Finanční prostředky na léčbu pacientů i na zvýšení platů a mezd zdravotníků a dalších zaměstnanců v roce 2027 v systému budou. Rozhodující proto nebude, zda peníze existují, ale jak s nimi politici naloží. Mohou je ponechat na účtech zdravotních pojišťoven, nebo je prostřednictvím úhradové vyhlášky uvolnit tam, kam patří: na dostupnou a kvalitní zdravotní péči a na stabilizaci zaměstnanců, kteří ji zajišťují.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR s předloženým návrhem úhradové vyhlášky na rok 2027 nesouhlasí a požaduje jeho přepracování. Stanovisko odborového svazu najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.
Návrh podle odborového svazu
- nevyužívá disponibilní zdroje systému,
- nepokrývá odpovídajícím způsobem růst nákladů zdravotnických zařízení,
- nezajišťuje dostatek peněz na platy a mzdy.
Příjmy zdravotního pojištění
Podle podkladů k návrhu úhradové vyhlášky mají příjmy veřejného zdravotního pojištění v roce 2027 meziročně vzrůst o 44,4 miliardy korun, tedy o 7,9 procenta. Náklady na zdravotní služby se však mají zvýšit jen o 27,1 miliardy korun. Rozdíl činí 17,3 miliardy korun. Právě tato část růstu příjmů by podle současného návrhu nebyla využita na zdravotní péči.
Takové omezení výdajů není možné přijmout v době, kdy rostou ceny, zdravotnická zařízení se potýkají s nedostatkem zaměstnanců a současně se od nich očekává zachování rozsahu, dostupnosti a kvality péče. Pacienti potřebují léčbu nyní.
Zaměstnanci, bez nichž nelze péči zajistit, potřebují stabilní pracovní podmínky a odpovídající odměňování nyní.
Smyslem veřejného zdravotního pojištění není hromadit peníze na účtech, zatímco se prodlužují čekací doby a zdravotnická zařízení hledají, kde ušetřit.
Situace zdravotních pojišťoven
K 31. červenci 2026 dosahovaly konečné zůstatky na bankovních účtech fondů zdravotních pojišťoven 44,27 miliardy korun. Po zohlednění předsunuté platby ve výši 13,1 miliardy korun lze na konci roku předpokládat zůstatky přibližně 31 miliard korun. Taková částka podle názoru odborů poskytuje dostatečný prostor pro průběžnou likviditu systému.
Od 1. ledna 2026 navíc zákon zdravotním pojišťovnám neukládá povinnost udržovat rezervní fond v dřívější zákonné výši. Rezervní fondy byly zrušeny a jejich zůstatky převedeny do základních fondů zdravotního pojištění, z nichž se hradí zdravotní služby. Platná právní úprava neurčuje, že na účtech pojišťoven musí na konci roku zůstat konkrétní částka, určitý počet měsíčních úhrad ani pevně stanovené procento ročních výdajů.
Zdravotní pojišťovny samozřejmě musí hospodařit odpovědně a být schopny průběžně hradit péči. Odpovědné hospodaření však nelze zaměňovat za vytváření stále vyšších zůstatků na úkor pacientů a zdravotnických zařízení. Systém veřejného zdravotního pojištění je průběžný: pojistné se vybírá proto, aby z něj byla hrazena zdravotní péče. Pojišťovny peníze mají a mají je uvolnit pro pacienty.
Součástí úhrad zdravotních služeb jsou také osobní náklady. Bez lékařů, sester, záchranářů, sanitářů, ošetřovatelů, pracovníků laboratoří, technických, administrativních, provozních a dalších zaměstnanců žádná nemocnice ani jiné zdravotnické zařízení fungovat nemůže. Lidi je nutné stabilizovat a základním stabilizačním prvkem je plat, nebo mzda.
Požadavek odborů pro zaměstnance
Kolik odborový svaz chce pro zaměstnance?
- Návrh státního rozpočtu na rok 2027 vychází z předpokládaného růstu průměrné mzdy o 6,2 procenta.
- Proto odbory požadují, aby úhradová vyhláška zajistila prostředky na zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví o 6 procent.
- Nežádají více než pro ostatní zaměstnance. Chtějí stejné zvýšení, aby lidé, kteří poskytují zdravotní péči nebo se na ní podílejí, dál nezaostávali za vývojem mezd v ekonomice.
Kolik je na navýšení platů a mezd potřeba peněz?
- Podle orientačního propočtu odborového svazu by šestiprocentní zvýšení platů a mezd v akutní lůžkové péči, následné a dlouhodobé péči, lázních a ozdravovnách, zdravotnické záchranné službě a pobytových zařízeních sociálních služeb vyžadovalo 12,56 miliardy korun včetně zákonných odvodů zaměstnavatelů.
- Pokud by se zvýšení vztahovalo na všechny skupiny poskytovatelů napojené na veřejné zdravotní pojištění, činila by celková potřeba přibližně 18,19 miliardy korun.
- Tuto částku lze z předpokládaného růstu příjmů systému pokrýt.
Potřebné finanční prostředky jsou první krok.
Zásadní je, aby peníze skončily ve výplatách.
- Dle názoru odborů nestačí pouze zvýšit úhrady poskytovatelům, ale je nutné zajistit, aby se peníze určené zaměstnancům skutečně promítly do platů a mezd. Požadují proto, aby finance na zvýšení platů a mezd byly v úhradové vyhlášce vyčleněny jako samostatná účelově určená složka úhrady.
- Nárok poskytovatele na tyto prostředky má být podmíněn prokazatelným zvýšením platů a mezd nejméně o 6 procent. Poskytovatel zdravotní péče by měl využití peněz doložit příslušné zdravotní pojišťovně a jejich rozdělení předem projednat s odborovou organizací. Tam, kde odbory nepůsobí, musí zaměstnance o způsobu rozdělení prokazatelně informovat.
- Pokud poskytovatel využití prostředků na stanovený účel neprokáže, pojišťovna je při konečném vyúčtování odečte.
- Jedině jasná pravidla, kontrola a závazné termíny mohou zabránit tomu, aby peníze určené zaměstnancům skončily jinde.
Pokles úhrad je nepřijatelný
Protože odborovému svazu vždy nám záleželo a záleží na dostupnosti a kvalitě péče, ani tentokrát v úhradové vyhlášce neřešil jen platy a mzdy.
Ministerstvo úhrady pro jednotlivé segmenty péče velmi diferencuje.
- Návrh počítá s růstem úhrad nemocničnímu segmentu pouze o 3,5 procenta. Takové zvýšení u části nemocnic nepokryje předpokládaný růst osobních ani ostatních nákladů a u části nemocnic může znamenat reálný pokles financování.
- Za zvlášť problematické odbory považují meziroční snížení celkových úhrad psychiatrickým nemocnicím, a to o 6,3 procenta, a specializovaným ústavům o 4,71 procenta. Vůbec nechápou, proč psychiatrické nemocnice, které pacienti bohužel potřebují čím dál více, mají takto snížené úhrady.
- Za nedostatečný odbory považují návrh na zvýšení úhrad pro fakultní a velké nemocnice. Fakultním nemocnicím přidává úhradová vyhláška meziročně plus 1,55 procenta. Tyto nemocnice zajišťují nejnáročnější, centrovou, pohotovostní a specializovanou péči a podílejí se na výuce.
- Ministerstvo deklaruje záměr přesunu superspecializované péče. Bez peněz? Za co budou léčit pacienty. Půjdou do dluhů? Bude je stát v příštích letech oddlužovat?
- V připomínkách k návrhu úhradové vyhlášky odbory požadují, aby u žádného typu nemocnice nedošlo k meziročnímu poklesu úhrad a aby zvýšení pokrylo předpokládaný růst cen i oprávněných osobních nákladů. Stejný princip musí platit také pro další segmenty, například lázně a ozdravovny. Pokud mají zařízení zvládnout více pacientů a náročnější péči, musí na to dostat odpovídající prostředky.
- Bez dostatečného počtu zaměstnanců a bez peněz na provoz se deklarované zlepšení dostupnosti může změnit ve svůj opak: pacient se k léčbě sice dostane, ale bude na ni čekat déle.
- Výrazné riziko vidí odbory také v návrhu vypustit z úhradové vyhlášky pravidla pro úhradu totálních endoprotéz kyčle a kolena a ponechat cenu výhradně na dohodě nemocnic se zdravotními pojišťovnami. Tyto výkony představují přibližně 5,2 procenta casemixu. Návrh přitom nestanoví závazný způsob úhrady pro případ, že se nemocnice s pojišťovnou nedohodne. Takové nastavení může vést k rozdílům v dostupnosti operací podle zdravotní pojišťovny pacienta, k výběru méně náročných pacientů i k dalšímu prodlužování již dnes dlouhých čekacích dob (někde jsou čekací doby až tři roky). Pacient, který čeká na výměnu kyčle nebo kolena, přitom nežije bez následků. Jeho zdravotní stav se může zhoršovat, roste potřeba další léčby, sociální podpory nebo péče rodiny. Úspora v jedné části systému pak vytváří vyšší náklady jinde.
- Odbory požadují zachovat dosavadní pravidla úhrady těchto operací. Pokud by ministerstvo na smluvním režimu trvalo, musí stanovit závazný záložní mechanismus pro případ nedohody, transparentní pravidla a účinné záruky místní i časové dostupnosti péče bez ohledu na to, u které pojišťovny je pacient pojištěn.
- Odbory žádají, aby Ministerstvo zdravotnictví transparentně doložilo, jak se navržené úhrady projeví v hospodaření jednotlivých typů zařízení, v jejich personální stabilitě, v čekacích dobách a v místní i časové dostupnosti péče. Nelze přijímat opatření s vážnými dopady na pacienty, zaměstnance a poskytovatele bez řádného vyčíslení, odůvodnění a projednání se sociálními partnery.
Finanční rostředky v systému jsou. Nyní je Ministerstvu zdravotnictví, zda je nechá na účtech zdravotních pojišťoven, nebo je využijí k účelu, pro který občané zdravotní pojištění platí.
Odborový svaz odmítá, aby pacienti čekali déle na léčbu nebo dostávali levnější péči jen proto, aby na účtech pojišťoven zůstávaly miliardy korun.
Část prostředků musí být využita také na stabilizaci zdravotníků a dalších zaměstnanců. Jestliže se ostatním zaměstnancům mají příjmy zvýšit přibližně o 6 procent, požadují odbory stejné zvýšení i ve zdravotnictví. Nechtějí více. Chtějí stejně.
