Léto nebylo okurkovou sezónou. Oba měsíce probíhala intenzivní jednání se zaměstnavateli, vládou a dalšími partnery. O čem jsme jednali? Samozřejmě to byla naše klasická témata.
● Na jednání tripartity předsedkyně OS znovu upozornila na špatné pracovní podmínky zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách.
● Na jednáních sociálních partnerů jsme připomínali náš požadavek na sjednocení odměňování, protože rozdíly mezi odměňováním zaměstnanců příspěvkových organizací a obchodních společností dnes představují téměř dvacet procent.
● Jednali jsme opakovaně se zástupci Ministerstva zdravotnictví, kde jsme znovu požadovali, že pro realizaci navýšení platů a mezd je bezpodmínečně nutné jejich profinancování prostřednictvím úhradové vyhlášky.
● Znovu jsme řešili kompetence všeobecných sester a nově praktických sester. Odbory trvají na tom, že při jakémkoliv zvýšení kompetencí se musí adekvátně navýšit odměna za práci a nelze připustit nivelizaci rozdílů mezi těmito dvěma profesemi.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se také vyjadřovala pro Medical Tribune k problémům s nedostatkem sester, k navrhovanému systému vzdělávání 4+1 a k tomu, co je potřeba udělat proto, aby sestry z nemocnic neodcházely. Podstatnou část tohoto vyjádření přinášíme.
Navrhovaný systém vzdělávání 4+1
Osobně bych se chtěla nejdříve vyjádřit k tomu, k čemu změna, která je představována jako zásadní řešení akutního nedostatku zdravotnického personálu, a zvláště sester, nepovede. Problém, který má kořeny jinde, snížení délky studia nemůže vyřešit a nevyřeší.
Odbory již čtyři roky opakovaně a na všech fórech upozorňují, že se ve zdravotnictví zhoršují pracovní podmínky a že sestry z nemocnic vyhání jejich frustrace, přepracovanost, nedostatečné finanční ohodnocení a enormní fyzická a psychická zátěž.
Většina českých nemocnic je nastavená na minimální personální standardy a to je hlavním problémem. Nízké úhrady za poskytovanou zdravotní péči v kontextu úspor dopadly nejvíce na zaměstnance. Chyběly peníze na provoz, tak se našlo řešení ve snížení počtu personálu. Legislativa to umožnila a plody, které byly zasety v roce 2012, sklízíme dnes.
V extrémních podmínkách, kdy se jedna sestra stará o 30 a více pacientů, se dá pracovat pouze určitou dobu. Člověk obecně potřebuje k životu (a to i k pracovnímu) jistotu, řád a výhled, že se situace, pokud je špatná, zlepší.
Jistota a výhled zatím sestrám chybí. Pokud absolventka zdravotnické školy dostane v nemocnici nižší nástupní mzdu než v obchodním řetězci, tak není šance na zlepšení. A to je také jeden z důvodů, proč nejsou a nebudou sestry.
A co přinese změna systému vzdělávání obecně? Existuje několik zahraničních studií, které se zaměřily na kvalitu poskytované zdravotní péče a které jednoznačně prokazují, že pokud má sestra vyšší vzdělání, tak je péče o pacienta kvalitnější.
Aby sestry neodcházely
Je nutné zlepšit pracovní podmínky sester a změnit personální vyhlášku, tak aby akceptovala zákoník práce a další právní předpisy. V mnoha nemocnicích se dnes, a to v souladu s legislativou, stará sestra sama o více než 30 pacientů. Nelze předpokládat, že většina sester jsou nadlidé a že jsou schopné fyzicky a psychicky enormní zátěž dlouhodobě zvládnout.
Frustrace z nemožnosti vykonávat své povolání správně vyhání sestry z nemocnic. Pokud k fyzickému a psychickému přetížení přidáme vysokou administrativní zátěž, změnu chování pacientů a jejich příbuzných k personálu, tak máme nastaven reálný neradostný obraz pracovního prostředí sester.
