Pane ministře,
dne 21. 2. 2013 jsem v televizi zaznamenala záznam z tiskové konference ČMKOS, kde paní Žitníková důrazně upozornila na velice vážný stav našeho zdravotnictví. Již jsme si zvykli na to, že Vy jste názoru opačného. Bohužel Vaše sdělení televizním divákům, že paní Žitníková lže, když říká, že z důvodů personální a úhradové vyhlášky se budou managementy zdravotnických zařízení uchylovat k rizikovému kroku ve smyslu snižování počtu personálu ve směnách, a tím bude ohrožena kvalita ošetřovatelské péče, se nezakládalo na pravdě.
Musím Vám s lítostí oznámit, že opravdu nelže! Tento problém trápí ale nejspíš více nás, samotné zdravotníky, než Vás, ministra zdravotnictví. Ano, o problémech se jistě mluví ale tak, aby to nebylo moc slyšet, natož aby se o toto začala zajímat média. Zdravotní sestry a ostatní zdravotnický nelékařský personál se bojí nahlas mluvit, bojí se zasazovat o svá práva a bojí se upozornit na konkrétní problémy svých pracovišť. Máme tu 21.století a zdravotnictvím se plíží strach. Toto je alarmující poznatek, ze kterého by jste měl vyvodit důsledky. Zdravotníci jsou zastrašováni a dokonce perzekuováni za to, že na problémy upozorňují.
Domnívám se, že spousta Vašich reakcí je negativistická už jen z toho prostého důvodu, že na problémy upozorní odborář. Pane ministře, většina odborářů jsou jen řadoví zaměstnanci, kteří dle zákonné povinnosti upozorňují na chyby a rizika v systému práce. Chrání tím nejen sami sebe ale i jim svěřený majetek zaměstnavatelů a především bezpečí pacientů. V naší práci jde už přece o to nejcennější – lidské životy. A takováto varování a upozornění si myslím, je nutné brát velice vážně a být za ně vděčný.
Vaše prohlášení mě inspirovalo k tomu, udělat si mezi kolegy udělala malou anketu na téma personálních podmínek. Kolik personálu na tom kterém oddělení daného zařízení slouží. Z důvodu rizika postihů ze strany zaměstnavatelů záměrně neuvedu konkrétní jména. Vím, že namítnete, že bez konkrétních údajů nelze problém nijak řešit. Myslím, že kdyby byla vůle, lze všechno.
Jak jsem zjistila, největší problémy se týkají pracovišť LDN, interních pracovišť, následné péče a sociálních lůžek. Zde personální vyhláška nezohlednila náročnost péče o těžce nemocné pacienty a tudíž je i zde možné neadekvátně snižovat počty personálu na vyhláškou doporučená minima. Další velký problém se ale týká i pracovišť JIP a ARO, kde se různí potřební vysoce kvalifikování zaměstnanci přelévají pouze papírově tak, aby v případě kontrol vše sedělo a bylo v pořádku. Ve skutečnosti ale požadované personální obsazení pracovišť často dodrženo není.
Zde je okopírovaný text mé ankety a pod ním autentické reakce mých kolegů:
Vážené a milé kolegyně a kolegové. Jistě jste si všimli situace ve zdravotnictví, která je čím dál horší. Započalo se s tím, co by nás před pár lety ještě ani nenapadlo, a to s propouštěním a snižováním platů.Někde se však přistupuje k rapidnímu snižování personálu do směn, což je dle mě velký hazard s naším a pacientovým bezpečím a také hrozí omezení a snížení kvality ošetřovatelské práce. Pan ministr dnes obvinil paní Žitníkovou ze lži, když tvrdila, že mnohde slouží jedna sestra na 30 a více pacientů. Tak by jsem mu ráda nějaké konkrétní příklady zaslala. Hromadně a diskrétně. Pište prosím regulérní info sem, nebo : axetin@seznam.cz
Internetová diskuze:
– je to běžné, že noční sloužíme o jedné sestře až mnohdy padáme na pusu, ale pro pacienty děláme co je v našich silách a mnohdy je nás sotva pár i přes den…..
– A v domovech důchodců? Klidně jedna sestra na dvě patra.
