V pondělí 26. února 2024 se uskutečnilo první letošní zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity). Z jednání řídil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který zastoupil premiéra Petra Fialu. Tripartita měla na programu jednání mnoho bodů a velká část z nich se v budoucnosti dotkne každého z nás. V úvodu jednání se sociální partneři vyjádřili k vládnímu návrhu zákona o lobbingu. Jak zaměstnavatelé, tak odboráři sdělili, že nesouhlasí s tím, aby byli zařazeni mezi lobbisty. Fungování odborů a zaměstnavatelů upravují jak české právní normy, tak mezinárodní úmluvy. Vicepremiér Jurečka sdělil, že předá stanoviska vládě.
Strategické investice a prorůstová opatření
Při diskusi o materiálu Strategické investice a prorůstová opatření byli zaměstnavatelé ve výhodě, mají zástupce ve Vládním výboru pro strategické investice a mimo to měli k dispozici zřejmě již v předstihu návrhy vládních poradců NERV. Většinu opatření zaměstnavatelé podporují, protože se na jejich přípravě podílejí. Nicméně chtějí po vládě informaci, které body bude vláda realizovat = které si vezme za své.
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že odbory opakovaně žádaly o rozšíření výboru o jejich zástupce. Okomentoval návrhy některých opatření, zvláště výpovědi bez udání důvodu, se kterou odbory zásadně nesouhlasí.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vedle zásadního nesouhlasu s výpovědí bez udání důvodu zmínila opatření v oblasti zdravotnictví, jako je například záměr posílit fond prevence. Uvedla, že tento záměr Ministerstvo zdravotnictví již legislativně zpracovalo a je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Odbory se záměrem posílit fond prevence nesouhlasí, protože se tímto způsobem vyvedou finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění, které se mají primárně použít na léčbu pacientů. Požádala v návaznosti na zaměstnavatele, aby materiál, který vláda sociálním partnerům předloží, obsahoval nejen záměry, ale také již vládou realizovaná opatření.
Vicepremiér Jurečka sdělil, že pro příští jednání tripartity vláda připraví požadované podklady a pak bude na jednání projednáno.
Informace k důchodové reformě
Ve druhém bodě sociální partneři vyslechli informace k důchodové reformě.
Ministr Jurečka, jenž je garantem návrhu, sdělil, že změny připravované vládou Petra Fialy jsou nezbytným předpokladem zachování jistoty, že i budoucím generacím bude moci stát vyplácet důstojné důchody, a reagují na negativní vývoj na důchodovém účtu, který v loňském roce skončil rekordním deficitem 72,8 miliardy korun. Vláda proto už například zpřísnila podmínky pro předčasné odchody do penze, upravila systém mimořádných valorizací či upravila systém indexů, podle nichž se navýšení důchodů vypočítává. Navrhla také navýšení ročního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné či postupné navyšování minimálního vyměřovacího základu OSVČ ze současných 25 procent na 40 procent průměrné mzdy v roce 2026.
MPSV připravuje další změny důchodového systému, například prodloužení věku odchodu do důchodu, zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů či naopak snížení věku odchodu do důchodu pro zaměstnance v náročných profesích. K náročným profesím zazněla informace, že MPSV navrhuje, aby do penze mohli dříve odcházet zaměstnanci, kteří pracují ve skupině IV. Ze skupiny III. jako ztěžující faktory navrhují chlad, horko a vibrace. Ostatní rizika budou k diskuzi po případových studiích, které by se měly v průběhu dalších let realizovat.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory nesouhlasí se zúžením nároku na dřívější odchod do důchodu pro pracovníky, kteří pracují ve třetí kategorii rizika.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková taktéž vyjádřila zásadní nesouhlas s krácením nároku pro zaměstnance zařazené do III. skupiny. Upozornila, že při takto nastaveném systému s vypuštěním rizik jako jsou chemické látky, biologičtí činitelé, záření, fyzická a psychická zátěž, MPSV vypouští z možnosti dřívějšího odchodu do důchodu všechny zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách. Odbory si neumí představit, že laboranti z patologie, sestry na ARO, JIP a další exponovaní zaměstnanci budou pracovat ve svých profesích minimálně 40 let a s nejasným termínem odchodu do penze.
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo vládě poděkoval za otevření témat a zařazení kategorie IV.
Předseda LOK-SČL Martin Engel sdělil, že nesouhlasí s vypuštěním zdravotnictví. Očekával řešení nadměrného počtu přesčasů a spravedlivější systém.
Místopředseda ČMKOS Vít Samek otevřel otázku odpuštění pojistného důchodcům. Návrh odbory považují za nepromyšlený a zbytný. Důchodci, kteří pracují a pobírají důchod, nepotřebují další peníze navíc. Finance jim chybí, až z práce odejdou. Současný systém zvyšování penze po dalších odpracovaných letech je smysluplný. Navíc peníze z odvodů penzistů budou v systému chybět, deficit se prohloubí.
