Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v jeho platném znění, uvádí koronavirus 2 související s těžkým akutním respiračním syndromem (SARS-CoV-2) jako biologický činitel zařazený do skupiny 3. Stále se proto vracím k základním povinnostem zaměstnavatele, kdy je povinen se věnovat při hodnocení rizik na pracovišti nejen například fyzické námaze, ale i nepodcenit nebezpečí kontaktu s biologickými činiteli. Rizika z tohoto vycházející by měl zaměstnavatel adekvátně vyhodnotit, odstranit, a pokud to není možné, tak alespoň minimalizovat.
Bohužel zatím za toto pandemické období nepřišli naši zákonodárci s žádnou výraznou změnou nebo metodikou, které by zaměstnavatelům pomohly. Máme pár nezávazných doporučení, ale metodika pro kontrolní orgány, například krajské hygienické stanice a návazná zdravotnická zařízení, stále chybí. Vše je tedy na poznatcích z praxe a ve výsledku hlavně na výše zmíněném vyhodnocení rizik, dle §102 zákona č. 262/2006 Sb., v jeho platném znění, od osob odborně způsobilých k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
Při své kontrolní a poradenské činnosti se poslední dobou setkávám s názorem, že jednorázové osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) se mohou brát opakovaně, v lepším případě jen v rámci jednoho dne po obědě nebo návštěvě toalety. První, co vždy poptávám, je návod k použití daného ochranného prostředku, a následně je potřeba podívat se na danou lokalitu a její rizika. Vždy nám musí jít o bezpečnost zaměstnanců a ochranu jejich zdraví.
Jako vzorek jednorázového OOPP pro ochranu cest dýchacích jsem měla respirátor FFP2. Výrobce uvádí, že se jedná o jednorázový prostředek, který může být použit maximálně na délku jedné směny, a není určen k opakovanému nošení a je zde i informace o tom, že se nemá čistit. Vzhledem k různým názorům jsem poptala vyjma svých kolegů inspektorů BOZP dvě odborná pracoviště – Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje (dále KHS) a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (dále VUBP) – plus výrobce.
Zde uvádím dotaz na výrobce, další byly poslány v upravené nebo v doplněné podobě: „Dobrý den, zaměstnavatel, pracuji ve zdravotnictví, mně dodává respirátory od vás. V návodu, se kterým mě seznámil, je uvedeno, že je jednorázový. Vedoucí mně ale sdělila, že si ho mohu třeba na pití a krátkou pauzu vzít opakovaně. Mohla bych poprosit o váš názor, zda ta krátká chvíle nevadí? Četla jsem, že desinfikovat se nemá. Děkuji za odpověď.
Bára Vančurová, Beroun“
Odpověď mě jako osobu způsobilou v prevenci rizik překvapila: „ano, respirátory jsou opravdu jednorázové. Pokud jde o krátkou přestávku nebo o to, napít se, tak to opravdu není problém a tyto věci můžete bez problému udělat s tím, že si poté respirátor můžete zpět nasadit.“
Na doplňující dotaz, že jsem na covid oddělení a jak může být daná pauza, bohužel již odpověď nepřišla.
Druhou mou destinací byla KHS. Odpovědi jsem dostala rychle, ale bohužel vzhledem k tomu, že zde stále chybí jednotná metodika, tak rozdílné. „Respirátor lze opakovaně sundat a nasadit manipulací za tkanice či gumičky. Měl by se používat v řádu hodin, ne dní. Jen tak je zaručena maximální účinnost.“ To byla písemná odpověď.
Dále jsem byla jinou zaměstnankyní kontaktována telefonicky a zde jsme se již shodly na stejném, i když jen soukromém, názoru:
„Respirátor na jedno použití by měl být nošen dle návodu výrobce. Zvláště pokud jde o riziková oddělení např. covid ambulance nebo JIP, měl by být opravdu využíván jednorázově.“ Byl zde i postesk, stejně jako na jednání svazové sekce pracovníků hygienické služby, že chybějící jednotná metodika je velkou propastí v kontrolní a poradní praxi.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR jménem předsedkyně Dagmar Žitníkové opakovaně apeloval na ministra zdravotnictví ohledně nastavení jednotné metodiky. Bez ní je v dané problematice chaos. Ten je velkým rizikem jak pro zaměstnance ve zdravotnictví, tak i pro jejich pacienty.
Poslední e-mail byl adresován VUBP. Odpověděl mě Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M.
Dotaz: „Pokud přicházím do zaměstnání, kde hrozí kontakt s covid pozitivní osobou, beru si roušku/respirátor. V návodu u respirátoru jsem se dočetla, že je jednorázový, ale v médiích bylo, že klidně mohu používat opakovaně, když si dám přes něj roušku. Když ho ale sundám, tak se mi tam mohou dostat částečky z obličeje anebo rukou. Myslím na pauzy na oběd nebo návštěvu toalety. Myslíte, že rouška přes něj pomůže?“ V podpisu uvádím svou odbornost v BOZP (OZO).