– no je to cimdal tim vic horsi a horsi a na vsechno nakonec doplati hlavne pacient – limity na pleny,podlozky atd …, jedna sestra na nocni, kdy u nas se velmi casto stava, ze pro velkou narocnost nezvlada veskerou potrebnou praci, malo luzek a pak je pacient nucený lezet uprostred pokoje mezi dalsimi sesti luzky.. no hruza. Śama se kolikrat opravdu stydim pred temi lidmy .. ale bohuzel ti nahore nas k tomu nuti
– U nás na interně jsme na noční pouze sama jedna sestra. Na 23 lidí.
– u nas na interne jsem dnes na nocni napocitala z 23 pacientu pouze 5 sobestacnych a orientovanych, zbytek imobilni a inkontinentni, samozrejme na vsechny pouze jedna sestra ..
– když jsem sloužila v DD, tak na 180obyvatel byla 1 sestra+2 sanitářky, ovšem ne spolu, každá na 3 patra. Je to hnus. V nemocnici o noční nebo kdekoli jinde jste sama, někdo vás napadne a pomoci se nedovoláte…
– já na noční sloužím sama sestra a jeden sanitář do 22hod, pak jsem úplně sama na 40 lidí,+mám další patro s 35 lidmi na starosti, kde jsou samostatní, ale někdy se i jim udělá zle
– ano pouze jedna sestra, bez sanitarky! Taky pracuji na interne, a kolikrat mám vazne co delat, abych neskoncila jako ti pacienti… Ovsem podle nejakych narizeni nam bylo receno, ze do 23? pacientu (nejsem si jista jestli to neni o jednoho min nebo vic), muze byt pouze jedna sestra ..
– Ti nahoře nikdy nepochopí,jak to chodí v praxi.Kolikrát je člověk (sestra) na pokraji fyzického a psychického zhroucení,protože je sama na noční.Snaží se,aby vše bylo,tak jak má být a všichni pacienti byli spokojeni.Bohužel dost často se stavy zhoršují v nočních hodinách,tak to je potom neúnosné, když máte akutní zhoršení stavu, exitus a do toho hned příjem, pač tím, že máte exitus, je automaticky na ambulanci nahlášeno volné místo!!!!! Potom jak vysvětlit ostatním pacientům, co se děje a že zrovna hned na zazvonění nedoběhnete na pokoj? To už je na ministerstvu pochopitelně nezajímá. Ale kdyby na ministerstvo přišla nějaká stížnost, tak pochopitelně by to byla chyba sestry.
– oddělení se 40 pacienty (převážně imobilními) mají přes den na starost 2 sestry, 1 sanitář a 1 sanitářka je v kuchyňce. V noci slouží 1 sestra a 1 sanitář je k dispozici pro 2 oddělení!LDN v Praze
– Pracuju na Detske psychiatrii a sice nemame lezici a imobilni,ale ti agresivni nebo poruchy chovani taky stoji za to. A na nocnich,o vikendech a svatcich jsme tam taky samy max. jeden sanitar na tri oddeleni. Nekdy ani to..:
– Vrchlabí- interna.. na noc 1 sestra 1 ošetřovatelka víkendy to samé,30lůžek + příjem a pohotovost v té době
– interna kutná hora-noční jedna sestra na odd.sanitárka pro dvě oddělení dohromady,průměr 25 pacientů..a v plánu: přes den staniční (8hod), jedna sestra( 8 hodin),druhá 12hod,sanitárka 12hodin..třetina pacientů imobilních..
– na 32 lůžek 1 sestra na noční(12 hod) i při tak náročném odd. plicní i mimoplicní TBC…ležící pacienti s podezřením na TBC a komplexní starost a péče kolem jejich komfortu…přehršel nesmyslné administrativní práce a stupidní harmonogramy práce(uklizečka by se mohla učit:(…když jsem pracovala u mentálně postižených,na noční jedna sestra na 140 klientů s různým mentálním postižením a jedna sanitárka..někdy bylo opravdu ouvej!:(….
