Lékařské prohlídky zaměstnanců po novelách

V poslední době došlo ke znásobení chaosu v předpisech, které upravují provádění vstupních a periodických lékařských prohlídek zaměstnanců. Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že cílem je úspora nákladů a administrativy, což se ovšem trochu minulo s realitou.

Prvním krokem bylo omezení periodických lékařských prohlídek upravených ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. ve znění předpisů pozdějších, kde lékařské prohlídky u nerizikových prací bez výskytu tzv. profesních rizik nejsou nadále povinné, ale pouze dobrovolné (fakultativní), přičemž zaměstnavatel i zaměstnanec je mohou vyžadovat. V žádném případě tudíž nedošlo k jejich zrušení, což si někteří mylně vykládají.

Ministr Vlastimil Válek chtěl omezit i povinnost vstupních lékařských prohlídek, což ovšem nešlo provést novelou vyhlášky, ale pouze změnou kmenového zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění předpisů pozdějších. Novela byla předložena do parlamentu, leč ministr Válek dospěl k závěru, tentokrát oprávněně, že novelu nestihne Poslanecká sněmovna projednat do konce volebního období, což se i stalo. Takže se začaly aplikovat přílepky k jiným zákonům prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslanců, což je elegantní cesta, jak se vyhnout legislativnímu procesu.

Nejprve se něco přilepilo k flexinovele zákoníku práce, pak se zjistilo, že se zapomnělo na DPP (brigádníky atd.), takže další změnu přilepili k zákonu, jímž se mění některé zákony v důsledku zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Přesně postup, který již dříve označil Ústavní soud za nežádoucí. Pro přehlednost se pokusíme některé situace specifikovat.

  • Kdo nemusí na vstupní lékařskou prohlídku: zaměstnanci v tzv. čisté kategorii 1. bez výskytu profesních rizik a dohodáři v čisté kategorii 1. a 2. bez výskytu profesních rizik. Zde rovněž platí, že zaměstnavatel i zaměstnanec mohou lékařskou prohlídku vyžadovat.
  • Kdo musí na vstupní lékařskou prohlídku: stručně řešeno všichni ostatní, tzn. rizikové práce, výskyt profesních rizik, noční práce, práce s diisokyanáty a mladiství.
  • Kdo nemusí na periodickou lékařskou prohlídku: zaměstnanci v kategorii 1. a 2. bez výskytu profesních rizik.

Zmiňovaná „profesní rizika“ jsou nyní definována v části II přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. – po novele to bude jiné číslo přílohy a budou pozměněna. Rozsah tohoto článku neumožňuje vypsat zde jejich kompletní výčet, ale naši inspektoři BOZP jej mají k dispozici a na požádání vám je s radostí dají k dispozici.

Pro segment zdravotnictví a sociálních služeb je důležitá položka tohoto znění: Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.“ Takže ve zdravotnictví a v sociálních službách jsou v profesním riziku skoro všichni.

K tzv. „nepovinným“ lékařským prohlídkám jedna zásadní poznámka: stále platí § 103, odst. 1., písm. a) zákoníku práce, kde se praví:

(1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Jinak řečeno, zaměstnavatele nikdo nezbavil odpovědnosti, že zajistí soulad pracovní činnosti a zdravotní způsobilosti, což bez lékařské prohlídky asi těžko naplní.

Verbální odpověď MPSV na jenom kongresu k BOZP byla, že je to jeho zodpovědnost a když si to chce „vzít na triko“, je to jeho věc. Jaké mohou být pro zaměstnavatele důsledky? Velmi finančně nemilé v podobě regresních postihů ze strany zdravotních pojišťoven, pak může být ta úspora nákladů podle pana ministra velmi drahá!

Náš odhad, který koresponduje i s odhadem Ministerstva zdravotnictví, je, že asi 80 % zaměstnavatelů vstupní i periodické lékařské prohlídky provádí i v případech, kdy nemusí. Z našeho pohledu je to dobře, protože si nejspíš uvědomují možné důsledky.

Jaké budou bezprostřední administrativní důsledky změn pro zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb:

  • Bude nutno upravit podobu „žádosti“ o lékařskou prohlídku, která bude muset mít tři různé položky – rizikové práce, profesní rizika a další (fakultativní) důvody. Budou tam i další drobnosti, jako například podrobnější definovaní pracovní činnosti posuzované osoby. Nebude tedy postačovat vágní konstatování, že jde o dělníka ve výrobě, ale bude se muset podrobněji specifikovat, cože to onen dělník vlastně dělá.
  • Lékaři budou muset akceptovat obsahovou náplň posudků, která bude definována v novele vyhlášky č. 79/2013 Sb. Ta již vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 449/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026. Není dána přesná podoba nějakého formuláře, to je ponecháno na umělecké invenci každého lékaře, ale je stanoven povinný obsah.

Obě tyto nutnosti poněkud nekorespondují s onou deklarovanou úsporou byrokracie, ono to bude vyžadovat nějakou práci a do konce roku moc času není.

Zbyněk MORAVEC, Centrum BOZP ČMKOS, emeritní inspektor BOZP OSZSP ČR

Podobné články

Aktuality 6. 11. 2025 / 19:26

Jak se od 8. 11. 2025 změnil seznam nemocí z povolání

Dne 24. 10. 2025 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 428/2025 Sb., nabylo účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, tedy 8. 11. 2025.

Aktuality 4. 11. 2025 / 7:36

Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání

Vláda dne 20. srpna 2025 usnesením č. 599 schválila Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání (dále jen „Akční plán“).

Aktuality 7. 10. 2025 / 10:46

Zaručený plat od 1. 1. 2026

Novela zákoníku práce ze srpna 2024 zrušila institut zaručené mzdy v podnikatelské sféře, tedy u zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance mzdou.

Načíst další
 
Napište nám