V pátek 23. října jsme s premiérem Andrejem Babišem více než dvě hodiny jednali o odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Jednání se také zúčastnili ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, poradce premiéra Jiří Votruba a další zástupci resortů. Za odbory jednali předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel.
Požadavek odborů byl jasný: vedle připravované změny platových tabulek zajistit zaměstnancům skutečné zvýšení odměňování o šest procent. Samotná přestavba tarifů totiž nemusí znamenat odpovídající růst celkového platu. Pokud se zvýšení tarifu vyrovná snížením osobního příplatku, zaměstnanec na svém výdělku žádné zlepšení nepocítí. A právě skutečné zvýšení příjmů, nikoli pouze přesouvání peněz mezi jednotlivými složkami platu, bylo cílem našich požadavků.
Výsledek jednání bohužel tomuto cíli neodpovídá.
- Úhradová vyhláška se kvůli zajištění růstu platů a mezd upravovat nebude.
- Plošné zvýšení odměňování všech zaměstnanců zajištěno není a zásadní část odpovědnosti za jeho vyjednání se přesouvá do jednotlivých nemocnic, na zdravotnické záchranné služby a do sociálních služeb.
Průběh jednání znovu ukázal, jak rozdílně jednotliví účastníci na odměňování a stabilizaci zaměstnanců nahlížejí.
Premiér Andrej Babiš zdůrazňoval odpovědnost ředitelů za odměňování a zpochybňoval potřebu platových tabulek.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch argumentoval deficitem systému a nutností nastavit úhrady tak, aby se dále neprohluboval.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka obhajoval připravovanou změnu tarifů jako nápravu systému a připomínal dohodu, že nejnižší tarif bude začínat na úrovni minimální mzdy.
Za odbory jsme opakovaně zdůrazňovali, že zdravotnictví a sociální služby stojí na lidech. Platový tarif představuje předvídatelný základ odměňování. Zaměstnanci potřebují jistotu, že jejich kvalifikace, odpovědnost a náročná práce budou odpovídajícím způsobem oceněny.
Martin Engel připomněl zkušenosti z období covidu, tehdejší přísliby stabilizace lékařů i jejich letošní minimální platové navýšení.
Dagmar Žitníková upozornila, že rozsah zvýšení odměňování je také otázkou politických priorit a rozhodnutí o rozdělení dostupných prostředků.
Během jednání opakovaně zaznívalo uznání schopnostem českých lékařů, upozornění na nedostatek sester i potřebu udržet zaměstnance v systému.
Premiér Babiš připomínal investice do zdravotnických zařízení a konkrétní případy pomoci zdravotníkům i pacientům.
Poradce premiéra Jiří Votruba hovořil o přetížení sester a nutnosti jejich stabilizace.
V pojmenování některých problémů jsme se tedy shodovali. V tom, jak zajistit jejich řešení, však potřebná shoda nevznikla. Uznání práce zdravotníků musí mít také konkrétní podobu v jejich odměňování a pracovních podmínkách. Nové budovy a přístroje jsou potřebné, ale bez lidí péči nezajistí.
Připomínali jsme, že stabilizaci potřebují celé pracovní týmy. Vedle lékařů a sester jsou pro fungování nemocnic, záchranných služeb i sociálních služeb nezbytní další zdravotničtí pracovníci, pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci i zaměstnanci provozního, technického a administrativního zázemí. Jejich práce na sebe navazuje a výpadek jedné části týmu zatěžuje všechny ostatní.
Co tedy z jednání konkrétně vyplývá?
- Potvrdila se shoda, že od 1. ledna 2027 se bude realizovat změna platových stupnic, při níž má nejnižší tarif začínat na úrovni minimální mzdy. Návrh jsme již obdrželi a bude také předmětem připomínkového řízení.
- Na základě pátečního jednání se mají upravit částky v příloze č. 2 tak, aby zvýšení jednotlivých platových tarifů činilo nejméně 1000 Kč. Je však nutné zdůraznit, že zvýšení tarifu samo o sobě ještě nezaručuje stejný nárůst celkového platu, pokud současně dojde ke snížení jeho jiné složky.