– ano, zřízenec našel sestřičku na noční na zemi – kolapsový stav. O tomto rozhodují lidi, kteří nemocnému v životě nepodali vodu. Nelze snižovat stavy obzvlášť u ležících pacientů = už stačilo „jen“ přibývající administrativy sestrám, aby mohly trávit u pacienta normální potřebný čas a ne lítat od prvního k třicátému a pak od ticátého rovnou zas k prvnímu…..Neděláme s krabicemi ale s lidmi. Nemohu pacienta odbýt (i když to žádná sestra neudělá) ale jsme lidi, a já bych chtěla mít čas, pohladit pacienta po ruce, nejen dělat léčebné úkony.
– Tak my jedeme na aro noc ve 4ech a den v 5 na 8 luzek + ty nase slavne prevozy a resky /sestry opouští své pacienty a vyjíždí k KPR po nemocnici a nebo převáží pacienty v kritickém stavu na jiný pavilon/ v celem arealu
– Tak to je taky poradny masakr a zahul. Nekdy se nam stane,ze je 6 sester na den na 10 lidi + prijem traumat od zachranky. Kdyz to nastane, tak to je opravdu peklo – K-ARO
– víte jak to funguje,vím,že i my sestry máme povinnosti a práva,ale vidím přesně,jak by to dopadlo-nelíbí se ti? tak běž,na tvé místo je pět dalších.lidé se bojí ozvat,nechtějí přijít o práci.
– Můžete porovnat, vy zkušenější? Po snížení stavů zůstane v ÚSP zaměstnáno 5 sester a 15 PPS (ošetřovatelek) na 90 klientů, z toho leží cca 40 na ošetřovatelském úseku, jsou nechodící, inkontinentní, část se krmí. Je to v pořádku?
– U nás jsme v noci na 140 klientů!! jedna sestra a dva ošetřovatelé.Přes den dvě sestry a sedm ošetřovatelů na devadesát lidí.Dg.Alzheimer.Někdy je to nářez!!!
– tak Ti taky řeknu jak to běží u nás na odd, ale musím jen soukromě, nerada bych aby si to někdo našel a přečet. Na denních službách jsme normálně 1 sestra a 2 ošetřovatelky, ale mnohdy se stane že pouze 1+1 na 32 pacientů, což značí že podle toho to taky vypadá.. a na nočních sloužíme pouze 1 sestra bez pomocného personálu na celé oddělení, takže chodíme domů jako sprázkaní psi, na oddělení je nás pouze 12 jelikož snižovaly stavy, a to včetně staniční, a služby vypadají tak že jedeme 8 služeb během 10ti dní, třeba můj plán směn od této středy do příští soboty je R,R,R,-,R,R,R,-R,N,N a takto jedeme všichni.. snad Ti to pomůže… chodíme domů uplně vyčerpané, a je otázkou času kdy někdo udělá chybu…
– porodnice, šestinedělí: dřivě pět sester na 2 porodní sály, 4 rodičky, ambulanci, dnes tři . Do toho běžná administrativa, úklid sálů, mytí a desinfekce nástrojů. Na šestinedělí 1 sestra na 14 rodiček plus dvě pacientky na monitorovaném lůžku po SC.Fasuje se nekvalitní materiál, pomůcky…
– nemocnice hradeckého kraje: na lůžkové onkologii je v noci na celé odd. pouze 1 sestra sama. Bez sanitáře. Není tam ani lékař. V případě komplikací se volá lékař z jiného oddělení. Stává se, že při zhoršeném stavu pacienta sestra ve službě neví jestli běžet dřív k telefonu volat lékaře nebo pomáhat pacientovi. 4 ruce bohužel nemáme. Každou noční se modlíme, aby se nic vážného nestalo, do služeb chodíme se strachem.
– fakultní nemocnice Praha- interna na 28 pacientů sama asistentka, sestra na jiném poschodí nebo v jiném pavilonu!!
