S účinností od 1. 1. 2013 přichází novinka týkající se zdravotnických pracovníků pracujících ve zdravotnické záchranné službě, kterou zavedla novela zákoníku práce a zákona o zdravotnické záchranné službě – zákon č. 385/2012 Sb. (dále jen „novela“).
Dodatková dovolená
Na základě novely náleží zaměstnanci – zdravotnickému pracovníku, který vykonává činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, dodatková dovolená. Takovému zaměstnanci, který tyto činnosti v uvedeném rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby vykonává po celý kalendářní rok, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec takto jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené.
Odchodné
Další podstatnou změnu zavedla od 1. 1. 2013 novela v ust. § 28a zákona o zdravotnické záchranné službě, a tou je tzv. odchodné při skončení pracovního poměru za určitých definovaných podmínek. Odchodné při skončení pracovního poměru přísluší zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let.
Odchodné zaměstnanci však nenáleží, pokud zaměstnavatel skončil pracovní poměr okamžitým zrušením nebo výpovědí z pracovního poměru z důvodů, pro které by se zaměstnancem mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Jedná se o výjimečné situace, kdy zaměstnanec
a) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
b) porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Pro účely odchodného se sčítají veškeré doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. Do doby výkonu uvedených činností se započte též doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby na pracovišti zdravotnického operačního střediska nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 6. září 1992.
Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek. Za každý ukončený rok výkonu činností při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Celková výše odchodného však nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
Odchodné vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zdravotnickým pracovníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.