Ve čtvrtek 10. července se na Úřadu vlády konala 180. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity). Jednání zahájil a řídil vicepremiér Marian Jurečka, který omluvil premiéra Petra Fialu. Jednání se zúčastnila také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Povolenky ovlivní život všech, přesto se o nich nic neví
Obsahem jednání o klimatickém opatření EU ETS2 (povolenky), které bude mít velké dopady na život nás všech, byla Dopadová analýza zavedení emisního obchodování EU ETS2, Sociální klimatický fond a jeho využití. V této souvislosti je nutné sdělit, že sociální partneři žádnou studii a hloubkovou analýzu nedostali, a to přestože se téma probírá opakovaně. Proto také předseda ČMKOS Josef Středula na úvod svého vystoupení sdělil, že sociální partneři požadují doplnění a předání analýz, a to na aktuální ceny povolenek. Dle názoru odborů budou dopady klimatického opatření na obyvatele a firmy obrovské, přesto se o tom zatím nehovoří a ve veřejném prostoru se téma moc neobjevuje.
Evropa zvolila velmi nestandardní cestu, emisní povolenky nejsou regulované, ceny na burze se pohybují vysoko nad cenami, o kterých hovoří vláda. Předpokládalo se, že cena povolenky bude 40 euro za tunu, ale na burze se obchoduje okolo 80 euro za tunu. V současné době není zřejmé, jak se situace bude vyvíjet, v ČR se zatím neřeší dopady na jednotlivé skupiny obyvatel, není vytvořen Sociální klimatický fond a ani se nejedná o hranici energetické chudoby. Opatření má vstoupit již brzy v účinnost a okolo panuje mnoho dohadů, přitom zavedení ovlivní životy nás všech. V závěru vystoupení požádal o předložení studií, ze kterých sociální partneři viděli jen prezentaci.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se přidal k návrhu odborů a také požaduje předložení studie. Dnes není vůbec zřejmé, kdo s povolenkami obchoduje, je možné, že jde o spekulativní nákupy. Zaměstnavatelé požadují regulativní rámec a žádají vládu o aktivní přístup.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký doplnil, že studie jsou dvě. Jedna dopadová na domácnost a sektor, druhá na ČR. Také on sdělil, že zaměstnavatelům vadí, že chybí Sociální klimatický fond, který bude negativní dopady vykrývat.
Zástupce uhelného průmyslu, který prakticky skončil, poukázal na fakt, že v jejich sektoru funguje povolenka už 20 let. Připomněl obrovský vývoj její ceny, a to od původních 8 euro až po dnešních 80 euro. Dodal, že by se všichni měli poučit z chyb při zavádění EU ETS1, kdy ani tehdy nebyly analýzy a návrhy postupů a mnoho věcí se mělo udělat jinak.
Zástupce Hospodářské komory ČR sdělil, že největším problémem je obchodování s povolenkami na burze, když není regulovaná cena povolenek. Vysoké ceny povolenek zdražují všechno. Hospodářská komora proto podporuje aktivity vlády posunout dobu účinnosti.
Ministr financí Zbyněk Stanjura uvredl, že česká vláda vyvinula aktivitu za odložení EU ETS2. Jsou pro postupný náběh opatření. Sociální klimatický fond zatím Evropské komisi neposlal žádný stát. Dle jeho názoru dopady nebudou tak tragické, EU ETS2 se týká asi 30 % domácností, hlavně těch, které topí uhlím. Souhlasí s tím, že EU ETS2 má inflační dopad, je to v podstatě daň.
V návaznosti na jeho vystoupení se rozpoutala další diskuze.
Předseda Středula připomněl, že EU ETS 2 byla schválena za českého předsednictví EU a že současná vláda bez ohledu na dopady zavedení opatření podporovala a tlačila. Vláda v té době, a to i když odbory a zaměstnavatelé vyjadřovali obavy, nic neřešila. Teď jsme v situaci, že se má zdražit úplně všechno a nikdo neví o kolik. Podle aktuálních cen povolenek vychází například zdražení ceny benzínu o 12 Kč na litr. To se propíše do všech cen.
Ministr dopravy Martin Kupka zopakoval, že česká vláda nyní tlačí na odložení účinnosti opatření.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sdělil, že Evropská komise nepožadovala žádné studie a že nikdo v době přijímání opatření nic neřešil.
Ministr Stanjura dodal, že pozitivní hlasování o zavedení EU ETS2 bylo pro ČR výhodné, dostali jsme za ně o 30 % povolenek více.
Závěr: sociální partneři obdrží dopadovou studii v září.
Ministr Stanjura v úplném závěru sdělil, že Sociální klimatický fond se zatím nepřipravuje, není shoda ve vládě, kdo by měl dostat jakou podporu.
Politika soudržnosti po roce 2027
V dalším bodě sociální partneři opět řešili ekonomické záležitosti. Obsahem jednání byl Strategický rámec politiky soudržnosti po roce 2027. Rámec je východisko pro vyjednávání s Evropskou komisí pro kohezní politiku. (Kohezní politika Evropské unie je strategie zaměřená na snižování rozdílů v úrovni rozvoje mezi regiony a na podporu ekonomické, sociální a územní soudržnosti v celé EU. Cílem politiky je zajistit, aby všechny regiony měly přístup k příležitostem a zdrojům potřebným k udržitelnému rozvoji a růstu.) Strategický rámec má určit priority, na které budou v příštím programovém období směřovány finanční prostředky.