- Ministerstvo zdravotnictví má zajistit, aby u sester zařazených v 10. platové třídě s délkou praxe alespoň 20 let činilo meziroční zvýšení celkem 3000 Kč, a to v součtu zvýšení tarifu a osobního příplatku. Nejde tedy o 3000 Kč navíc k růstu tarifu.
- Tento postup bude prostřednictvím dopisu ministra závazný pouze pro organizace přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví. Na ostatní zaměstnavatele se tento závazek automaticky nevztahuje.
Odborový svaz proto osloví také hejtmany s požadavkem na zajištění růstu platů a mezd zaměstnanců nemocnic, zdravotnických záchranných služeb a sociálních služeb v jejich krajích. Budeme požadovat, aby kraje jako zřizovatelé či vlastníci podpořily skutečné zvýšení odměňování a stabilizaci zaměstnanců.
Současně bude nezbytné vést kolektivní vyjednávání přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Jeho cílem bude dohodnout konkrétní zvýšení platů a mezd i ochranu osobních příplatků, aby růst tarifů skutečně znamenal vyšší výdělek.
Právě propojení jednání svazu na celostátní a krajské úrovni s prací odborových organizací na jednotlivých pracovištích bude pro dosažení výsledku zásadní.
- K dořešení zůstává také návrh LOK-SČL na začlenění osobních příplatků lékařů dohodnutých v roce 2023 do platových tarifů.
- Za pozitivní považujeme zachování vazby nejnižšího tarifu na minimální mzdu a předpoklad jejího dalšího růstu. Ani tento krok však neřeší požadavek na odpovídající zvýšení odměňování všech zaměstnanců.
Výsledek proto nemůžeme označit za výhru. Dílčí úpravy připravovaných tarifů nenahrazují požadované plošné zvýšení a neposkytují všem zaměstnancům jistotu, že si skutečně polepší.
Zvlášť důležité bude vyjednávání u zaměstnavatelů odměňujících mzdou, kde změna platových tabulek sama o sobě růst výdělků nezajistí.
Právě nyní se znovu ukazuje, proč je důležité mít na pracovišti aktivní odborovou organizaci a být její součástí.
- V kolektivním vyjednávání půjde o konkrétní částky, o zachování osobních příplatků a o pravidla, která rozhodnou, zda zaměstnanci zvýšení skutečně pocítí.
- Půjde také o to, aby se při rozdělování prostředků nezapomínalo na žádnou skupinu zaměstnanců. Odboráři v nemocnicích, na záchrankách a v sociálních službách jsou při této práci nenahraditelní. Znají podmínky svých pracovišť, každodenní problémy kolegů i situaci jednotlivých profesí. Za jednacím stolem zastupují společné požadavky a usilují o jejich zakotvení v kolektivních smlouvách. Je to náročná práce, často vykonávaná vedle vlastních pracovních povinností, která si zaslouží podporu a respekt.
Sílu k vyjednávání přitom odborové organizaci dávají její členové. Jejich zapojení, ochota sdílet informace a podpořit společné požadavky pomáhají dosáhnout výsledků, na které by jednotlivý zaměstnanec sám dosahoval obtížně.
Členství v odborech tak znamená i možnost ovlivnit podmínky, za kterých pracujeme.
Odborový svaz připraví vzorová ustanovení kolektivních smluv k růstu platů i mezd a poskytne svým organizacím podporu při jednání se zaměstnavateli. Po obdržení definitivního návrhu změn nařízení vlády připravíme také online semináře ke kolektivnímu vyjednávání. Naše práce pátečním jednáním nekončí. Budeme pokračovat na celostátní úrovni i přímo u zaměstnavatelů. Solidarita, vzájemná pomoc a podaná ruka mají v takové chvíli velmi konkrétní význam: společně hájit zaměstnance a usilovat o to, aby se uznání jejich práce promítlo také do jejich výdělků.
