Od 1. ledna 2026 dochází k významné změně v katalogu prací, kdy jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci (sestry, porodní asistentky, záchranáři) nově zařazováni až do 13. platové třídy. Toto opatření má zajistit spravedlivější odměňování dle specializované způsobilosti a náročnosti práce. A to se stalo v posledních týdnech na jednotlivých ZZS v ČR nejvíce třaskavým tématem.
Podmínky zařazení do 13. platové třídy
Pro zařazení do 13. platové třídy nestačí pouhá odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře, ale je vyžadováno získání specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti. Základním předpokladem je, že zdravotnický záchranář vykonává diagnostickou nebo léčebnou péči v rozsahu činností, které jinak vykonává lékař po absolvování základního kmene, a současně tyto činnosti musí odpovídat svou složitostí, odpovědností a namáhavostí úrovni práce zařazené do 13. platové třídy.
Za specializovanou způsobilost se pro tyto účely považuje zejména: specializovaná způsobilost získaná vykonáním atestační zkoušky v oboru urgentní medicína (odbornost zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu) nebo specializovaná způsobilost získaná vykonáním atestační zkoušky v oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči (odbornost sestra pro intenzivní péči).
Současně musí být kumulativně splněno, že tyto činnosti jsou zaměstnancem skutečně vykonávány, musí být obsaženy v pracovní smlouvě nebo náplni práce a musí být vykonávány samostatně, tj. bez odborného dohledu, případně na základě indikace lékaře. Rozhodující je přitom vždy reálně vykonávaná nejnáročnější práce, nikoli pouze formálně dosažené vzdělání.
Rozpor mezi katalogem prací a praxí
Potud výklad katalogu prací. A praxe?
V každodenní praxi je situace taková, že zdravotnický záchranář (rozuměno bez specializované odbornosti) indikuje samostatně více než dvě desítky léčiv. Tato indikace je upravena interními metodickými pokyny zaměstnavatele s argumentem, že indikace (lékaře) je pokyn. Interně je tedy vydán pokyn k indikaci vyjmenovaných léčiv a tato léčiva jsou pak záchranáři samostatně podávána. Kompetenční vyhláška č. 55/2011, která stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, však toto neumožňuje. Samotní záchranáři se ocitají ve vážném legislativním riziku. Reálně se však kompetence záchranářů neustále rozšiřují a jejich práce nahrazuje práci lékařů.
Nyní záchranáři až 90 % výjezdů realizují samostatně bez lékaře. Nelze si dnes představit udělat krok zpět a požadovat striktní dodržení kompetenční vyhlášky. Jsem si jist, že by tak byl provoz ZZS zcela paralyzován během jedné jediné směny. Nutno podotknout, že praxe kompetence zdravotnických záchranářů se v rámci ČR na jednotlivých ZZS značně liší a metodika není jednotná. Tak nelze sjednotit ani samotné odměňování.
Reálná odměna versus kompetence
Když svitne světélko naděje v podobě nového katalogu prací a 13. platové třídy pro záchranáře, tak stejně rychle zase zhasne. Chybí specializovaná odborná způsobilost.
Výkon v podobě indikace léčiv zůstává. Zůstává i nadšení pomáhat a pracovat pro druhé. To co vzniká, je však méně důstojné – rozvírají se nůžky mezi zdravotníky samotnými: záchranář bez specializované způsobilosti 11. platová třída, operátorka/or operačního střediska 12. platová třída, záchranář pro urgentní medicínu 13. platová třída. Náročnost práce je však pro všechny v podstatě stejná. Záchranář v terénu se bez lékaře samostatně rozhoduje, indikuje léčiva včetně adrenalinu u resuscitace, operátorka/or poskytuje samostatně odborné rady v rámci telefonicky asistované první pomoci, vede telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci.
Ohlasy a závěr
Množí se dotazy na toto téma na adresu odborové organizace, množí se pobouření ze vzniklé situace. Cítím povinnost zvednout hlas za všechny, kteří denně riskují svou právní bezúhonnost a poskytují odbornou péči všem lidem a nejsou strukturou odpovědných ministerstev řádně ohodnoceni. Kéž by můj hlas neodnesl jarní větřík.
Jakub ŠTĚTKA, předseda odborové organizace ZZS hlavního města Prahy
