To se takhle sejdou odboráři ze zdravotnictví, sociální péče, IT, kultury, potravinářství a dalších sektorů, a k tomu aktivní lidé z různých iniciativ, které řeší (nejen) sociální problémy moderní společnosti. To není začátek vtipu, to je stručný popis Letní školy pracujících, která se konala pod patronací organizace Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Jsem moc rád, že jsem toho mohl být součástí.
A jaký program jsme společně s dalšími organizátory a organizátorkami připravili? Věnovali jsme se – jak jinak – organizování, ale také třeba ekonomii pro odboráře. Mimochodem, právě ekonomický pohled na současnou situaci pracujících měl velký ohlas!
Prostor dostalo i sdílení zkušeností z oblastí digitálního organizování, práv odborových organizací nebo konkrétních úspěšných kampaní.
A co mi na tom dávalo největší smysl? Propojování lidí z různých sektorů. Budování kontaktů odspodu. Vznikající zárodky mezisektorové solidarity a ochoty si naslouchat, hledat společné cesty k úspěchu.
Dává vám takový koncept vzdělávání smysl? Mně ano – a doufám, že to nebyl první a zároveň poslední ročník.
Letní škola se mohla ve dnech 12. až 15. června uskutečnit díky Nadaci Rosy Luxemburgové a dobrovolnictví. Pokud byste se do dalšího ročníku chtěli jakkoliv zapojit, dveře jsou otevřené všem.
Tímto bych chtěl poděkovat i účastnicím za odborový svaz – Martině Netrvalové, Janě Procházkové a Zuzce Sargové, které přijely tento nový koncept omrknout.
A ještě o jeden moment bych se s vámi rád podělil. Po celodenním a intenzivním programu bylo v plánu ještě promítání filmu s odborovou tematikou. Říkal jsem si – kolik lidí na to ještě bude mít náladu? Jak moc jsem se spletl, jsem zjistil později, když jsem si kvůli svému pozdnímu příchodu jen složitě hledal místo k sezení.
Ano, tady se opravdu něco podařilo.
