Zásadní materiály týkající se připravovaných změn v důchodové oblasti, investic státu v letech 2027 až 2029 a záměrů vlády ve zdravotnictví byly v pondělí 11. května tématem jednání tripartity. Členkou odborové delegace byla také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Investice státu a jejich financování
Premiér Andrej Babiš jednání řídil a jako první bod představil materiál o investicích státu a jejich financování v letech 2027 až 2029. Uvedl, že vláda chce navázat na Národní investiční plán, který byl připraven již v letech 2020 až 2021 a řešil zásadní investice až do roku 2050. Ministři nyní dostali za úkol připravit střednědobé i dlouhodobé investiční plány jednotlivých resortů. Mezi priority vlády zařadil energetiku, dopravu, vzdělávání, zdravotnictví, sociální služby a podporu bydlení.
Odbory podpořily názor, že investice jsou klíčem k budoucí prosperitě.
Předseda ČMKOS Josef Středula zároveň zdůraznil, že je nutné otevřít také otázku spravedlivého daňového nastavení, včetně zdanění zahraničních firem a odlivu dividend.
Diskutovalo se rovněž o státním rozpočtu, strukturálním deficitu a možnostech financování strategických investic.
Vláda deklarovala, že chce udržet veřejné finance bezpečně pod hranicí tří procent deficitu, současně však považuje za nezbytné nepodvázat investice, které mají zásadní význam pro další rozvoj země.
Zaměstnavatelé s tímto názorem souhlasili a navrhli oddělit investice od rozpočtu.
Bouřlivou debatu vyvolala také otázka vládních regulačních opatření u cen nafty v souvislosti s krizí na Blízkém východě.
Odbory na rozdíl od zaměstnavatelů kroky vlády podpořily s tím, že ochrana obyvatel a firem před prudkým růstem cen je v krizové situaci nezbytná.
Změny v důchodech
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka představil připravované změny v důchodové oblasti. První etapa novely zákona o důchodovém pojištění má řešit valorizace důchodů a zajistit návrat k původnímu valorizačnímu vzorci, což přinese zvýšení důchodů. Ve druhé etapě vláda plánuje zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech a dřívější odchody do penze pro zaměstnance v těžkých profesích.
Předseda ČMKOS Josef Středula ocenil předložení materiálu, zároveň však zdůraznil, že odbory požadují zařazení zastropování důchodového věku na 65 letech již do první etapy změn. Připomněl také požadavek na návrat potřebné doby pojištění na 35 let.
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo zdůraznil, že odbory opakovaně požadovaly, aby byly náročné profese řešeny ve shodě a aby financování předčasných důchodů bylo zajištěno z prvního pilíře, nikoli prostřednictvím doplňkového spoření.
Předsedkyně Dagmar Žitníková upozornila, že řada zaměstnanců nemůže ze zdravotních důvodů pracovat až do řádného důchodového věku. Ve zdravotnictví a sociálních službách existuje řada profesí, které jsou dlouhodobě fyzicky i psychicky mimořádně náročné, a zaměstnanci v těchto profesích potřebují jistotu a stabilní řešení.
V diskuzi vznesla dotaz na záměry transformovat původní penzijní připojištění do nových fondů. Připomněla, že původní fondy měly garanci nemožnosti záporných výnosů a i přes nízké zhodnocení v době poslední krize jejich účastníci nepřišli o své finance.
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že cílem Ministerstva financí je zatraktivnit třetí pilíř a přivést ke spoření mladou generaci. Ministerstvo zvažuje nastavení regulace poplatků penzijních fondů. Případné změny ve spoření mají být podle jejího vyjádření dobrovolné a budou před jejich zavedením předloženy k diskuzi sociálním partnerům.
Zaměstnavatelé měli na vládní návrhy zastropování věku odchodu do důchodu v 65 letech zcela odlišný názor. Jejich argumenty proti důchodovému věku 65 let byly především ekonomické, upozorňovali na udržitelnost důchodového systému a na demografický vývoj společnosti.
