Protest nazvaný „Zdravotnictví na hraně“ zorganizovaly v pondělí 8. září 2025 od 14 hodin v prostoru pražského Hyde parku před Ministerstvem zdravotnictví Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL). Záznam celého protestu najdete na: https://www.youtube.com/watch?v=ok9_5nEftCQ
Druhá část názvu protestu„Na směně místo na náměstí“ naznačovala, že nejde o klasickou demonstraci, na niž by přišli zaměstnanci dát svou přítomností najevo nespokojenost se svými pracovními podmínkami. Nemohli, musí totiž sloužit, být v práci, protože personální situace ve zdravotnictví a v sociálních službách je tak vážná, že je nemá kdo zastoupit, vystřídat.
O situaci ve zdravotnictví a v sociálních službách proto na Palackého náměstí před Ministerstvem zdravotnictví informovali přímo nebo z videozáznamu jejich zástupci, a to za všechny profese, které v těchto resortech pracují.
Protest byl totiž určený hlavně politikům, kteří o zdravotnictví rozhodují. Pozvaný proto byl premiér Petr Fiala, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr financí Zbyněk Stanjura a vicepremiér Vít Rakušan.
Ani jeden z nich si nenašel hodinku času, aby si autentická sdělení o situaci ve zdravotnictví a sociálních službách, o podmínkách práce jejich zaměstnanců a o dopadech na pacienty a klienty přišel poslechnout. Všichni se postupně omluvili. Všech pět židlí před pódiem tedy zůstalo prázdných.
Odborový svaz a LOK na akci pozvaly také všech 200 poslanců. Čtyři se omluvili – Andrej Babiš (ANO), Aleš Juchelka (ANO), Kamal Farhan (ANO) a Milan Brázdil (ANO). Dvě poslankyně přišly a vše, co z pódia zaznělo, si vyslechly – Jana Pastuchová (ANO) a Lenka Dražilová (ANO). Část programu si přišel vyslechnout Tom Philipp (KDU-ČSL). Zbývajících 193 poslanců na pozvánku vůbec nereagovalo. Po celou dobu sdělením protestujících naslouchal také europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).
Požadavky lékařských a zdravotnických odborů trvají
Akci zahájila a moderovala místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Radka Sokolová, která je zároveň stále členkou zdravotnického odborového svazu.
Předseda LOK-SČL Martin Engel na úvod protestu připomněl rok 2023, kdy vláda nařídila lékařům nucenou práci, čili přesčasovou práci ve výši 816 hodin, následující vypovězení přesčasové práce i podepsání prosincové dohody za přítomnosti premiére Fialy. Ale stalo se to, co lékaři zažili už v roce 2011 – první krok splněn byl, tedy slíbené zvýšení platů, ale po celý rok 2024 už nic dalšího. Odboráři zažívali při jednáních neuvěřitelné ponížení, protože nechtěli říct, že taková jednání nemají cenu a odstoupit z nich, protože by byli obviněni z ohrožení pacientů. Připravili protestní akci na podzim, ale přišly záplavy a pro odboráře bylo morálně nepřijatelné v ní pokračovat. Zdůraznil, že požadavky lékařských a zdravotnických odborů trvají a ať si nikdo nevykládá jejich slušnost jako slabost.
