Změny ve zdravotnictví opět k horšímu – publikovali jsme

Poslední návrhy Ministerstva zdravotnictví jsou ve svém celku nepřijatelné a směřují k další komercializaci českého zdravotnictví. S avizovaným cílem zlepšit efektivitu systému a dostupnost hrazených zdravotních služeb se míjí. Ačkoli rétorika Ministerstva zdravotnictví opakovaně zmiňuje solidární systém a zdůrazňuje nevůli k amerikanizaci zdravotnictví, současné kroky ministerstva tomu odporují a konkurenci ve zdravotnictví podporují.

Dokladem toho je nový dokument nazvaný „Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: Koncepce podložená dostupnými daty“. Materiál má podpořit provedení změn v českém zdravotnictví a ve veřejném zdravotním pojištění. I když se v dokumentu nemluví o připojištění, v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je s materiálem úzce propojená, už předstupeň připojištění najdeme.

Koncentrace rozhodování v rukou pojišťoven

Základním cílem dokumentu i novely je zásadním způsobem posílit pravomoci zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny mají do budoucna koncentrovat veškerou moc nad zdravotním pojištěním, pacienty i poskytovateli. Pojišťovny mají rozhodovat o zdravotní péči i o tvorbě sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Navrhované změny budou mít významné negativní dopady na celý současný systém. Nadto se v nově navrženém systému ocitnou zdravotní pojišťovny ve střetu zájmů. Pojišťovny mají ze zákona povinnost hospodařit se svěřenými prostředky s péčí řádného hospodáře. Nelze jim proto zároveň svěřit kompetence a odpovědnost za fungování sítě poskytovatelů a rozsah zdravotních služeb.

Zdravotní pojišťovny se každoročně snaží při řízení o úhradách za zdravotní péči vydat poskytovatelům co nejméně peněz. První letošní návrh pojišťoven byl dokonce na snížení úhrad pro příští rok. Makroekonomické predikce zdravotních pojišťoven za posledních dvanáct let navíc nikdy neodpovídaly skutečným ekonomickým výsledkům.

Zdravotní pojišťovny v posledních letech na svých účtech hromadily finanční prostředky, které měly být využity ve prospěch pacientů, na zlepšení péče a zaplacení lidí, kteří péči poskytují. Dobrovolně se k tomu pojišťovny neodhodlaly a je to koneckonců z hlediska jejich zákonných povinností i logické.

Pojišťovny s navrhovanou změnou zákona posílí a poskytovatelé ztratí možnost obrany. Pojišťovny by poskytovateli, který s jejich návrhy nebude souhlasit, nebudou muset uzavřít smlouvu.

Zájmy a cíle zdravotních pojišťoven také nejsou vyvažovány oprávněnými zájmy pojištěnců. Už nyní se přitom opakovaně setkáváme se zamítáním moderní léčby a na nemocné se vypisují sbírky. Navrhovanou novelou a koncentrací kompetencí v rukou pojišťoven se proto zásadně ohrozí zájmy pacientů.

Rozsah zdravotní péče není možné ponechat na trhu, jehož součástí zdravotní pojišťovny jsou. Smyslem systému má být spolupráce, která přináší co nejlepší péči o pacienta a pomoc potřebným.

Hlavní problém je podfinancování současného systému

V oblasti prevence a veřejného zdraví přinášejí opatření a návrhy Ministerstva zdravotnictví četná rizika, přičemž některé kroky ministerstva jsou dokonce v rozporu s předkládanými tvrzeními.

Stát chce nařídit zdravotním pojišťovnám, aby tři procenta ze svých rozpočtů převedly na fond prevence. Příští rok má jít o částku asi patnácti miliard. Na první pohled vypadá opatření dobře, ale jeho důsledkem bude, že převedené finance budou chybět na základním fondu zdravotního pojištění.

Druhé úskalí spočívá v tom, že peníze z fondu prevence mají pokrýt dosud ze zdravotního pojištění hrazenou péči. Nově se nebudou hradit plomby dospělým pacientům. Počítá se s tím, že si z fondu prevence budeme moci úhradu za stomatologickou péči částečně zaplatit. Podobný problém se týká také léků, jejichž ceny rostou, a hrozí, že fond prevence bude využíván na úhradu toho, co je nyní bez příplatku.

Ministerstvo zdravotnictví avizuje, že fondem „vylepší“ příspěvek na dětské ozdravné pobyty a lyžařské zájezdy, který byl nesmyslně přijat v konsolidačním balíčku. Pro pojišťovny však nejsou nastavena žádná pravidla a nárok na příspěvek mohou podmínit čímkoliv.

Negativní posun se odehrává také v oblasti proklamované podpory hygienické služby a její zásadní úlohy v podpoře prevence. Hygiena už nebude kontrolovat část stravování a její kompetence v oblasti psychoaktivních látek přebírá resort zemědělství.

Uvítat je však třeba, že kvalitu zdravotní péče bude posuzovat státní instituce místo desítek soukromých firem a budou nastaveny konkrétní srovnávací indikátory.

