Plenární zasedání Evropského výboru pro odvětvový sociální dialog pro zdravotnictví se konalo 21. listopadu 2025 v Bruselu. Zástupci Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) a Evropské asociace zaměstnavatelů v nemocnicích a zdravotnictví (HOSPEEM) schválili po roce tvrdého vyjednávání společný pracovní program pro roky 2026-2028.
Pracovní program se bude zabývat nedostatkem zaměstnanců, profesním rozvojem a celoživotním vzděláváním, sociálním dialogem, ochranou systémů poskytování zdravotní péče, bezpečností a ochranou při práci, včetně psychosociálních rizik, muskuloskeletálních poruch a rakoviny prsu, digitalizací a umělou inteligencí.
Zástupci EPSU a HOSPEEM budou na plnění programu spolupracovat a zlepšovat pracovní podmínky na evropské i národní úrovni.
Na plenárním zasedání byla přednesena zpráva o průzkumu pracovních podmínek ve zdravotnictví.
Z průzkumu vyplývá, že pracovní podmínky zaměstnanců ve zdravotnictví jsou pod průměrem EU. Zlepšení pracovních podmínek by pomohlo snížit počet pracovních neschopností a odradit zaměstnance od úplného odchodu a zároveň by přilákalo k profesi více lékařů a zdravotních sester. To by pomohlo zajistit, aby evropské systémy zdravotní péče byly připraveny na současné i budoucí demografické změny a potřeby populace a aby byly lépe schopny překonávat budoucí zdravotní krize.
Zpráva uvádí 7 politických opatření, která by státy měly přijmout ke zlepšení pracovních podmínek a ke změně organizační kultury, dosáhnout jich lze i s využitím stávajících zdrojů:
- Nulová tolerance vůči násilí jakéhokoli druhu
- Zlepšení plánu práce, předvídatelnost a flexibilita směn
- Spravedlivá zátěž přesčasy, organizace pozitivní kultury na pracovišti
- Řešení nadměrné pracovní zátěže
- Školení k rozvoji odpovědnosti v práci
- Rozšíření přístupu k podpoře duševního zdraví
- Provádění pravidelného sledování a podávání zpráv o pohodě/nepohodě zdravotnických pracovníků
Členům byla předložena alarmující informace od Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu k duševnímu zdraví lékařů a sester
- Každý třetí lékař a zdravotní sestra hlásí depresi a každý desátý má pasivní sebevražedné myšlenky, ukazuje nový přelomový průzkum WHO/Europe.
Průzkum duševního zdraví zdravotních sester a lékařů (MeND) je dosud největším, v němž bylo shromážděno a analyzováno více než 90 000 odpovědí ze všech 27 zemí Evropské unie a dále z Islandu a Norska.
Průzkum MeND byl financován v rámci projektu WHO/Europe s Evropskou komisí s názvem „Řešení problémů duševního zdraví v Evropské unii, na Islandu a v Norsku“. Probíhal od října 2024 do dubna 2025.
- Každý třetí lékař a zdravotní sestra zažili v práci šikanu nebo násilné výhrůžky a 10 % z nich fyzické násilí a/nebo sexuální obtěžování.
- Každý čtvrtý lékař pracuje více než 50 hodin týdně. Téměř třetina (32 %) lékařů a čtvrtina (25 %) zdravotních sester má mezitím dočasné pracovní smlouvy, což silně souvisí se zvýšenými obavami o jistotu zaměstnání.
- Mezi nejvíce znepokojivá zjištění patří, že každý desátý lékař a zdravotní sestra uvedli, že v posledních dvou týdnech měli myšlenky na to, že by „byli raději mrtví“ nebo že si „ublíží“. Je známo, že tyto takzvané „pasivní“ sebevražedné myšlenky předpovídají budoucí sebevražedné chování.
Taková nebezpečná práce přímo souvisí se špatným duševním zdravím. Lékaři a zdravotní sestry, kteří zažívají násilí, pracují soustavně dlouhé hodiny a na směny (zejména v noci), mají mnohem větší pravděpodobnost depresí a úzkostí a sebevražedných myšlenek.
- Lékaři a zdravotní sestry dokonce vykazují dvojnásobnou prevalenci sebevražedných myšlenek ve srovnání s běžnou populací.
- Krize duševního zdraví našich zdravotnických pracovníků je v konečném důsledku krizí zdravotní bezpečnosti, která ohrožuje integritu našich zdravotnických systémů.
- Navzdory špatnému duševnímu zdraví a pracovním podmínkám vyjádřili tři ze čtyř lékařů a dvě ze tří zdravotních sester silný pocit smysluplnosti a cílevědomosti ve své práci a byli se svou prací většinou spokojeni.
- Zdravotníci potřebují individuální podporu, aby mohli svou práci vykonávat a efektivně pečovat o své pacienty.
- Nebezpečné pracovní podmínky jsou spojeny se stresem, úzkostí a depresí.
- V závislosti na zemi až 40 % lékařů a sester s příznaky deprese uvedlo, že si v uplynulém roce vzali nemocenskou.
- 11 % až 34 % zdravotnických pracovníků uvedlo, že uvažují o odchodu z práce.
Tato ztráta kapacity může znamenat, že pacienti čelí delšímu čekání a snížené kvalitě péče a zdravotnické systémy ztrácejí klíčový personál. Nakonec za to platíme všichni.
Foto autorka