E-maily:
– Brno na interně. Bohužel je to zde rok od roku horší a horší. Od letošního roku nařízené limity na počty použitého ložního prádla a plen na den, Snižování personálu v službách, v noci slouží pouze jedna sestra a bez sanitárky, kdy ve skladbě pacientů se opravdu nedá zvládat péče o ně. Zároveň při noční nikdy nevíme dopředu kolik přijde přijmů. To se pak taky stane, že jedna sestra musí zvládnout: akutní příjmy (někdy i pět) s papírováním a tím vším kolem toho, plnění běžných ordinací, polohování imobilních pacientů (u nás to běžně dělá minimálně polovinu ze všech pacientů), stavy zmatenosti až agrese u starších pacientů (v rámci možností, když je pacient dvojnásobně těžší a silnější než sestra), přebalování, chodit na zvonky … no prostě vše dohromady opravdu nejde zvládat .. Přes den slouží jedna až dvě sestry plus sanitárka na celou dvanáctku a staniční (na osmičku), ovšem každý si musí vybírat dovolené, takže někdy i sloužíme bez sanitárek.. Teď vedení přišlo s novinkou, že v polovině roku bohužel ani nebude na výplaty, všichni jsme v napjetí, jak se to bude řešit. Dnešní situace v e zdravotnictví je opravdu hrozná a proto já osobně jsem se rozhodla změnit povolání a podávám si přihlášku na úplně jiný obor, dokud mám tu možnost. Zničit si tělo a žít pod neustálým stresem mi za ten plat opravdu nestojí.
– Domov pro seniory Zlín Domov pro seniory 108 míst, 3 patra Domov se zvláštním režimem (uzavřené oddělení) 64 míst, 2 patra Noční směna: 5 poschodí, 1 sestra 1.-3.patro 1 pečovatelka, 4. a 5. patro uzavřené, na každém patře po jedné pečovatelce, co nesmí opustit své pracoviště bez lékařského zabezpečení, při problémech voláme pouze záchranou službu, pohotovost u nás nefunguje. Imobilita a zhoršený psychický či zdravotní stav, pád uživatele … je u nás na denním pořádku.
Snad Vám tohle k něčemu bude, nám tvrdí, že bude hůř a přijde i doba, kdy tento komplex bude úplně bez sester, protože „sociálky“ sestry nepotřebují. Mám za sebou několik let praxe v nemocnici u akutního lůžka, na LDN, v domácí péči a když vidím, jak to tady vedou mladé holky bez praxe, které došly ze školy rovnou s vytisklým diplomem a honí si své ego na personálu, co je zde x let, je mi zle. Člověk bez praxe, empatie a socialního cítění by v tomhle oboru neměl vůbec dělat. V současné době se každá nedoceněná „Nána“ honí za diplomem a pak je velké neštěstí, když se jí dá do rukou nástroj zvaný moc nad podřízenými, trpí uživatelé, ale i zaměstnanci.
– Dobrý den, reaguji na Vaši žádost na facebooku a chci se vyjádřit k situaci ve zdravotnictví. Pracuji na psychiatrii na ženském oddělení jako diplomovaná sestra-specialistka ve 12 hodinových směnách. Nevím jestli jste zaregistrovala minulý rok případ úmrtí pacientky, který se stal právě na našem oddělení. V té době bylo na oddělení akutních ženských neklidů 46 velmi špatně zvladatelných pacientek, dvě diplomované sestry, 1 sanitář a 1 sanitárka do kuchyně a na pochůzky a špatný systém monitoringu. K této situaci došlo vzhledem nedostatečnému zajištění oddělení, ať už co se týče vybavení, organizace nebo personálního obsazení. Samozřejmě snaha ředitele a jiných byla dokázat pochybení personálu, který však nemohl této události nijak zabránit a nepřiznali pochybení systému, tato událost stále není došetřena.
Došlo k malé změně na našem oddělení, byly jsme překvalifikováni jako chronické ženské oddělení, snížili nám počet pacientek na 38. Nejtěžší případy jsou umísťovány sice na jiné oddělení, kde je k dispozici psychoterapeutická odluka (nejlepší řešení ke zklidnění neklidného pacienta), nicméně po krátkodobém zklidnění jsou opět umísťovány na naše oddělení. Byla u nás komise pro lidská práva, které ředitel tvrdil, že nepřijímáme, přitom máme příjem okolo 10 pacientek za měsíc a pacientky nám z jiných oddělení překládají už 1 den po příjmu, což je velmi krátká doba na posouzení stavu.
