Senátor RNDr. Miloš Vystrčil (ODS) zaslal představitelům Českomoravské komory odborových svazů a Svazu průmyslu a dopravy ČR, tedy sociálním partnerům, návrh novely § 39 zákoníku práce, a to zejména s ohledem na vyjádření ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, že změnu zákoníku práce akceptuje, jestliže bude mít souhlas s touto novelou zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů a odborů. Z tohoto důvodu se na půdě ČMKOS připravil návrh společného stanoviska ČMKOS a Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu novely § 39 zákoníku práce.
ČMKOS a SPČR společně navrhují zpřísnit podmínky pro dohodu zaměstnavatele a odborové organizace o vážných provozních důvodech, na jejichž základě na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby se zaměstnancem sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou, tak, aby tato úprava brala na zřetel vyváženým způsobem oprávněné zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců.
Zpřísnění by mělo zahrnovat:
– bližší popis vážných důvodů umožňujících odchýlení se od obecné úpravy,
– určení okruhu zaměstnanců, kterých se má jiný postup (zvláštní úprava) týkat,
– stanovení popisu jiného postupu zaměstnavatele při opakování pracovních poměrů na dobu určitou,
– stanovení omezující podmínky, že jiný postup zaměstnavatele musí být přiměřený vážným důvodům na jeho straně,
– nutnost uvést v dohodě dobu, na kterou se dohoda uzavírá,
– výslovné zakotvení, že pro případný vnitřní předpis platí totéž, co pro dohodu s odborovou organizací.
Legislativní provedení výše uvedeného požadavku by pak mělo následující znění tak, že ustanovení odstavce 4 § 39 by znělo: (4) Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací a s radou zaměstnanců upraví:
a) bližší vymezení těchto důvodů,
b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,
d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Písemnou dohodu s odborovou organizací a radou zaměstnanců je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců.
Druhým požadavkem návrhu je odstranění podmínky předchozího oznámení zaměstnancem, že trvá na dalším zaměstnávání, pro soudní spor o určení, že trvá pracovní poměr na dobu neurčitou. Tím by se mělo umožnit, aby zaměstnanec mohl úspěšně žalovat existenci pracovního poměru na dobu neurčitou v případě, že s ním byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán v rozporu se zákonem, aniž by musela být splněna podmínka předchozího písemného oznámení doručená zaměstnavateli před uplynutím sjednané doby, že zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání. V případě provedení této změny by se nový režim žaloby na určení, že trvá pracovní poměr na dobu neurčitou, týkal jakýchkoli pracovních poměrů na dobu určitou, tedy nejen pracovních poměrů sjednaných na základě výjimky.
Návrh legislativního provedení tohoto požadavku by pak byl následující: Odstavec pátý § 39 by měl toto znění (5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.
Kromě výše uvedených odstavců (4) a (5) zůstávají ostatní odstavce ustanovení § 39 zákoníku práce beze změny.