Každoročně vás na přelomu jara a léta žádáme o zaslání kolektivních smluv, abychom získali statistická data pro meziroční srovnání pracovních podmínek zaměstnanců. Nyní nastala doba, abychom se s vámi podělili o souhrnné výsledky tohoto statistického šetření.
Rok 2025 byl pro odborové organizace ve zdravotnictví a sociálních službách obdobím pokračující snahy o stabilizaci pracovních podmínek i posílení finanční jistoty zaměstnanců. Kolektivní vyjednávání v této oblasti probíhalo v kontextu nízkého růstu platů a mezd, doznívajících dopadů vysoké inflace z předchozích let a tlaku na zachování kvality služeb při omezených rozpočtových zdrojích.
Vyjednávání na vyšším stupni
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR společně s dalšími odborovými svazy, které mají ve svých řadách též státní zaměstnance ve služebním poměru, uzavřely s vládou pro rok 2025 novou kolektivní dohodu vyššího stupně, která se vztahuje na zaměstnance ve služebním poměru. Kolektivní dohoda vyššího stupně navazuje na předchozí dohodu platnou do konce roku 2024 a zajišťuje kontinuitu úpravy platových tarifů, pracovních a sociálních podmínek i dalších benefitů.
Mzdové a platové podmínky
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) dosáhla v roce 2024 průměrná mzda ve zdravotnictví a sociálních službách 50 988 Kč, což představovalo meziroční nárůst o 10,1 %. V roce 2025 se očekává růst platů o dalších 5–6 %, což prozatím dokládají i poslední data ISPV. V prvním pololetí roku 2025 vzrostl hrubý měsíční plat ve zdravotnictví a sociálních službách podle ISPV o 5,7 % na 57 866 korun. Neustále přitom zůstává nepoměr mezi odměňováním v platové a mzdové sféře, když průměrná mzda ve zdravotnictví a sociálních službách byla v prvním pololetí roku 2025 o 10,2 % nižší než průměrný plat.
Ve většině zdravotnických zařízení tak zůstává klíčovým cílem udržení a případný mírný růst reálné mzdy a minimalizace rozdílů mezi nemocnicemi řízenými státem, kraji a soukromými poskytovateli. V kolektivních smlouvách se také častěji objevuje závazek zaměstnavatelů přihlížet při odměňování k náročnosti směnného provozu, délce praxe a míře odborné zodpovědnosti.
Pracovní podmínky a péče o zaměstnance
Zdravotnické odbory dlouhodobě prosazují zlepšení pracovního prostředí, bezpečnosti práce a snižování administrativní zátěže. V roce 2025 se podařilo v řadě zařízení rozšířit nárok na pět týdnů dovolené, v některých případech i na šest týdnů. Kolektivní smlouvy rovněž zakotvují poskytování placeného volna pro rodiče (v průměru 5 dnů ročně) či rozšíření volna při úmrtí v rodině a při narození dítěte.
Zaměstnavatelé nadále poskytují příspěvky na stravování (45 % celkového objemu prostředků na péči o zaměstnance) a příspěvek na produkty spoření na stáří, nejčastěji na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření (300–900 Kč měsíčně). Významnou součástí kolektivních smluv zůstává také vzdělávání a odborný rozvoj, včetně úhrady kurzů a školení, které slouží k udržení a prohlubování kvalifikace zdravotnického personálu.
Vyjednávání v praxi
Odborový svaz na všech úrovních sociálního dialogu upozorňuje na zvyšující se tlak na kvalifikovaný personál, přetížení sester, sociálních pracovníků i všech ostatních zaměstnanců a potřebu systémových opatření ke stabilizaci sektoru. Kolektivní vyjednávání se tak stává nejen nástrojem mzdové politiky, ale i fórem pro širší diskusi o udržitelnosti zdravotnického systému.
Kolektivní vyjednávání ve zdravotnictví a sociálních službách v roce 2025 potvrdilo svou roli klíčového nástroje ochrany zaměstnanců i zajištění sociálního smíru. Přestože růst platů byl umírněný, podařilo se udržet pozitivní trend z roku 2024 a posílit některé nefinanční benefity. Odbory zdůrazňují nutnost pokračovat v tlaku na dlouhodobé financování sektoru, které umožní stabilní pracovní prostředí a odpovídající ocenění náročné práce všech zaměstnanců. zdravotníků a sociálních pracovníků.
