Začal advent, venku padá sníh, doma začíná vonět vánoční cukroví. Lidé se připravují na svátky, jsou k sobě milí, pozorní, usměvaví. Taková je představa.
A jaká je realita? Blázinec, nervozita, termíny.
Je to normální? Není.
Před Vánocemi, o svátcích a koncem roku je doba, abychom se trochu zastavili, abychom se podívali zpátky a také abychom s nadějí hleděli vstříc věcem budoucím. Je na nás, jak se na svět díváme a zda chceme, aby naše sklenice byly poloprázdné, nebo z půli plné.
Moje kamarádka říkává, „co ťa nezabije, to ťa posílí“. A má pravdu. Z tohoto pohledu odbory letošní rok posílily. V mnoha případech jsme byli téměř na dně, ale nedali jsme se.
Nedovolili jsme, aby zanikly nemocnice, lázně, domovy pro seniory. Spolu s vámi jsme vyhráli řadu soudních sporů, navzájem se držíme v těžkých chvílích. Většina odborářů se zapojila do našeho solidárního Zajišťovacího fondu, potkali jsme se na různých akcích, vyřešili jsme řadu problémů, některé ovšem také ne. Máme „dluh“ vůči kolegům ze sociálek, v nemocnicích stagnují platy, hygiena a lázně se stále pohybují nad propastí.
Udělali jsme málo, nebo hodně? To musíte posoudit vy.
Tento text není dlouhý, neřeší politiku, nezabývá se celospolečenskými problémy. Měl by být pro nás podnětem k zamyšlení, poděkováním a přáním všeho dobrého.
Zamyšlení: příští rok nás čeká sjezd. Budeme hodnotit naši práci, budeme se připravovat na další období. Prosím, abyste nezapomínali, že svaz jsme my všichni dohromady. Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.
Poděkování: milé kolegyně a kolegové, vážené odborářky a odboráři, děkujeme vám za vaši práci a spolupráci – se členy, s krajskými radami, s výkonnou radou, s dozorčí radou, s vedením svazu, se zaměstnanci svazu a spolupracujícími právníky.
Závěrem přání: v roce 2014 krásných a úspěšných 365 dnů. Zdraví, lásku, štěstí a optimismus vám i vašim blízkým.
Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR