechanismu DRG, ke zjednodušení výpočtu úhrady nebo sjednocení úhrad za ambulantní péči v nemocnicích a mimo nemocnice.
Ministr sdělil, že úhradová vyhláška pro rok 2014 počítá s výdaji na zdravotnictví ve výši 235 mld. Kč, ale některým nemocnicím vyhláška nepomůže, což bude řešit vláda. Krajské nemocnice by měly řešit krajské úřady.
Ministr, zřejmě s nadsázkou, vznesl dotaz na názor sociálních partnerů na výhledové, případné zrušení úhradové vyhlášky. S tímto nápadem odbory vyjádřily zásadní nesouhlas.
Za odbory byl vznesen požadavek na zajištění transparentnosti systému veřejného zdravotního pojištění, zveřejňování smluv zdravotnických zařízení se zdravotními pojišťovnami a zajištění povinnosti všech aktérů předkládat zákonem stanovená data.
Odbory nesouhlasily s tím, aby se urychlilo připomínkové řízení k návrhu úhradové vyhlášky pro 2014. Konstatovaly, že parametry úhradové vyhlášky pro rok 2014 jsou nastaveny nespravedlivě. Specializovaná pracoviště a velké nemocnice se širokým spektrem specializované péče obdrží vyšší úhrady, malé nemocnice budou za poskytovanou zdravotní péči na úhradách kráceny, většina z nich bude existenčně ohrožena.
Zástupci zaměstnavatelů, Grémium majitelů lékáren, požadovali zastavit pokles příjmů veřejných lékáren, které mají svou činnost založenou na výdeji léků na recept, a stabilizovat ekonomiku jejich provozu. Navrhli finanční kompenzaci realizovat zvýšením degresivní obchodní přirážky, nebo doplněním této přirážky o tzv. dispenzační poplatek za výdej léků na recept.
Zástupci zaměstnavatelů za Svaz průmyslu a dopravy ČR požadovali analýzu nákladů pro jednotlivé skupiny výkonů, zejména pro skupiny s vysokým koeficientem specializace, a vysvětlení, na základě čeho bylo o výši koeficientů rozhodnuto.
Strana zaměstnavatelů vyjádřila nesouhlas s návrhem úhradové vyhlášky, kromě zástupce VZP, který zamítavé stanovisko neměl.
Ministerstvo přislíbilo, že se bude všemi připomínkami zabývat.
Ministerstvo předložilo informace o aktuální situaci, ale zpracována byla pouze za přímo řízené organizace, s čímž vyjádřili zaměstnavatelé nespokojenost a požádali o přepracování.
Ministr informoval o postupu, kterým bylo schváleno zákonné opatření ke zvýšení plateb státu za státní pojištěnce. Odbory poděkovaly za rychlý postup a realizaci.
S ministrem se odbory shodly, že finanční částka neodpovídá potřebám resortu a hrozí problémy nemocnic. Odbory také požádaly, aby v případě, že budou zrušeny poplatky v nemocnicích, byla tato částka nemocnicím kompenzována.
Odbory požádaly, a to již poněkolikáté, aby se objem finančních prostředků ve zdravotnictví přiblížil průměru EU, tj. stavu okolo 10 % HDP.
Při projednávání legislativního plánu ministerstvo uvedlo, že stále předpokládá předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích. Odbory požádaly, aby tento návrh byl z plánu prací vyškrtnut. Ministerstvo nesouhlasilo.
Velkým překvapením byla informace Ministerstva zdravotnictví k otázce limitů další práce přesčas. Od 1. ledna budou limity další práce přesčas zrušeny. Odbory se na každém jednání dotazovaly, jak bude tato situace řešena. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí odborům sdělovaly, že nebude žádný problém. Vývoj ukazuje, že problém lze očekávat, a to především ve zdravotnické záchranné službě, a je nutno ho řešit. Ministerstvo zdravotnictví se obrátilo na MPSV s požadavkem, aby limity pro další práci přesčas byly platné ještě další dva roky. Nyní není jasné, jak na tento požadavek a návrh bude reagováno. V každém případě odborový svaz nesouhlasí s jakýmkoliv obcházením zákoníku práce.
Posledním bodem jednání bylo upozornění, že poskytovatelé zdravotnických záchranných služeb mají problém s použitím finančních prostředků na krizovou připravenost ZZS. Odbory požádaly, aby Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo metodiku, ve které bude vyjasněno, na co vše je možné prostředky k zajištění krizové připravenosti ZZS čerpat.