Jestli se chcete dočíst o podrobné zprávě k projektu, tentokrát vás zklamu. Pokud vás ale zajímá nábor a organizování, tedy budování silných a akceschopných odborů, pokračujte ve čtení s chutí dál. Na konci února končí projekt náboru a organizování, který na našem svazu probíhal od března 2023.
Abychom se za odvedenou prací mohli společně ohlédnout, sešli jsme se 5. února v Praze. Setkání se zúčastnilo vedení a další zástupci odborového svazu, koordinátorka týmu Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) pro nábor a organizování Agnieszka Ghinararu, zástupci sekce pro práci s členskou základnou a místopředsedkyně švédského odborového svazu Kommunal Barbro Andersson. Právě Kommunal stál za finanční podporou celého projektu, zatímco EPSU dodávala expertízu a potřebné vzdělávání pro náš tým.
Rozhodně se nejednalo jen o zdvořilostní setkání, jak by si někteří možná mohli myslet, ale o smysluplné jednání, jehož cílem bylo nejen vyhodnocení průběhu projektu a diskuse o dalších krocích odborového svazu, ale také inspirace dobrou praxí ze Švédska.
Mnohé nepřekvapí, že odborová organizovanost je ve Švédsku procentuálně úplně jinde. Kommunal sdružuje zaměstnance ve veřejném sektoru – od zdravotních sester až po řidiče autobusů. I tak je ale číslo působivé: 500 000 členů a členek. To je obrovské množství, zejména když uvážíme, že počtem obyvatel jsme si velmi blízcí. Ke Kommunalu se v tomto článku ještě vrátím.
V průběhu setkání jsme se věnovali celému průběhu projektu – od práce s daty na začátku, přes identifikaci problémů s náborem a organizováním přímo v základních odborových organizacích, až po budování vzdělávací nabídky na toto téma. Probírali jsme tréninky, webináře, pilotní kampaně na pracovištích i významné změny v komunikaci, včetně zapojení sociálních sítí a snah o digitální organizování.
Kdo mě zná lépe, ví, že se svou prací nebývám nikdy úplně spokojený. Každopádně při čtení závěrečné zprávy jsem si uvědomil, že jsme odvedli nemalý kus práce. Spousta věcí se podařila a v některých organizacích se přetavila v nové členy. Spousta věcí se naopak nepodařila. Jak už jsem říkal během setkání, odnáším si z toho především poznání, jak důležitá je odvaha dělat chyby. Nezastavit se po prvním nezdaru, ale vydržet. Myslím, že spousta z vás mi rozumí – jinak byste se odborové práci ani věnovat nemohli.
Odborový svaz má nyní připraveny veškeré podmínky – systém vzdělávání, materiály a další podporu – aby bylo možné tyto aktivity škálovat a dostat do co největšího počtu odborových organizací. Bez vašeho zapojení a ochoty přispět svým dílem to ale nepůjde. Proto bych zde chtěl vyjádřit velké poděkování všem, které jsem v průběhu projektu potkal a kteří se do aktivit jakýmkoli způsobem zapojili. Ať už formou úvodních rozhovorů, konzultací, nebo účastí na trénincích organizování, webinářích a dalších akcích.
Zároveň předem děkuji všem, kteří budou otevření náboru a organizování i v dalších letech. Všem, kteří si nechají ve svých organizacích pomoci – ať už kampaněmi, setkáními, proškolením dobrovolníků, nebo čímkoli dalším, co jim bude nabídnuto. Protože následující roky nebudou jednoduché pro celou občanskou společnost a organizování bude ještě důležitější než dnes.
A nebyl jsem to jen já, komu přišlo, že té práce nebylo málo. Systematický přístup, úvodní výzkum situace v organizacích, podpora komunikace i nastavení vzdělávání byly oceněny i zahraničními partnery. Nenechme se ale ukolébat. Demografická křivka i nálady ve společnosti jsou neúprosné. Další roky budou roky boje o každou novou přihlášku. Nejde jen o rozpočty, ale o sílu hlasu zaměstnanců a o vliv na podmínky, ve kterých pracují.
Organizování je naprosto základní činností odborů. A tím se dostávám zpět ke Kommunalu. Organizování je tam nedílnou součástí všech činností a absolutní prioritou. Dokonce mají jednou ročně takzvaný „týden organizování“, kdy se všichni zaměstnanci svazu zapojují do akcí přímo na pracovištích. Organizování je pro ně alfou a omegou, základním stavebním kamenem, na kterém lze stavět vše ostatní.
Během setkání mimochodem padl i návrh na další výměnu informací a zkušeností, z čehož mám velkou radost a budu držet palce, aby co nejvíce z vás mohlo načerpat podobnou porci inspirace. Nenechte se odradit řečmi o tom, že „nejsme Švédsko“ a že u nás organizování nemůže fungovat. I díky projektu víme, že může. Víme to z dobré praxe našich vlastních organizací i ze zkušeností odborových organizací v jiných sektorech.
Přeji vám i odborovému svazu do dalších let trpělivost s těmi, kteří považují změnu k lepšímu za nemožnou, a odvahu budovat si své vlastní „malé Švédsko“.
Foto Jiří Sedlář