Nemocnice
Videovzkaz fyzioterapeutky ze středočeské nemocnice Ilony Kučerové: „Nemocnice nemají z čeho platit jak zdravotníky, tak nezdravotníky, nemají z čeho platit provoz, zdravotníci jsou přepracovaní, nestíhají to, co by měli dělat – protože administrativa se zhoršila, preference je v papírech, nemocnice jsou zadlužené a je to jenom díky krokům vaší vlády a vašeho ministerstva.“
Zdravotní sestra se 43letou praxí Eva Nájemníková konstatovala, že za celou dobu její profesní kariéry nebyl v nemocnicích tak žalostný nedostatek personálu jako v posledních letech. „Proto se nemůžeme starat o pacienty tak, jak bychom měli a hlavně jak bychom chtěli. Z důvodu nedostatku zaměstnanců a jejich nadměrného zatížení další odcházejí. Roste frustrace, napětí a velké konflikty, hroutí se i osobní a rodinný život. Pokud se v brzké době nezmění personální a finanční podmínky, bude naše zdravotnictví bez zaměstnanců poskytujících péči na potřebné odborné úrovni.“
Lékařka z regionální nemocnice s 16letou praxí popsala, co pro ni jako porodníka znamená, že se omezuje počet personálu ve službách, jaké komplikace kvůli tomu mohou nastat například v případě indikace k císařskému řezu. „My nechceme nést důsledky systémových chyb. Proto bych se chtěla obrátit na politiky, aby si uvědomili, že na konci jejich řešení jsme my, zdravotníci, ale i pacienti. A pacientem můžou být i oni.“
Zdravotní sestra Alena Kyrianová připomněla, že již nyní chybí 3000 sester a v příštích pěti letech jich má odejít do důchodu 15 000. „Už nyní je situace taková, že vypadne-li jedna sestra, je nutné zavřít oddělení, protože nemůžeme obsadit služby. Vypadne-li radiologický laborant, zastaví se CT, magnetická rezonance, prodlužují se doby vyšetření. Je to začarovaný kruh. Ti, co tam zbyli, jsou unavení a zvažují, jestli to ještě vydrží, jestli jim to stojí za to. Staví se nové budovy, kupují se nová zařízení, ale kdo s nimi bude pracovat? Vláda by si měla uvědomit, že personál je to nejcennější, co zdravotnictví má.“
Sociální služby
Místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková ve videonahrávce připomněla, že vláda má ve svém programovém prohlášení uvedeno, že zajistí spravedlivé odměňování pro zaměstnance sociálních služeb. Výsledek je zvýšení o 2100 korun za celé vládní období. Členové odborového svazu opakovaně ministrovi Jurečkovi popisovali, jaká je v sociálních službách situace – nedostatek zaměstnanců a jejich přetěžování. Přesto ho to neovlivnilo. Dnes už v sociálních službách chybí před 3000 zaměstnanců.
Pracovník v sociálních službách Jiří Červík ve videonahrávce potvrdil, že „největší problém sociálních služeb je nedostatečné ohodnocení jejich zaměstnanců.“
Zdravotní sestra Helena Kurcová na základě své více než 40leté práce v sociálních službách zhodnotila dostupnost a kvalitu péče v pobytových zařízeních. Popsala přetíženost personálu, chybějící benefity, nezájem mladých lidí o tuto náročnou práci i klíčovou roli sester v sociálních službách. „Sociální zařízení často suplují internu, psychiatrii, přesto úhrady od zdravotních pojišťoven nepokrývají skutečné náklady, není možné důstojně zaplatit zdravotní sestry a přilákat nové. Sociální služby jsou na hraně. A bez zdravotníků, pracovníků v přímé péči a ostatních zaměstnanců se péče poskytovat nedá.“
Nezdravotníci
Uklízečka v sociálních službách ve videovzkazu promluvila o situaci nezdravotnických profesí. „V padesáti sedmi letech mi přijde směšné pracovat za dvacet tisíc měsíčně, znám plno mladých lidí, kteří by za to ani nevstávali, natož aby pracovali, dál už to takhle nikdo nebude chtít vykonávat, každý má představu svého života úplně jinou“
Technik ze západočeské nemocnice Petr Veselý zdůraznil, že bez zaměstnanců nezdravotnických profesí se neobejde žádná nemocnice, LDN, sociální zařízení, neobejde se bez kuchařek, uklízeček, řidičů, údržbářů, IT techniků, THP a dalších. Všichni jsou jeden tým a měli by být zařazeni do jedné skupiny s odpovídajícím finančním ohodnocením.
