Na Úřadu vlády se ve čtvrtek 31. července konalo téměř tříhodinové jednání sociálních partnerů o platech a dalších problémech resortu zdravotnictví a sociální péče.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková v jednotlivých dílčích částech jednaly s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem financí Andrejem Babišem, ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem a náměstkem hejtmana Karlovarského kraje zodpovídajícím za zdravotnictví a sociální služby Miloslavem Čermákem. Za stranu zaměstnavatelů se jednání k části týkající se zdravotnictví zúčastnili zástupci AČMN Petr Fiala a Stanislav Fiala a k části týkající se sociálních služeb za Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Procházka.
Zdravotnictví
Předsedkyně a místopředsedkyně OS upozornily premiéra, ministra financí, ministra zdravotnictví a zástupce krajů, že situace v resortu není dobrá. Nízké úhradové vyhlášky za poslední roky způsobily v lepším případě stagnaci platů, v horším jejich snížení. V nemocnicích se téměř beze zbytku uplatnily minimální limity z personální vyhlášky, zaměstnanci jsou přetěžováni, zvažují odchody mimo zdravotnictví. Odbory se poslední dobou při kolektivním vyjednávání setkávají s názorem, že letošní zvýšené úhrady nelze použít na zvýšení platů a mezd, že je nutné přednostně sanovat dluhy z minulých let. V nemocnicích je neklid, zaměstnanci jsou nespokojení, s nízkým počtem zaměstnanců se snižuje kvalita poskytované zdravotní péče.
Zaměstnavatelé informace odborů potvrdili.
Za kraje vystoupil Miloslav Čermák, který upozornil, že kraje dávají na zdravotnictví nemalé finanční prostředky a že v minulosti byly všechny zásahy do úhrad vedeny s politickým cílem spustit další privatizaci nemocnic. Dluhy jsou velké, je potřeba řešit jejich splácení. Zaměstnanci by samozřejmě měli dostat přidáno a to, dle jeho názoru, zvláště zdravotnický personál.
Ministr financí sdělil, že neví, jak je možné, že soukromé nemocnice prosperují a ostatní jsou dluzích. Problém je tedy zřejmě v jejich řízení. K tomu se vyjádřily všechny strany.
Odbory nesouhlasily, problémy jsou hlubší, úhrady nemocnicím jsou historicky nastavené, některé nemocnice nemohou bez podpor zřizovatelů vůbec fungovat, celý systém je diskriminační a neumožňuje to, co bylo v minulosti všemi propagováno – řídit nemocnici jako ekonomický subjekt. Na špatně nastavené podmínky doplácejí především zaměstnanci. Problémem je i celkový objem financí ve zdravotnictví. Ceny za léky, zdravotnický materiál a zdravotnickou techniku jsou stejné jako v jiných zemích, ale cena práce je daleko nižší. Dle názoru odborů je nutné hledat další finanční prostředky pro zdravotnictví.
Premiér připomněl lukrativní zprivatizované obory jako je např. dialýza nebo laboratoře, které byly z nemocnic vyvedené a které nemocnice finančně držely. Ty soukromé nemocnice, které „vyzobaly rozinky“ jsou skutečně v zisku.
Zaměstnavatelé poukázali na nízké úhrady za poskytovanou péči, přestože k tomu není žádný objektivní důvod. Pojišťovny vybírají na pojistném více, finance zůstávají v pojišťovnách.
Ministr zdravotnictví sdělil, že se ministerstvo snaží problémy postupně řešit. Letošní úhradová vyhláška dle jeho názoru navýšila úhrady téměř všem, problémy mají i ministerstvem zřizované nemocnice, což dokládá i poslední rozhodnutí vlády finančně stabilizovat Fakultní nemocnici u sv. Anny a pražskou Bulovku. Platy zaměstnanců je nutné řešit, navrhuje schůzku v polovině srpna, kdy ministerstvo bude mít k dispozici podklady za první pololetí roku 2014.
Odbory k návrhu sdělily, že požadují zvýšení platů a mezd o 5 % s tím, že na zvýšení musí být v úhradové vyhlášce explicitně vyčleněné finance. Pro platovou sféru požadují odbory zvýšení tarifů.
Ministr zdravotnictví souhlasí, že navýšení má být v platové sféře realizováno zvýšením tarifů.
Odbory dále připomněly požadavek na vyčíslení skutečných dluhů nemocnic a podpory krajů do jejich rozpočtů.
Posledním bodem jednání byla situace v hygienické službě.
Vláda deklarovala záměr zrušit neobsazená tabulková místa, dlouhodobě cca 3 %, odbory se domnívají, že zvláště v oblasti ochrany veřejného zdraví je nutné spíše tato pracovní místa obsadit a financovat. Prevence je vždy levnější než léčba.