Zaměstnavatelé sdělili, že se „musíme podívat pravdě do očí“. Ocenili zvýšení věku pro odchod do důchodu a sdělili, že je nutné podpořit zaměstnance, aby si sami na důchod spořili. Ohledně možnosti dřívějšího odchodu do penze doporučují obezřetnost a diskuzi nad dalšími riziky. Neumí si představit psychickou zátěž a její měření.
Předseda ČMKOS Josef Středula závěrem požádal o další jednání. Smyslem je, aby odboráři materiál před předložením vládě dostali k dispozici a nebyli s ním seznámeni přes média.
Ministr Jurečka sdělil, že bod považuje za projednaný a další jednání nevidí jako přínosné.
Aktuální situace ve zdravotnictví
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek sdělil informace k jednání o přesčasové práci a návrhu zákona o odměňování.
Ministr Jurečka doplnil, že obě ministerstva řeší, a to ve spolupráci, délku směny ve zdravotnictví a předatestační volno. Osobně by preferoval problémy řešit prostřednictvím kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Zaměstnavatelé se ve svém vystoupení zaměřili na financování zdravotnictví, nedostatek léků a na nutnost změny sítě. Kritizovali růst nákladů na mzdy a nesystémové zásahy do zdravotního pojištění. Vyjádřili obavy z nehospodárnosti při vedení zdravotnických zařízení a z deficitu veřejného zdravotního pojištění, který hrozí v příštích letech. Jejich preference při řešení problémů je zavést konkurenční prostředí, a to hlavně mezi pojišťovnami. Zároveň sdělili, že nesouhlasí se sjednocením odměňování a s přípravou nového zákona. Určitě v současné době nevidí jako efektivní nástroj pro řešení problémů kolektivní smlouvu vyššího stupně. Pokud něco mají s odbory řešit, tak preferují podnikovou úroveň.
Předsedkyně Žitníková sdělila, že součástí podkladových materiálů nebyly pouze informace k odměňování, ale především rozbor ekonomiky v jednotlivých segmentech zdravotnictví a legislativní záměry v oblasti zdravotního pojištění a zajištění dostatku léků pro pacienty. Spolu se zaměstnavateli souhlasí s odstraněním některých administrativních a ekonomických bariér pro snazší vstup léčivých přípravků na trh v Česku, jejichž cílem má být zajištění dostupnosti léčivých přípravků pro pacienty. Vyzdvihla podklady s ekonomickými daty a sdělila, že tato data odbory považují za velmi důležitá. Objektivně se prokázalo, že zvyšování úhrad probíhá po přepočtech na procenta proporcionálně. Neplatí tvrzení některých subjektů, že ministerstvo preferuje nemocnice a ostatní poskytovatelé jsou upozaděni.
Z dostupných dat také vyplývá, že zdravotní pojišťovny, vyjma některých malých, nejsou ve špatné finanční kondici. Když se srovnají predikce a skutečné výsledky hospodaření, tak je zřejmé, že pojišťovny dlouhodobě podhodnocují při sestavování úhradové vyhlášky své příjmy. Personální situace ve zdravotnictví je kritická a odbory na nedostatek zdravotníků upozorňují léta. Opakovaně navrhují stabilizační opatření pro udržení zdravotníků, kteří již v nemocnicích pracují, a několik let předkládají návrhy na zvýšení počtu studentů na zdravotnických školách (obdobně jako proběhlo na lékařských fakultách). Doporučovaly také zavést systém státních a dalších stipendií, která by dopředu směřovala absolventy do konkrétních nemocnic.
Odbory podporují záměr Ministerstva zdravotnictví zvýšit kapacity na vysokých zdravotnických školách, zvláště obor všeobecná sestra a radiologický asistent. Svoje návrhy na udržení stávajících zdravotníků také opakovaně předkládaly, na rozdíl od zaměstnavatelů chtějí sjednotit odměňování. Tento krok je podle názoru odborového svazu základním stabilizačním prvkem, který přivede do zdravotnictví více zaměstnanců. Jistota příjmů je nezpochybnitelná.
Na sjednocení odměňování, a to formou tarifů, odbory trvají také na základě loňských a letošních zkušeností. Ministerstvo zdravotnictví a zaměstnavatelé tvrdili, že pokud obdrží potřebné finanční prostředky, tak platy zvýší. Bohužel realita je, a to dokonce v nemocnicích, které zřizuje Ministerstvo zdravotnictví, jiná. Na odbory se obracejí zaměstnanci z psychiatrických nemocnic i fakultních nemocnic s informací, že jim byly odebrané příplatky nebo mimořádné odměny, které dostávali v roce 2023 místo zvýšení tarifů. V případech, kdy dojde k odebrání příplatku ve výši 4 % z roku 2023 a přiznání příplatku ve výši 5 % na rok 2024, se jedná o meziroční zvýšení o 1 %. Toto je pro odbory nepřijatelné a považují to za porušení dohod.