Financování nemocnic
Zdravotní sestra s 35letou praxí Zuzana Netolická se ve své videonahrávce věnovala devastaci zajištění péče v malých nemocnicích a jejich roli v systému zdravotnictví. „Jak je možné, že stále existuje nespravedlivé nastavení úhrad za zdravotní výkony, které znevýhodňuje menší nemocnice? Přispívá to k dalšímu odlivu personálu. A úhradová vyhláška? To je výsměch všem, kteří ještě mají zájem a chuť ve zdravotnictví pracovat.“
Předseda odborové organizace v jihočeské nemocnici Jan Šusta kritizoval současný systém financování zdravotnictví, včetně současného počtu zdravotních pojišťoven a každoročně nižšího stanovování předběžných úhrad pojišťovnami. „Je nedůstojné se handrkovat každoročně o platy a mzdy místo vytvoření dlouhodobě bezpečného a čitelného prostředí pro lidi, kteří chtějí v tomto odvětví pracovat. Není v pořádku, aby se zvyšující objem a cena péče kompenzovaly nedostatečnou úrovní platů a mezd zaměstnanců.“
Zdravotnická záchranná služba
Lékař ZZS Kraje Vysočina ve videonahrávce upozornil na vážný problém, který mají na zdejší záchrance s nespolehlivou technikou a prostředím na pracovištích.
Zdravotnický záchranář Martin Vostal zdůraznil, že zdravotnická záchranná služba zůstala jedinou složkou přednemocniční péče, která funguje nepřetržitě v režimu 24/7. Záchranná služba supluje práci praktiků, odborných ambulancí i zdravotnickou složku v pobytových zařízeních sociálních služeb. „To co jsme znali dříve ze seriálu „Sanitka“, když pražští kolegové objížděli nemocnice, aby „udali“ pacienta do péče zdravotníků v nemocnicích, se dnes stalo realitou v celé republice, protože kvůli nedostatku personálu jsou zavírána celá oddělení. Není úplně výjimkou, že záchranná služba musí transportovat pacienta i více než 100 kilometrů. Mnohdy je záchranná služba pro pacienty jedinou možností dočkat se nějaké zdravotní péče. Záchranná služba dnes je na hraně svých personálních i technických možností.“
Hygienická služba
Hygienička ze Středočeského kraje ve své videonahrávce upozornila: „Na hygienické službě pracuji od roku 1992 a problémy, se kterými se potýkáme, jsou pořád stejné, je to nedostatek financí, nedostatek odborného personálu, finance se týkají jak personálu, tak provozu. Platové tabulky jsou nízké, některé jsou pod úrovní zaručené mzdy, to samozřejmě s sebou nese to, že k nám nikdo nový nechce nastoupit.“
Hygienička Lada Cinegrová z Olomouckého kraje doplnila, že když před 30 lety začala pracovat na hygienické službě, bylo jich více než šest tisíc, teď je to kolem dvou tisíc. „Navíc jedna třetina těchto osob je pod zaručeným platem, do něhož zaměstnavatelé musí doplácet, takže chybí finanční prostředky na odměny pro odborníky za jejich dobře odvedenou práci. Obrovský problém je neustálé snižování provozních nákladů. Přitom i hygienici v budovách potřebují svítit a topit. Proto vzkazuji politikům: přestaňte devastovat hygienickou službu a hygieniky důstojně zaplaťte.“
Nespravedlivé odměňování
Miroslav Vácha, který má za sebou 14letou praxi na záchrance, se ve videovzkazu věnoval otázce důstojných mezd a nejhůře placeným profesím ve zdravotnictví a sociálních službách. Od roku 2019 do roku 2024 klesly reálné platy zaměstnanců ve veřejné sféře o 9 %. Dnes je 76 tarifů pod úrovní minimální mzdy a 285 pod úrovní zaručených platů. „Sanitář nebo uklízečka v nemocnici má platový tarif hluboko pod zákonným minimem, zaměstnavatelé jim tak musí dorovnávat až 10 000 korun měsíčně, aby dosáhli na hranici, kterou stát garantuje. Pokud lidé za práci nedostanou důstojnou mzdu, nebudou ji chtít dělat. A bez nich nebude fungovat zdravotnictví, nemocnice nezajistí čistotu, stravu, ani základní péči u lůžek. Bez lidí nebude zdravotnictví a bez spravedlivé mzdy nebudou lidé. Tak takhle jednoduché to je.“
Mladá lékařka, matka tří dětí pracující na dva poloviční úvazky, ve své videonahrávce upozornila na problémy matek se sníženými úvazky, problémy se získáváním odborné praxe a nízké odměňování neatestovaných lékařů.