Zaměstnavatelé sdělili, že jsme na počátku debaty a že jejich strana preferuje stanovení několika zásadních priorit a ty následně držet. Soupis priorit předá strana zaměstnavatelů písemně.
Předseda Josef Středula uvedl, že v materiálu je v současné době velké množství priorit a že odbory souhlasí s návrhem, aby se priority nerozmělňovaly. Česká republika bude mít v příštím období k dispozici méně prostředků, i proto je důležité, aby priority byly nastavené správně a nerozmělňovaly se. Lze si vzít třeba příklad z Polska a jeho výstavby dálniční sítě. Ministr Zbyněk Stanjura souhlasí s názorem, že priorit má být pouze několik. Bohužel každé ministerstvo přišlo s obrovským množstvím požadavků, a proto není v současné době shoda na prioritách. Vláda vzala materiál na vědomí, ale priority nestanovila. (Poznámka autorky: je před volbami…)
Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že v návaznosti na aplikaci evropské směrnice, kterou se stanoví minimální mzdy a na jejímž základě se má posílit kolektivní vyjednávání a docílit pokrytí 80 % zaměstnanců kolektivními smlouvami, pracuje MPSV a sociální partneři na vytvoření Akčního plánu na podporu kolektivního vyjednávání. Materiál je připraven a vláda by ho chtěla schválit do konce června.
Místopředseda ČMKOS Jiří Vaňásek materiál okomentoval za odbory. Sdělil, že sociální partneři se snažili nalézt shodu. Odbory předložily 30 návrhů opatření. Do Akčního plánu je z nich vepsáno sedm.
Odbory chtěly podpořit tři zásadní oblasti:
- Pro rozvoj kolektivního vyjednávání požadovaly vytvoření prostoru pro práci odborových organizací. Chtěly nárok na pracovní volno pro funkcionáře, například po vzoru Slovenska. O tomto bodu se bude diskutovat – konkrétní závěr není.
- Další požadavek se týkal úpravy systému kolektivního vyjednávání. V praxi je mnoho problémů, nedodržují se termíny, odbory navrhovaly úpravu zákona. Dohoda je zatím taková, že se bude vše analyzovat.
- Třetím požadavkem odborů bylo, aby si mohli jejich členové znovu odečítat odborové příspěvky z daní. Tento návrh podpořili také zaměstnavatelé. Ministerstvo financí ale tento návrh vetovalo. Odbory postoji ministra financí nerozumí. Pokud vláda tento návrh zamítne, požadují, aby materiál, který se předává Evropské komisi, byl předán s rozporem.
Zaměstnavatelé poděkovali za spolupráci na přípravě Akčního plánu a podpořili požadavek odborů na znovuzavedení daňového zvýhodnění členských příspěvků.
Prezident Jiří Horecký sdělil, že postoj Ministerstva financí nechápe. EU vyzývá členské země k přijímání opatření na zvýšení pokrytí kolektivními smlouvami a české vláda demotivuje zaměstnance k využívání služeb odborových organizací. Zaměstnavatelé tomu postoji nerozumí a zásadně s ním nesouhlasí.
Ministr Marian Jurečka sdělil, že se zaměstnavatelé a odboráři mají zeptat na názor ministra Stanjury, který nebyl přítomen.
Tento bod jednání byl ukončen bez konkrétního závěru.
Přínos programů ekonomické diplomacie
V posledním bodě se diskutovalo o přínosu programů ekonomické diplomacie.
Sociální partneři se shodli, že ekonomická diplomacie je velmi důležitá, otevírá možnosti firmám v hledání partnerů.
Ministr Jurečka přednesl také příklady spolupráce i s odbory. (Jedné cesty k využití informací o fungování sociálních služeb se zúčastnila místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková.)
***
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na závěr jednání poděkoval sociální partnerům za spolupráci v celém volebním období.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj vládě poděkoval a sdělil, že současná vláda byla ke spolupráci se zaměstnavateli maximálně připravená a že lepší sociální dialog za své éry nezažil.
Předseda ČMKOS Josef Středula se vyjádřil k vedení sociálního dialogu kriticky. Sociální dialog byl v tomto volebním období veden formálně, vláda nereagovala na podněty sociálních partnerů, zhoršila podmínky zaměstnanců. Jako příklad lze uvést zrušení zaručených mezd, dopady konsolidačního balíčku a průběh legislativního procesu, kdy velkou část změn zákonů koaliční poslanci přijímali ve formě poslaneckých pozměňovacích návrhů ministrů. Vláda nereflektovala téměř žádné návrhy odborů, většina jejích rozhodnutí má asociální dopady. Neprojednaly se ani zásadní změny v důchodech. Za dílčí dohody děkuje, ale celkově s názorem zaměstnavatelů nesouhlasí. Nelze říci, že by toto období bylo příkladem vedení sociálního dialogu.
Foto Úřad vlády