Pro vaši představu přikládám část citace e-mailu, kterou jsem pro všeobecné sumarizace zkrátila:
„… protože jste OZO, pokusím se odpovědět zeširoka, abyste sama mohla argumentovat před zaměstnanci a vedoucími zaměstnanci: jedny z mnoha zkoušek (podle normy ČSN EN 149+A1 = toto označení musí být na respirátoru) jsou zkoušky
– na průnik (kolik toho respirátor zachytí = podle toho se člení do tříd – např. FFP2),
– na dýchací odpory (vdechovací a vydechovací = zda se v něm vůbec dá dýchat),
– na přítomnost CO2 v podmaskovém prostoru (zda se neotravujete vlastním vydechovaným CO2)
Jakýkoli materiál navíc ať již vložený do respirátoru či převlečený přes respirátor zhoršuje jeho prodyšnost a možnost úniku vydechovaného CO2 = takovéto myšlenky a návody jsou z pohledu ochrany zdraví uživatele ZCELA NEPŘIJATELNÉ!!!!
– obdobně může působit ochranný štít nošený současně s respirátorem (pro nezbytnou ochranu očí je vhodnější užití brýlí).
(Tento bod mě velmi zaujal.)
Respirátor je výrobcem konstruován pro použití v zaprášeném prostředí na pracovní směnu (zpravidla 8hodinovou), výrobce definuje, zda jednorázově či opakovaně, nicméně s ohledem na používání respirátorů mimo takové prostory lze říci, že i jednorázové respirátory lze za jistých podmínek užít opakovaně
– v prostorách evidentně zamořených nákazou COVID-19 či jakoukoli jinou nákazou se užití respirátoru typu FFP2 dá akceptovat spíše výjimečně, jednorázovost spočívá ve skutečnosti, že po opuštění prostoru musí být okamžitě vyhozen k likvidaci – i kdyby byl používán v řádu minut!
– použití v běžně čistých prostorách (chodby, kanceláře, montážní haly apod., vč. obchodů a MHD) je možné opakovaně, a to i nad součtový limit 8 hodin (v březnu roku 2020 naše zkušebna udělala pokus, kdy jsme vzali prošlé respirátory typu FFP3 a po osmihodinovém používání při kancelářské práci jsme provedli základní testování – respirátory si podržely svoji kvalitu nejvyšší třídy, byť hodnoty byly trochu nižší než u certifikovaného výrobku)
– při opakovaném použití je důležitá opatrnost s ohledem na výskyt nákazy (při podezření na kontakt s virovou, bakteriální či plísňovou kontaminací respirátor již nepoužívat, při snímání na něj nesahat (snímání pouze prostřednictvím upínacího systému)
– při opakovaném použití je třeba sledovat čistotu respirátoru (jeho zahlcenost částečkami) a provlhčenost (ať již vlastním potem či klimatickými podmínkami = mokrý respirátor neposkytuje garantovanou ochranu)
a) respirátor není možné čistit (není-li doporučeno výrobcem) ani desinfikovat či sterilizovat
– zřejmě jediné účinné sterilizační médium by bylo RTG záření či ozónem
– rozhodně nedoporučuji mikrovlnku (není doloženo, že by mikrovlny vůbec něco zabily, je však doloženo, že mikrovlny nemají rády kov, který je v respirátoru jako prvek pro vytvarování okolo nosu uživatele)
– UV záření nemá schopnost prostupu vrstvou materiálu (respirátor byste musela otáčet a stejně nemáte jistotu, že jej prozáříte celý)
– jakékoli užití mokré či vlhké cesty znehodnotí respirátor
– jistou možnost poskytuje „pečení“ v troubě (v případě koronaviru musíte užít teplotu nad 120° C)
b) jestliže vycházíte s respirátorem ze „zamořeného prostoru“, není možné vyjít z takového prostoru do „čistého“, kde se vyskytují ostatní lidé (byť s respirátory), neboť virovou, bakteriální a jinou nákazu vynášíte i na oděvu (!), a proto
– z prostoru vycházíte do prostoru převlékárny či do dekontaminačního prostoru
– v tomto prostoru si sundáváte obuv, oděv, rukavice (vždy tak, abyste nezamořila nezamořené části či sebe), nakonec masku (za upínací systém) = vše se odhazuje na zem do vyčleněného prostoru
– v tomto prostoru se omyjete (pozor na správné mytí rukou) a ošetříte regeneračním krémem
– teprve poté můžete vyjít ven (odložené věci ukládá do sběrné nádoby zaměstnanec oblečený, do ochranného oděvu a rukavic a vybavený přinejmenším respirátorem a ochrannými brýlemi).“
Tato odpověď i přes svou šíři nám krásně dokresluje, že riziko covid biologických činitelů opravdu není zanedbatelné. Vždy stojí za to věnovat se ve spolupráci se zaměstnavatelem rizikům, jejich vyhledávání a hledání cest na jejich odstraňování nebo alespoň minimalizaci.
Vzhledem k současné zdravotní a legislativní situaci vám za sebe mohu na závěr doporučit:
● nepodceňujte školení, praktické tréninky a návody,
● spolupracujte se zaměstnavateli na aktualizaci dokumentace BOZP včetně rizik,
● využívejte §108 zákona č. 262/2006 Sb., v jeho platném znění, díky kterému můžete v rámci projednání rizik komunikovat se zaměstnavateli ohledně zlepšení bezpečnostních podmínek na vašich pracovištích,
● neváhejte nás jako inspektory BOZP kontaktovat v rámci poradenství, jsme zde pro vás. Přeji pevné zdraví a držte se.