Zdravotní laborantka Eva Vinická z nemocnice obchodní společnosti připomněla, že podle právní formy nemocnice existují dva systémy odměňování – platem a mzdou. Plat je pevně stanoven tabulkami ve veřejném sektoru, mzda je výsledkem vyjednávání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, Díky systému tabulkových platů je jasně dané zařazení podle vzdělání a praxe. Mzda je ve většině případů nižší, až o 10 000 korun. „Přitom by nemělo záležet na tom, v jakém zařízení pracujeme, ale na tom, jakou práci odvádíme. Nahlížejme na práci zdravotníků se skutečnou úctou. Spravedlivé odměňování je základ, ovlivňuje i motivaci a kvalitu péče i spokojenost pacientů.“
Prodlužování věku odchodu do důchodu
Nemocniční lékař s 34letou praxí ve videovzkazu v souvislosti prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu, a to i u zdravotníků, upozornil na obrovské množství odpracovaných přesčasů i na příklad z Finska, kde se do důchodu neodchází podle odpracovaných let, ale podle odpracovaných směn. „Já sám se bojím toho, že jednou nebudu mít doktora, až ho budu potřebovat. A že jen otázka času, kdy se tak stane. Za to nemohou ani zdravotníci, ani mladá generace, za to mohou politici, kteří si dlouhodobě a zvlášť v posledních letech neváží zdravotníků.“
Radiologická asistentka v západočeské nemocnici Eva Tereza Veselá zdůraznila, že nedostatek personálu přece nelze nahradit prodlužováním věku odchodu do důchodu. Unavený, frustrovaný, nedoceněný, vyhořelý zdravotník může udělat chybu, která může ohrozit lidský život. „Věk po padesátce se vyznačuje pozvolným nástupem různých bolestí. A zdravotníci nejsou nesmrtelní filmoví hrdinové, ač se to tak někdy může zdát. Vy, politici, mi kladete podmínky a říkáte: našetři si na předčasný důchod. A já vím, že z vašeho platu se vám to zdá v pořádku a není to problém, Ale opravdu znáte naše čisté platy, které se snižují o stále vyšší náklady na provoz domácností a život? Platová tabulka končí po 32 letech částkou, která již dál stagnuje. A nově nastupující dostanou často více a k tomu náborový příplatek. Co je na tom motivačního pro ty zkušené? Předčasný důchod by měl být automatickým benefitem zaměstnanců nemocnic bez ohledu na zřizovatele. Co je podle vás zasloužený odpočinek? Totální vyčerpání? Nemoci ze stresu? Zavedení hrazené péče? Tohle myslíte vážně? Tak si adoptujte zdravotníka, je to ohrožený druh. A nebo víte co? Vyměňte si to se mnou!“
Benefity pro zaměstnance
Předsedkyně odborové organizace v pražské fakultní nemocnici Monika Stejnerová promluvila o významu benefitů a o jejich významném omezení touto vládou. „Tato vláda začínala, když končil covid, takže to jsme byli ještě v kurzu. Rok na to vláda zjistila, že nemá finance, že je potřeba je někde vzít, a tak to udělala. Fond kulturních a sociálních potřeb, který byl 2 %, dala na 1 %. Když jsme protestovali, bylo jí to úplně jedno, už jsme nebyli důležití.“
Lázeňství
Fyzioterapeut z jihočeských lázní ve videovzkazu upozornil na situaci v lázeňství. „V lázeňství je nedostatek personálu jak odborného, tak pomocného, bylo by třeba zlepšit finanční situaci lázeňství a vůbec celého zdravotnictví a lázeňství, protože lázeňství je důležité jak pro preventivní, tak pro pooperační péči.“