Nadále naší klientelu tvoří z velké části pacientky s mentální retardací, chronické schizofreničky, pacientky zneužívající návykové látky a pacientky se soudem nařízenou ochranou léčbou, tudíž všichni velice nevyzpytatelní, neusměrnitelní v chování. Díky umísťování pacientek s různým typem onemocnění se u nich zvyšuje tenze a vzájemné konflikty. Přibližně 10 pacientek je inkontinentních, u většiny je nutný dohled na hygienu, úpravu zevnějšku, pomoc při těchto úkonech. Nadále dochází k agresivním neklidům, potyčkám a konfliktům, kdy musíme zasahovat. Byl nám odebrán zvýšený rizikový příplatek 300,-kč, navíc nás nyní nechávají sloužit po třech lidech, protože máme přesčasové hodiny, které jsme nuceni si vybírat, protože nemají peníze na proplacení, někdy ve směně nemáme ani muže. Přitom na zklidnění neklidného pacienta, aby nedošlo k poranění jeho, ostatních pacientek, nebo personálu, je třeba minimálně tří lidí a jeden musí volat lékaře, nebo aplikovat injekci.
Nedávno nám bylo nám řečeno, že letos přijdou o zhruba 30 milionů a tudíž tu situaci musí řešit takto, navíc prý nás je dle nové vyhlášky o minimálním počtu personálu prý nadbytek. Na oddělení je nás celkem 22 : 10 sester ( z toho 5 sester specialistek v psychiatrii), 5 sanitářek a 5 sanitářů, staniční sestra a osmičková sanitářka. Podle nové vyhlášky by prý stačilo kdyby nás bylo 15. Pro často nesmyslnou administrativu člověk nemá téměř čas s pacientkami hovořit, provádět psychoterapii, či ergoterapii, vše se redukuje na základní zajištění péče, člověka přepadá bezmoc, pocit vyhoření, když se snaží zvládat vše, chodí domů z pocitem totálního vyčerpání. Už jednou jsem se přesvědčila, že pokud dojde k selhání systému, obviněni jsou lidé dole, přestože opakovaně upozorňují vedení na nedostatky.
Vzhledem k informacím, které jsem Vám poskytla prosím o zachování anonymity.
– Dobrý den,
pracovala jsem 2 roky v Krajské nemocnicci a tam na 30 pacientů byla sestra na noční sama…. když se něco stalo, bylo to na průser a podotýkám, že to byly 13h – 18-07h s tím, že ráno jsme dělali ještě úpravku / padali jsme na hubu /.
Nyní rok pracuji v jiné, menší nemocnic….na LDN…. a šetří se kde se dá. Díky přesčasům jsme o vánocích sloužili 1 sestra + 1 ošetřovatelka na den i na noc… ale nesmí se o tom mluvit snaží se to tutlat…. jsme sice na 2 poloviny a na každé +- 25 pacientů na 2 sestry… ale i tak….ve 14h ta jedna odejde a když se cokoli stane… je to o hlavu….
Samozřejmě, komukoli se cokoli nelíbí – vyhazov….
Je to naprosto famozní atmosféra…. malý plat…hrozba tzv. zápisů a snižování tzv. osobního ohodnocení, které je i tak mizerné + cokoli se stane tak za to může sestra. Je to bordel. Jde o zdraví a život pacientů. I o zdraví personálu. Taky je u nás zřetelný mobbing, ale nikdo s tím nic neudělá, pouze to, že si neustále hledá něco jiného…..
Je to velice smutné, když jsem studovala , měla jsem za vzor svou matku, která usilovně pracuje na LDN již něco přes 30 let…. Ale te´d bych své děti – které zatím ani nemám, nikdy nedala na zdravku….. nevim, jde to tady těžce do kytek :-/
Nevím, jestli Vám tímto pomůžu, ale doufám, že se s tím něco bude dělat…. sestry už nejsu prestižní povolání, ale pouze sluhové /.
Pane ministře, vím, že peníze vládnou světu, a také vím, že jich je v našem zdravotnickém systému žalostně málo. Ale zdravotníci, a tím méně pacienti, za tento stav nemohou. Zaměstnavatelé budou, a někde i musí, tímto způsobem řešit finanční situaci zdravotnických zařízení vzniklou díky špatně nastavené úhradové vyhlášce pro tento rok. To je prostě fakt. Berte, prosím, můj dopis jako přiblížení reality, která jak se mi zdá, Vám bohužel stále více uniká.
Dana Krásová, zdravotní sestra, Praha
členka sekce nelékařských zdravotnických pracovníků Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR