Hlavní pracovní poměr, nebo práce na dohodu?

Dobrý den, zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezí DPP a DPČ? Je výhodnější pracovat na dohodu o pracovní činnosti, nebo na dohodu o provedení práce? Jak je to z pohledu daní nebo třeba z pohledu zdravotního nebo sociálního pojištění? Prostě by mě zajímalo, co se mi více vyplatí. N. J., Praha

Velmi často se na nás základní organizace odborového svazu obracejí s výše uvedeným dotazem, jaké jsou rozdíly mezi hlavním pracovním poměrem (HPP), dohodou o provedení práce (DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ). Pojďme se společně podívat, co zkratky znamenají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Názvy smluv sice znějí podobně (DPP a DPČ), ovšem je mezi nimi pár rozdílů, na které chceme upozornit. Pozor dejte na to, co všechno by měly obsahovat a jaké změny platí od roku 2018. 

Podle zákoníku práce jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a vztahy založené na dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud například začínáte pracovat a hledáte si první zaměstnání nebo si chcete přivydělat, pak máte na výběr mezi hlavním pracovním poměrem, dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Všechny tyto smlouvy musí být uzavřeny písemně, kdy jedno vyhotovení musí obdržet zaměstnanec. Každá z nich má jiná pravidla, své výhody a nevýhody, proto společně probereme, jaké jsou v jednotlivých případech povinnosti a na co máte či nemáte nárok.

Pracovní poměr

Pracovním poměrem se rozumí pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a jeho zaměstnavatelem založený na pracovní smlouvě. Ta může být sjednána na dobu určitou nebo – pokud v pracovní smlouvě není uvedena žádná doba ukončení pracovního poměru – na dobu neurčitou.

U pracovních smluv uzavíraných na dobu určitou platí, že mohou být uzavřeny maximálně na tři roky a prodlouženy pouze dvakrát. Dohromady tedy můžete pro jednoho zaměstnavatele odpracovat na dobu určitou devět let. Pokud máte dobu určitou, znamená to, že k určitému datu skončíte.

Pokud máte pracovní smlouvu na dobu neurčitou, pak zaměstnavatel se s vámi nemůže jen tak rozloučit.

V pracovní smlouvě musí být uveden druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Maximální rozsah práce je zákonem stanoven na 40 hodin týdně. Zaměstnavatelem nařízená práce přesčas je povolena v rozsahu osmi hodin týdně, nejvýše však 150 hodin za rok.

Klasický pracovní poměr na základě pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele mimo jiné k odvádění sociálního a zdravotního pojištění, které z části platí sám zaměstnanec (6,5 % a 4,5 % z hrubé mzdy) a z části zaměstnavatel (25 % a 9 % z hrubé mzdy). Zaměstnavatel má tedy náklady na zaměstnance jeho hrubou mzdu plus ještě 34 % navíc z této hrubé mzdy.

Navíc mu plyne povinnost platit zaměstnancům dovolenou, na kterou má každý zaměstnanec nárok minimálně 20 dní ročně, platit svým zaměstnancům první tři týdny nemoci (kromě prvních třech dnů), dávat zaměstnancům mzdu i v případě, že pro ně nebyl schopný zajistit práci, a mnoho dalšího.

Pracovněprávní vztahy mimo pracovní poměr

Pracovněprávní vztahy zaměstnanců se řídí zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právní úpravu týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce – DPP a dohoda o pracovní činnosti – DPČ) nalezneme v ust. § 75 – 77 zákoníku práce. Jedná se o zvláštní typy pracovněprávního vztahu, na které se nevztahují vyjmenovaná ustanovení zákoníku práce a vyznačují se vyšší mírou flexibility a nižší mírou ochrany zaměstnance.

Obě dohody musí být uzavřeny písemně, kdy jedno vyhotovení musí obdržet zaměstnanec.

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Jako zaměstnanec nejste chráněni tolik jako pracovník v klasickém pracovněprávním vztahu.