Vedoucí vychovatelka z východočeských lázní Libuše Pavlíková tyto problémy potvrdila. „I přes vysoké náborové příspěvky se často nedaří odborníky v lázeňství udržet. Lázeňská péče by neměla stát na okraji zájmu českého zdravotnictví. Hraje klíčovou roli v návratu klientů do běžného života a pomáhá udržet lidi na trhu práce.“
Financování zdravotnictví
Zdravotní sestra z východomoravské nemocnice Martina Hvozdenská ve videovzkazu připomněla, že zdravotníci dobře vědí, že tato vláda po svém nástupu sebrala zdravotnictví 14 miliard, které tam nyní chybějí. Nemocnice nemají peníze na provoz, natož pak na zvyšování mezd či odměny. Ministra zdravotnictví Vlastimila Válka proto vyzvala: „Přestaňte cíleně likvidovat zdravotnictví v České republice!“
Agresivita ve zdravotnictví
Zdravotní sestra ze severomoravské nemocnice Andrea Drexlerová zdůraznila, že agresivita pacientů vůči zdravotníkům není jen problémem chování jednotlivců, ale je to důsledek dlouhodobě špatné dostupnosti zdravotní péče. „Pokud se nezkrátí čekací doby a nezlepší podmínky v nemocnicích, budou útoky na zdravotníky dál přibývat a personál bude odcházet. Pacienti často končí rovnou v nemocnicích na urgentních příjmech. Když pacienta nevezme praktický lékař, jde rovnou do nemocnice, ta ho musí přijmout. Když ho specialista objedná na vyšetření za několik měsíců, jde na urgentní příjem. Je třeba chránit obě strany. Pacienty, aby se dostali včas k péči, a zdravotníky, aby měli důstojné podmínky k práci bez strachu z napadení. Bez toho v nemocnicích personál nejen že nebude přibývat, ale bude houfně odcházet.“
***
Předsedkyně odborového Dagmar Žitníková shrnula obsah protestu a jeho důvod. Připomněla, že na akci byli pozváni ti, s nimiž odboráři čtyři roky o zdravotnictví a sociálních službách jednali.
„Byly to čtyři roky plné výmluv a nenaplněných slibů. To, co zde zaznělo, nejsou výmysly odborářů, jsou to sdělení lidí, kteří se denně starají o pacienty a klienty.
Aby tomu tak bylo i nadále, je potřeba postarat se o to, aby lidé ze zdravotnictví neutíkali, aby se doplnily tři tisíce chybějících sester, tři tisíce chybějících pracovníků v sociálních službách, chybějící uklízečky, chybějící kuchařky a všichni další. To všechno záleží na politicích, na tom, kolik peněz se dá do zdravotnictví, jak se nastaví podmínky pro práci lidí. Politici jsou ti zodpovědní.
My jsme tady dnes stáli a upozorňovali na to. Ale umíme to i jinak! Takže, vážená vládo, chceme, abyste pro příští tok udělali úhradovou vyhlášku tak, aby pokryla nejenom zvýšené platy, ale také zdravotní péči. Chceme, aby pan ministr Válek konečně začal řešit svůj resort, aby si nenechal sebrat jednu čtvrtinu rozpočtu na rok 2026. Chceme, aby pan ministr Jurečka přidal peníze na platy zaměstnanců v sociálních službách. Bez lidí se péče poskytovat nedá!“
***
Místopředseda odborového svazu Lubomír Francl na závěr přečetl prohlášení z protestu.
Prohlášení z protestu najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.
Foto Kamil Kubáň a ČMKOS