Odborový svaz dlouhodobě apeluje na Ministerstvo zdravotnictví a vládu, aby přidala nemocnicím finance na zvýšení počtu zdravotnického personálu. Osobně jsem přesvědčená, že pokud bude mít sestra zaručeno, že nezůstane na oddělení sama, že bude mít k dispozici pomoc, a to i prostřednictvím nižšího zdravotnického personálu, že přestane vykonávat nekvalifikované činnosti, tak se sestry do nemocnic vrátí. Sester není málo, jsou. Problém je, že nechtějí ve zdravotnictví za současných podmínek pracovat.
Dnes už, v rozvinuté tržní ekonomice, nelze sestře vnutit myšlenku, že její práce je posláním a že je normální, aby a navíc za nízký plat snášela něco, co je v jiných odvětvích nepředstavitelné. Neexistuje odvětví, kde nutí ženu, aby zvedala stokilovou zátěž (pacienta), když hmotnostní limit pro zvedání břemen je pro ženu 15 kg. Část společnosti se tváří, že ve zdravotnictví platí jiná pravidla pro zaměstnance. Neplatí a současná personální krize je toho důkazem.
Mimo úpravy personální vyhlášky by mohlo ke stabilizaci sester přispět i rozšíření psychosociální pomoci. Na místě je také úprava rozsahu zdravotnické dokumentace a rozšíření zaměstnaneckých benefitů. Otevřít by se měla diskuze o stanovení nižšího věku pro odchod do důchodu u této náročné profese.
Návrhů na zlepšení pracovních podmínek je mnoho. Většina z nich naráží na finance. Není to o tom, že nejsou. Situace je stejná jako se sestrami. Finance jsou, ale je problém, kde a na co se budou dávat. Problém nedostatku sester má řešení. Otázkou je, zda je k řešení vůle.
Sociální služby
Opakovaně jsme jednali o problémech v sociálních službách. Opět jsme na Ministerstvu zdravotnictví a MPSV připomněli nedořešené úhrady zdravotní péče v sociálních službách, které vedou k existenčnímu ohrožení sester.
Upozornili jsme na nutnost zvýšit dotace pro poskytovatele sociálních služeb, aby bylo možné reálně zvýšit platy a mzdy.
O dotacích a pracovních podmínkách zaměstnanců v sociálních službách jednala předsedkyně OS také s vicepremiérem Andrejem Babišem. Na jednání připomněla historii podfinancování sociálních služeb a to, že dosud žádná vláda neakceptovala skutečnou potřebu financí, které je nutné do sociálních služeb dát. Podfinancování sociálních služeb má negativní dopady na zaměstnance, takže se dostáváme do obdobné situace, která je ve zdravotnictví. Pracovníci jsou přetěžováni, pokud najdou na trhu práce jiné uplatnění, tak ze sociálních služeb odcházejí. Fluktuace v některých domovech převyšuje 30 % a toto se samozřejmě musí odrazit v kvalitě poskytované péče.
Odbory požadují, aby se dotace pro rok 2017 vyčíslily na částku 9,7 mld. Je pro ně nepochopitelné, že v návrhu státního rozpočtu je na rok 2017 nižší částka než na rok 2016. Předsedkyně připomněla i nedůstojnou situaci, kdy každý rok musí odbory a zaměstnavatelé urgovat vládu, aby potřebný objem financí přidala.
Jednání v odborových organizacích i mezinárodní
Nutné bylo také řešit problémy v některých organizacích.
S hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem vedení OS opakovaně jednalo o problémech na Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje.
Vedení OS se sešlo se zástupci managementu Endokrinologického ústavu, kde přicházejí od zaměstnanců opakované podněty na interpersonální problémy.
Odbory se také vyjadřovaly k mezinárodním tématům. Znovu jsme zaslali členům vlády nesouhlas k dohodě CETA.
Ve spolupráci se základními organizacemi byla i pozitivní jednání.
Výbor odborové organizace při Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy se sešel k vyhodnocení spolupráce s ředitelem Petrem Kolouchem a za účasti radního pro zdravotnictví Radka Lacka. Kolegové se k navázané spolupráci vyjádřili kladně a odboráři velmi uvítali vstřícný přístup Magistrátu k zaměstnancům záchranky, kdy jim bude poskytnut příspěvek na hromadnou dopravu.
Nebylo toho málo a ani vy jste se určitě nenudili. Personální zápřah během dovolených zcela jistě představoval obrovský stres na většině pracovišť. Léto je za námi a před námi je další práce a odborové krajské konference. Těšíme se na viděnou.