Nemáte například nárok na příplatky za přesčasy, dovolenou, cestovní náhrady nebo odstupné. Obě dohody mohou být kdykoliv předčasně vypovězeny jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Při výpovědi je nutné dodržet patnáctidenní výpovědní lhůtu.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Velmi oblíbená je dohoda o provedení práce. Tato dohoda je, co se odvodů a dalších nákladů na zaměstnance týče, nejvýhodnější. I když už není tak výhodná jako dříve. DPP je uzavírána písemně a na určitou dobu nebo na provedení určitého úkolu. Zaměstnanec na jejím základě může u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Tak jako u dohody o pracovní činnosti, i zde platí povinnost dodržovat minimální mzdu. DPP se uzavírá například při brigádách a přivýdělcích. Zaměstnanec se musí postarat o to, aby za něj bylo odvedeno minimální zdravotní pojištění. Pokud za něj není odváděno z jiného zaměstnání, nebo ho neplatí stát, musí si jej hradit sám v minimální výši 1080 Kč měsíčně.

Na dohodu o provedení práce si není možné přivydělávat při evidenci úřadu práce. Tedy alespoň pokud chcete v evidenci zůstat a nadále má za vás stát platit zdravotní pojištění. Od července 2017 už takové přivýdělky totiž nejsou považovány za nekolidující zaměstnání.

Pokud je odměna na základě dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč měsíčně, je uzavírání této dohody velmi výhodné. A to z toho důvodu, že zaměstnavateli ani zaměstnanci neplyne povinnost platit z tohoto příjmu sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile výdělek u jednoho zaměstnance překročí částku 10 000 Kč měsíčně, musí za zaměstnance zaměstnavatel podat přihlášku k pojištění.

Pokud má navíc zaměstnanec podepsáno prohlášení poplatníka („růžový papír“), uplatní mu zaměstnavatel slevu na dani na poplatníka, tím pádem je také zálohová daň nulová. V případě, že prohlášení podepsáno nemá, jsou příjmy do 5000 Kč měsíčně zdaněny 15% srážkovou daní a příjmy nad 5000 Kč měsíčně jsou zdaněny zálohovou daní, též ve výši 15 %.

Když si na základě této dohody zaměstnanec vydělá více než 10 000 Kč měsíčně, vzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Pak tedy platí úplně stejná pravidla, jaká jsou popsána u dohody o pracovní činnosti. Jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec má pak také nárok na nemocenské dávky v případě nemoci. A zaměstnavateli z toho plynou všechny registrační povinnosti.

Stejně jako u dohody o pracovní činnosti, ani u dohody o provedení práce zaměstnanec nemá nárok na dovolenou a jiné výhody jako klasičtí zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Zaměstnavatel a zaměstnanec spolu mohou uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Tato dohoda se většinou uzavírá jako druhý pracovní poměr na částečný úvazek, nebo jako přivýdělek (brigáda) například u studentů nebo žen na mateřské dovolené. Může být sjednána na dobu určitou nebo neurčitou.

Rozsah práce nesmí v průměru přesáhnout polovinu maximální týdenní pracovní doby, která je momentálně stanovena na 40 hodin. Průměr je vypočítáván z doby trvání dohody (u dohod na dobu neurčitou maximálně 52 týdnů, tedy rok). To znamená, že nesmíte po celou dobu trvání dohody o pracovní činnosti pracovat průměrně více než 20 hodin týdně. Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně, jinak je neplatná. Dále v ní musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá.

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka je nižší než 2500 Kč. Z hlediska odvodu daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění platí následující režim. Zdanění odměny se řídí výší vašeho výdělku a jako v normálním pracovním poměru se z něj odečítá 15% záloha na daň z příjmu. Z příjmu je nutné také odvést zdravotní a sociální pojištění.

Tato povinnost se nevztahuje na příjmy do 2500 Kč za měsíc. U takto nízkého výdělku se pojištění neodvádí vůbec a od roku 2018 je z něj zaměstnavatelem odváděna srážková daň z příjmu. To znamená, že nebudete muset podávat ani daňové přiznání, jako tomu bylo ještě u výdělků za rok 2017.

Pokud jsou vaše celkové příjmy za rok natolik nízké, že jste neuplatnili celý nárok na slevu na dani, přiznání samozřejmě podat můžete. Dostanete tak zaplacenou daň (nebo její část) zpět.

Závěr: Žádnému zaměstnanci nelze podpis dohody nutit, neexistuje žádná právní povinnost zaměstnance dohodu podepsat. Zaměstnanec sám rozhodne, zda uzavře některou z uvedených dohod – v každém případě musí posoudit, který typ je pro něj výhodnější vzhledem k předpokládanému počtu odpracovaných hodin, výši odměny, volného času apod.