- Odborový svaz vyzývá ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby zjednal nápravu. A pro další léta zcela jistě nepřistoupí k dohodám o zvýšení nenárokových složek platu.
- Ohledně řešení přesčasové práce a případné restrukturalizace sítě z důvodu nedostatku zdravotníků odbory navrhují jiné řešení než Ministerstvo zdravotnictví. Podle odborů naše síť nemocnic a počty akutních lůžek odpovídají potřebám populace.
- Odbory navrhují do přesčasové práce zapojit v nemocnicích ambulantní specialisty a praktiky. Nesouhlasí s přenesením lékařské služby první pomoci (LSPP) na akutní příjmy. Navrhují řešit prostupnost oborů a změny specializací a specializačního vzdělávání. Pokud by měla probíhat jakákoliv změna v systému, tak pouze na základě dat a odborné diskuze.
- Odbory odmítají politické a ideologické zásahy do zdravotnictví.
- Odbory odmítají také legislativní změny, které Ministerstvo zdravotnictví připravilo v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Rozšíření fondu prevence je nesystémový a problematický krok, který sníží objem financí na úhradu zdravotní péče. Stát na straně jedné snížil například FKSP, ze kterého bylo možné hradit dětské lyžařské tábory. Nyní na straně druhé chce zavést jejich hrazení ze zdravotního pojištění.
- Odbory nesouhlasí ani s možností nasmlouvání levnější přeshraniční péče. Podmínky pro poskytování zdravotní péče na Slovensku a v Polsku jsou jiné než u nás. V souvislosti se změnami rámcových smluv se obávají zúžení počtu poskytovatelů zdravotní péče v ČR. Naše úroveň zdravotní péče je vysoká a odbory ji chtějí pro pacienty zachovat. Trvají na tom, aby Ministerstvo zdravotnictví všechny navrhované změny řádně projednalo. Trvají na dodržování legislativního procesu.
- Odbory nesouhlasí se zásahy do hygienické služby a místo snižování kompetencí hygieniků požadují jejich rozšíření. Zdravotní rizika má řešit odborný orgán, nikoliv laici, a proto odbory nesouhlasí s převedením kompetencí hygienické služby na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI).
Předseda LOK-SČL Martin Engel sdělil, že nejsme v situaci, kdy diskutujeme o sjednocení odměňování, ale v situaci, kdy je podepsaná dohoda, že to nastane. Odbory očekávají, že Ministerstvo zdravotnictví a potažmo premiér dohodu dodrží, a to ve všech jejich parametrech. Ohledně sítě je nemyslitelné, že by zůstalo ze 153 akutních nemocnic kolem devadesáti. Než budeme vůbec uvažovat o redukci počtu nemocnic poskytujících akutní péči, tak je nutné vyrovnat podmínky. Stejné úhrady za stejnou péči a pak se ukáže, kdo co umí a kdo je efektivní.
Předseda ČMKOS Josef Středula závěrem připomněl k hospodaření pojišťoven, že v pojišťovnách chybí zástupci pojištěnců.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se odkázal na data OECD, že máme nadbytek akutních lůžek. Sdělil, že úhrady se srovnávají, chce vše řešit na základě dat, souhlasí s podporou českého farmaceutického průmyslu a závěrem poděkoval za podněty a sdělení.
Situace ve společnosti Liberty Ostrava
Tripartita se zabývala rovněž aktuální situací ve společnosti Liberty Ostrava. Firma se v prosinci 2023 ocitla v krizové situaci poté, co jí hlavní dodavatel energií kvůli miliardovým dluhům přestal dodávat energie. Od té doby se Liberty Ostrava podařilo obnovit provoz jen částečně a do práce se tam mohla vrátit jen část ze zhruba 6000 zaměstnanců tohoto významného zaměstnavatele na Ostravsku. Odstávka provozu má vliv i na další stovky obchodně a dodavatelsko-odběratelsky navázaných firem.
Jednání se zástupci firmy, která vedli ministři financí Zbyněk Stanjura, průmyslu a obchodu Jozef Síkela a práce a sociálních věcí Marian Jurečka zatím nevedla k žádnému pokroku. Zájmem vlády je obnovení provozu ve společnosti Liberty Ostrava, úspěšné provedení jejího restrukturalizačního plánu a udržení zaměstnanosti v huti a navazujících podnicích.
Prioritní pro vládu v tuto chvíli je, aby byla ochráněna práva zaměstnanců Liberty Ostrava a dalších dotčených firem, aby byly minimalizovány negativní dopady na subjekty energeticky i obchodně navazující na Liberty Ostrava a aby byla zachována ekonomická a sociální stabilita v regionu.
Závěrem se sociální partneři shodli, že příští jednání bude řešit neprojednané body, návrhy NERV, minimální mzdu, zákoník práce a školství.