Sociální služby
Odbory poděkovaly vládě a jmenovitě jednotlivým přítomným – premiérovi, ministrovi financí a ministryni práce a sociálních věcí za peníze na platy pro zaměstnance v sociálních službách. Předsedkyně OS připomněla, že požadavek odborů na objem financí byl vyšší. Samo MPSV ví, že sociální služby jsou dlouhodobě podfinancované a že výše dotací neodpovídá skutečné potřebě. Odbory poděkovaly i krajům, které sociální služby v nejhorším období finančně podržely a držely i platy. Nyní je třeba zajistit, aby peníze doputovaly k zaměstnancům a došlo k reálnému zvýšení odměn za práci. Odbory chtějí navýšení realizovat zvýšení tarifů.
Ministryně práce a sociálních věcí souhlasila s názorem, že sociální služby jsou podfinancované a že platy jsou ostudné, proto se také snažila o jejich zvýšení.
Jiří Procházka, viceprezident APSS ČR, souhlasil s tím, že objem peněz pro sociální služby je nízký, a připomněl, že toto bylo objektivně potvrzeno i v předcházejících letech. Když minulá vláda snížila objem dotací pod 6 mld., tak mělo přes tři sta poskytovatelů služeb ukončit svoji činnost.
Ministr financí sdělil, že ministerstvo v dané chvíli udělalo maximum možného. Požadavků a problémů je mnoho a státní kasa není bezedná.
Zástupce krajů se vyjádřil, že si kraje po převodu dotačního řízení pohlídají, kam peníze putují, a pokud budou rezervy, tak je zcela jistě kraje využijí i ke zlepšení platů zaměstnancům.
Jiří Procházka potvrdil, že zvýšení mezd bude sledovat i APSS ČR.
Premiér sdělil, že sociální služby a jejich zaměstnanci byli prioritou pro všechny vládní strany a že je rád, že alespoň částečně dojde na zlepšení odměn za jejich práci.
Odbory se s ministryní dohodly, že se k úpravě tabulek sejdou na samostatném jednání.
Platy rozpočtové sféry a služební zákon
Poslední části jednání se účastnili premiér, ministr financí a ministryně práce a sociálních věcí. Za odbory se k předsedkyni a místopředsedkyni OS zdravotnictví a sociální péče ČR přidali předsedkyně OS pracovníků kultury a ochrany přírody Anna Machová, předseda OS státních orgánů a organizací Jan Rovenský a předseda Českomoravského OS pracovníků školství František Dobšík.
Jednání mělo tři zásadní body.
Prvním byl požadavek odborů ještě letos změnit nařízení vlády 564/2006 Sb., kterým bylo umožněno tzv. pásmové odměňování.
Odbory chtějí tuto změnu na zrušení tzv. pásmového odměňování nejpozději od 1. listopadu letošního roku.
OS zdravotnictví a sociální péče ČR dále požaduje zrušit část, která umožňuje pásmové odměňování v nemocnicích.
Premiér a ministryně uvedli, že je potřeba vědět, jaké budou finanční dopady. Do příští tripartity by je mělo mít ministerstvo financí vyčíslené, takže pokud se najdou finance, je termín od 1. listopadu realizovatelný.
Druhá část jednání se vztahovala k objemu 3,5 % na zvýšení platů.
Odbory zásadně odmítají, aby byla část objemu peněz využita na nápravu pásmového odměňování, a celý objem, tedy 3,5 %, požadují dát na zvýšení tarifů.
Zástupci vlády sdělili, že objem 3,5 % není dořešen. Vláda chce zvýšit platy, ale nemá další peníze na vyrovnání starých restrikcí, které se týkaly tzv. státních zaměstnanců. O objemu se bude dále jednat, a to stejně jako o procentu, o které by se měly zvýšit tabulky platových tarifů. Zástupci vlády uvedli, že je nutné posílit i nenárokové složky platů. Poměr tarif x nenároková složka je zhruba 70:30 a tento poměr vláda považuje za optimální.
Odbory se zásadně ohradily proti této informaci a návrhu. Připomněly, že je mnoho resortů, kde jsou zaměstnanci na holých tarifech, a pásmové odměňování celý dříve zvyklý poměr pokřivilo. Před volbami navíc vládní strany slíbily narovnání celého systému a postupné zvýšení platů, takže legitimní očekávání zaměstnanců jsou vysoká.
Posledním projednávaným bodem byl služební zákon.
Odbory neřešily jeho jednotlivá ustanovení, ale jeho dopady na zaměstnance. Zákon „srovná“ tzv. státní zaměstnance a jen toto srovnání bude vyžadovat nemalé finanční prostředky. Odbory na tento problém upozorňují a znovu připomínají, že je pro ně zásadně neakceptovatelné, aby z objemu 3,5 % šlo cokoliv mimo platové tarify.
Premiér sdělil, že jednotliví ministři jsou si tohoto problému vědomi, že nejvíce bude zrušením pásmového odměňování zřejmě postiženo MPSV a ministerstvo financí a tento problém bude nutné řešit v průběhu příštího roku v rámci rozpočtových přesunů.
Odbory závěrem poděkovaly za jednání a zúčastnění se dohodli, že k dořešení jednotlivých problémů budou následovat další kola jednání.