Odmítnout je ovšem třeba tvrzení, že Česká republika má v Evropě nejhustší síť nemocničních zařízení poskytujících akutní péči. Toto tvrzení je zavádějící, protože každá evropská země má jinou strukturu zdravotní péče. V České republice se mezi akutní péči například započítávají psychiatrické nemocnice a specializovaná zařízení.

Pokud bychom „očistili“ statistická data o tato lůžka, dostaneme se dokonce pod evropský průměr. Stačí si také vzpomenout na covidovou pandemii, kdy nám lůžka chyběla. Další snižování počtu akutních lůžek se ve světle celospolečenského vývoje a mezinárodní situace jeví jako nezodpovědný hazard. Koncepci transformace akutních lůžek na následná je třeba odmítnout a současně budovat nové kapacity pro dlouhodobou péči.

Dobrou cestou nejdou ani navrhované změny v sociální péči. V domovech pro seniory a dalších sociálních službách by péči o klienty neměly zabezpečovat agentury domácí péče, které budou do zařízení dojíždět, ale zdravotní sestry. Nepřetržitá přítomnost sester je pro péči o klienty v zařízeních sociálních služeb prospěšná a je také ekonomicky efektivní. Do zařízení, kde zrušily službu sester na nočních směnách, jezdí velmi často záchranná služba a systém se prodražuje.

Problémem dlouhodobé péče a péče v zařízeních sociálních služeb není současný systém a zákonem upravené postupy, ale podfinancování a neochota státu finance zajistit.

Dalším velkým rizikem je neregulované poskytování přeshraniční péče. V rámci přeshraniční péče nemáme jistotu a garanci jejího poskytování, jako je tomu v České republice. Pojišťovny budou mít zájem nasmlouvat péči v „levnějších“ zemích. Tím si můžeme zlikvidovat péči v příhraničních oblastech s Polskem a Slovenskem. Novinka může umožnit vyvádění prostředků ze systému veřejného zdravotního pojištění mimo území České republiky.

Cesta ke komercializaci českého zdravotnictví

Překvapivé je, že v kapitolách ministerského materiálu, které se věnují zdravotnickým profesionálům a jejich udržení, není ani slovo o zákonu o odměňování lékařů. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo jednání o jejich odměňování a přesčasové práci či délce směn, žádné ale neprobíhá.

V části stabilizace nelékařských zdravotnických pracovníků se popisuje hrazení přeshraniční péče zdravotními pojišťovnami, zvýšení podílu a posílení odpovědnosti zdravotních pojišťoven na budování sítě, zejména posílením dostupnosti primární péče. Tato vsuvka se do materiálu dostala zřejmě omylem, protože co může znamenat jiného, než pokyn, aby naši zdravotníci odešli do Polska, na Slovensko či za lepšími podmínkami do Německa a Rakouska?

Naopak pozitivní jsou návrhy na zvýšení kapacit zdravotnických škol, na prostupnost vzdělání za předpokladu vyšších platů a přijetí dalších zdravotníků. V materiálu ale chybí konkrétní opatření jako sociální zohlednění náročnosti profese a jejich podpora. Dostatek zdravotníků, jejich odměňování a pracovní podmínky by měl být vládní prioritou.

Celkově nelze souhlasit s tezí uvedenou v důvodové zprávě, že navržené změny zákona o veřejném zdravotním pojištění přinesou naplnění předkladatelem proklamovaných cílů zlepšení efektivity systému všeobecného zdravotního pojištění a přispějí i ke zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb.

Materiál zavádí zcela nové postupy, které však nejenže nemají potenciál vést ke zlepšení efektivity systému a dostupnosti hrazených zdravotních služeb, ale naopak způsobí komercializaci českého zdravotnictví v zájmu úzké skupiny některých subjektů.

Změny povedou k přesunu části (při)pojištění do sféry komerčního pojištění mimo systém veřejného zdravotního pojištění a představují předstupeň k dalším budoucím změnám. Podoba našeho zdravotnictví není v první řadě otázkou pojišťoven, ale je otázkou politickou. Je o vůli politiků posílit, či oslabit solidární systém.

Text byl publikovaný 15. května 2024 na www.denikreferendum.cz

Podobné články

Aktuality 13. 6. 2024 / 12:43

V záludném návrhu vidím pokus o likvidaci odborů

Události posledních měsíců mě nutí hodně přemýšlet. Dá se věřit politikům? Předvolební sliby nic neznamenají? Podepsané dohody nic neznamenají?

Aktuality 17. 4. 2024 / 22:03

Ve veřejném zdravotním pojištění hrozí velmi nebezpečné změny

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění přináší na první pohled zajímavé, ale ve skutečnosti velmi nebezpečné změny.

Aktuality 17. 4. 2024 / 18:14

Někteří kolegové bohužel vidí jen zájezdy a podobné akce

Psychiatrická nemocnice v Dobřanech je druhé největší psychiatrické zařízení v naší republice. Její historie sahá až do roku 1880. Naše odborová organizace byla založena o padesát let později.

Načíst další
 
Napište nám