V pondělí 25. března se na Pražském hradě uskutečnilo jednání prezidenta ČR Miloše Zemana s vedením Českomoravské konfederace odborových svazů a s předsedy členských odborových svazů. Odboráři informovali prezidenta o jejich pohledu na současné problémy v naší zemi a přinesli soubor materiálů, které navrhují řešení nepříznivé ekonomické situace (stejné materiály obdržela i vláda prostřednictvím tripartity). Setkání s prezidentem se za OS zúčastnila předsedkyně Dagmar Žitníková. Pan prezident si vyslechl informace o kritické situaci v našich resortech a přislíbil, že se problémy bude zabývat.
Co předsedkyně odborového svazu sdělila prezidentovi?
Ministerstvo zdravotnictví provádí nesystémové a sociálně necitlivé zásahy do zdravotnictví, a tím stávající systém rozbíjí a destruuje. Reformy ve zdravotnictví popírají základní myšlenky solidárních systémů, zavádějí do zdravotnictví tržní principy. Na změny doplácejí jak pacienti, tak zaměstnanci zdravotnických zařízení. Pacientům se zvyšuje spoluúčast, snižuje se garance a kvalita poskytované péče. Zaměstnanci žijí v nejistotě, nemocnice redukují počty zaměstnanců, ministerstvo už dnes hovoří o tom, že by se měly snižovat platy a mzdy. V loňském roce navrhovalo ministerstvo a zdravotní pojišťovny postupně zrušit 30 nemocnic. Po obrovské kampani, v níž se spojily odbory, zaměstnavatelé, občanská sdružení a kraje, muselo ministerstvo od záměru ustoupit.
Když se ministerstvu a zdravotním pojišťovnám nepodařilo zredukovat počet nemocnic administrativně, tedy neuzavřením smluv, tak zvolily jiné mechanismy. Ministerstvo zdravotnictví vydalo restriktivní úhradovou vyhlášku, podle které nemocnice dostávají v průměru 95 % úhrad roku 2011! Reálné snížení úhrad se pohybuje okolo 13 %. Nastolené úhrady nereflektují zvýšení DPH a částky, které byly určené na zvýšení platů a mezd zdravotnických pracovníků.
Odbory dlouhodobě upozorňují na negativní dopady úhradové vyhlášky, která nutí nemocnice a zdravotnická zařízení omezovat zdravotní péči a v kombinaci s personální vyhláškou snižuje počty zaměstnanců ve zdravotnictví, tím zvyšuje nezaměstnanost a druhotně snižuje kvalitu poskytované zdravotní péče. Odbory i zaměstnavatelé opakovaně žádali ministerstvo o zdůvodnění jeho přístupu. Podle dostupných údajů lze velmi snadno zjistit, že situace ve zdravotnictví není kritická, protože v systému jsou prostředky na zvýšení plateb nemocnicím.
Výběr zdravotního pojistného je 2 % nad plánem, zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven se pohybují okolo 12 mld. Snížení úhrad nemocnicím za poskytovanou zdravotní péči bylo politickým rozhodnutím, které nemá reálný ekonomický podklad.
Kritická je situace v lázeňství, kde změnou indikačního seznamu došlo ke snížení úhrad ze zdravotního pojištění lázním až o 60 %. Důsledkem této restrikce je propouštění a zaměstnanci jsou doma na zákoníkem práce garantovaných 60 procentech. Zaměstnavatelé a zástupci regionů stejně jako odbory intenzivně vyjednávají, ale změna zatím žádná.
Tristní je i situace v sociálních službách. Snížily se částky na dotace, některá zařízení jsou před uzavřením. Zaměstnanci jsou podhodnocení, odbory několik let požadují zvýšení platů v sociálních službách. Odbory se nikdy nebránily změnám, ale změny musejí mít smysl a být pozitivní. Stávající systém zdravotnictví a sociálních služeb, který funguje v ČR, není dokonalý. Ve své podstatě ovšem není systémem, který vyžaduje radikální změny. Problémem je základní přístup. Co je priorita? Zdraví? Člověk? Zisk? To jsou základní otázky.
Dnes máme solidární systémy, které navzdory nízkým objemům finančních prostředků fungují dobře. České zdravotnictví a české sociální služby jsou kvalitní, dostupné a na velmi vysoké úrovni. Z toho bychom měli vycházet. Ne destruovat a bořit, ale stavět a tvořit.
