Ráda bych se s vámi podělila o dvě události, které mají nebo by mohly mít vliv na život v sociálních službách v posledních týdnech. První událost, o které bych vás chtěla informovat, je poslední připomínkové řízení k novele zákona o sociálních službách. Druhá událost, jež významně zahýbala segmentem sociálních služeb, bylo mimořádné dotační řízení k poskytnutí mimořádné dotace ze státního rozpočtu na rok 2020 pro právnické a fyzické osoby, které poskytují sociální služby. Získání finančních prostředků na odměny pro zaměstnance v sociálních službách za péči o klienty v době pandemie COVID-19 bylo také jednou z priorit našeho odborového svazu.
Novela zákona o sociálních službách
V posledním Bulletinu jsem popisovala podrobně zpracované připomínky k novele zákona o sociálních službách č. 108/2006, které jsme za náš odborový svaz předložili k novele zákona ze dne 21. dubna 2020.
V pondělí 8. června 2020 jsme byli pozváni na vypořádání připomínek k tomuto zákonu na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Čas vyčleněný na připomínky za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR trval přes tři hodiny, řadu věcí jsme si vysvětlili, ale zůstaly připomínky, které jsou dál s rozporem, a na těch si trváme. Jeden z důvodů je, že nechceme ohrozit stabilitu sociálních služeb a jejich klienty.
● Náš zásadní rozpor spočívá v minimálních personálních standardech. Odmítáme do sociálních služeb zavedení minimálních personálních standardů, a tím směřování do stejné situace, jaká je v našich nemocnicích. Vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb vede k devastaci našeho zdravotnictví a je jednou z příčin, proč z nemocnic odchází zdravotnický personál a další nepřichází. Nechceme dopustit, aby k takové devastaci došlo i v sociálních službách! Znovu musím připomenout, že počet personálu v sociálních službách je v novele zákona vázán na financování sociálních služeb v daném roce, což je pro nás, po všech zkušenostech z minulých let, naprosto nepřijatelné. Vzpomeňme si, že nebylo jednoho roku, ve kterém by se neřešilo dofinancování sociálních služeb.
Sociální služby od uvedení zákona o sociálních službách do praxe ušly velký kus cesty, služba se neustále zkvalitňuje a rozkolísání celého systému nedostatkem pracovníků by mělo dopady na kvalitu péče, především na samotné klienty. Takové experimenty zásadně odmítáme.
● Dalším zásadním rozporem je kontrolní mechanismus v sociálních službách ve formě skryté identity. Odmítáme odůvodnění MPSV, že se jedná o významnou součást nástrojů na ochranu lidských práv. Zaměstnanci v sociálních službách musí být řádně finančně ohodnoceni a měli by mít vytvořeny podmínky pro svoji práci. Takovou podmínkou je i jejich dostatečný počet. Znovu jsme upozornili pracovníky MPSV, že institut skryté identity je naprosto nepřiměřený a neadekvátní. Skrytá identita je v současné době používaná za zcela jiným účelem.
● K rozporům patří také poskytování ošetřovatelské péče v denních stacionářích, kde ji mohou poskytovat nelékařští zdravotničtí pracovníci, ale nemůže se vykazovat pro pojišťovny, což považujeme za diskriminační vůči klientům.
● Požadujeme pravidelnou valorizaci příspěvku na péči, která by zajistila důstojné podmínky nejen lidí žijících ve svém přirozeném prostředí, ale i navýšení plateb v pobytových službách za poskytovanou péči.
● Nesouhlasíme se snižováním počtu inspektorů při inspekcích v jednotlivých sociálních službách, podle nás by se tato oblast měla ještě více posílit, aby výstupy z inspekcí byly zárukou kvality poskytovaných služeb.
Zákon o sociálních službách potřebuje změny, ale je otázka, které jsou významné pro celý tento segment a pomohou k rozvoji služeb a které naopak destabilizují celou tuto oblast. Základem je financování sociálních služeb a jejich jistota ve formě mandatorního výdaje a jeho pravidelná valorizace. Jistota je základem pro rozvoj kvality sociálních služeb ve všech jeho formách.
Odměny za práci v době pandemie COVID-19
Další událost posledních týdnů se váže k mimořádnému dotačnímu titulu, který má odměnit zaměstnance v sociálních službách za náročnou práci v době pandemie COVID-19. Dotace se váže ke mzdě a platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy COVID-19 v době od 13. března do 31. května 2020.
Výše odměny se váže do dvou skupin. V první skupině jsou zaměstnanci, v jejichž zařízení se prokazatelně zjistila nákaza koronavirem nebo byla uvalena karanténa. Ve druhé skupině nebyla zjištěna nákaza a nebyla uvalena karanténa. Jednotlivé částky odměn mohou být sníženy, nebo zvýšeny o 10 %, dle rozhodnutí vedení jednotlivých zařízení. Žádost o dotaci si mohli podat ředitelé sociálních zařízení v termínu od 27. května do 15. června na předepsané žádosti na MPSV. V průběhu dotačního řízení bylo do zařízení sociálních služeb zasláno ještě jednou upozornění s žádostí, aby vše bylo zpracováno co nejdříve. My jsme tuto žádost zaslali členům odborového svazu ze zařízení sociálních služeb a zjišťovali jsme i telefonicky, jaký je stav podávání žádostí.
V devadesáti devíti procentech jsme dostali kladné odpovědi, že žádost byla již odeslaná, nebo že bude v nejbližších dnech odeslaná. Největší zděšení jsme zažili v jednom zařízení, kde ředitelka nepodala žádost o dotaci s odůvodněním, že si to zaměstnanci nezaslouží. Odborový svaz musel intervenovat na příslušném kraji až u náměstka pro sociální oblast, aby dal příkaz ke zpracování žádosti o dotační titul na odměny pro zaměstnance.
Byly to opravdu horké chvíle a kladu si otázku, zda taková ředitelka má zůstat i nadále ve své funkci. Vždyť kdo jiný než ředitel/ka by měl/a ocenit náročnou práci svých zaměstnanců v tak mimořádném období, jako byly poslední tři měsíce.?! Škoda, že součástí mimořádného dotačního řízení nebyla také sankce pro ředitele, kteří nesplnili svoji povinnost a o dotaci na odměny pro zaměstnance nepožádali. Mohli jsme mít všichni o starost méně. Věřím, že tato událost byla ojedinělá a výjimečná. Informovanost našich odborových organizací patří mezi významné benefity našich členů a jejich angažovanost pak nese své ovoce.
Mimořádné dotační řízení k poskytnutí dotace se týká všech zaměstnanců s výjimkou nelékařských zdravotnických pracovníků, tedy všeobecných sester a fyzioterapeutů. Kvůli poskytnutí odměny i pro tyto zaměstnance odborový svaz vyvíjí intenzivní práci, prosazuje, aby doputovaly odměny i k nim a ve stejné výši. Na této skupině zaměstnanců spočívala v sociálních službách největší zodpovědnost za zdravotní stav klientů. Škoda, že se nepřidali tito zaměstnanci do dotačního titulu, mohlo být o starost méně.
Doufejme, že hlavní část pandemie máme za sebou, ale ještě se v České republice vyskytují ohniska, kde onemocnění COVID-19 propuká v plné síle. Co s sebou přinesou podzimní měsíce, teprve uvidíme. Nezapomínejme na zaměstnance, kteří se nyní dál starají, pečují a ošetřují klienty s onemocněním a odměnu jim přiznejme i po tomto období. Zvýšená aktivita v pobytových zařízeních zůstává, přísné hygienické podmínky se musí dodržovat a kladou vysoké nároky i po odeznění nouzového stavu.
Společnost by si měla uvědomit vysoké nasazení našich zaměstnanců. V České republice nenastaly případy, kdy by personál neposkytoval péči klientům, jako se to podle médií stalo v některých zemích západní Evropy. Věřím, že se nyní změní i pohled na platové ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a nebudou vedeny zbytečné debaty o jejich výši. Že práce zaměstnanců v sociálních službách vykonávaná ve prospěch těch nejkřehčích v naší společnosti bude ohodnocena a řádně zaplacena. V tomto duchu povedeme i jednání o zvýšení platových tarifů na rok 2021.