Ministr Aleš Juchelka reagoval, že otázka důchodů není pouze ekonomická, ale také politická a společenská. Připomněl, že řada lidí se důchodového věku nedožívá ve zdraví a že stát musí při nastavování systému brát v úvahu i sociální realitu.
Záměry vlády ve zdravotnictví
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se věnoval záměrům vlády ve zdravotnictví, připravovaným legislativním změnám a opatřením ke stabilizaci zdravotnických pracovníků. Představil priority vycházející z programového prohlášení vlády:
Reforma ochrany veřejného zdraví
– vznik nové centrální profesionální instituce koordinující hygienické stanice, zdravotní ústavy a SZÚ jejímž cílem je sjednocení řízení a metodického vedení ochrany veřejného zdraví.
Posílení nelékařských profesí
– rozšíření kompetencí zdravotních sester a dalších nelékařských pracovníků,
– zavedení pokročilé všeobecné zdravotní sestry,
– snazší přechod mezi jednotlivými zdravotnickými profesemi,
– vznik nových administrativních zdravotnických pozic,
– rozšíření kompetencí farmaceutů k očkování.
Zákon o zvýšení efektivity a kvality ve zdravotnictví
– změna fungování dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče – k jednání budou přizvané odbory, MZ s nimi bude řešit odměňování,
– větší transparentnost, víceleté dohody a důraz na personální otázky a odměňování,
– zvažují se správní rady fakultních nemocnic a bonusy pro občany pečující o své zdraví,
– podpora efektivního řízení péče a omezení deficitního financování.
Změny ve zdravotních pojišťovnách
– posílení vlivu pojištěnců a zaměstnavatelů,
– omezení střetu zájmů,
– silnější kontrolní role státu.
Podpora zaměstnavatelů
– zvýšení státní podpory zdravotních benefitů pro zaměstnance.
Digitalizace zdravotnictví
– rozvoj elektronizace zdravotnictví,
– postupné zavedení povinné elektronické zdravotní dokumentace,
– sladění systému s evropským EHDS.
Předsedkyně Dagmar Žitníková ocenila spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví při přípravě změn v oblasti ochrany veřejného zdraví a hygienické služby. Odbory určitě také souhlasí s rozvojem digitálních technologií, elektronizací zdravotnictví a zvýšením prevence. V oblasti kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků zdůraznila, že je nutné umožnit profesní prostupnost a možnost doplnění vzdělání v průběhu kariéry. Se zvyšováním kompetencí musí být spojeno také odpovídající zvýšení odměňování. Pokročilé kompetence by podle odborů neměly být vyhrazeny pouze absolventům magisterských oborů, ale měly by být dostupné širšímu okruhu zkušených sester při splnění jasně nastavených podmínek.
Upozornila na řadu zásadních problémů, které je nutné řešit:
- Opatření zavedená minulou vládou – snížení plateb za státní pojištěnce a nefunkční valorizační mechanismus se promítají do zadlužování nemocnic, poklesu rezerv zdravotních pojišťoven a rostoucího tlaku na regionální péči. Pro stabilitu zdravotnictví je nutné zvýšit platby za státní pojištěnce a upravit valorizační vzorec.
- S úpravou dohodovací řízení odbory souhlasí, ale před změnami, které ministerstvo plánuje, je nezbytné nastavit nemocnicím rovné podmínky.
- Ministerstvo zdravotnictví by se mělo zaměřit zejména na rozdílné úhrady za poskytovanou péči, které vedou k zadlužování části nemocnic, na řešení podfinancování následné a dlouhodobé péče a také na vyhodnocení dopadů předchozích restrukturalizačních kroků.
- Za rizikové považují odbory další posilování role zdravotních pojišťoven bez dostatečné veřejné kontroly. Stát musí zůstat hlavním garantem dostupné a solidární zdravotní péče.
- Odbory požadují také zachování fakultních nemocnic pod přímou kontrolou státu. Řízení fakultních nemocnic ze strany Ministerstva zdravotnictví jako zřizovatele je podle nich garancí dostupnosti péče a nástrojem, jak může stát ovlivňovat zdravotní politiku.
- V materiálu Ministerstva zdravotnictví podle odborů chyběla konkrétní opatření na podporu zaměstnanců, včetně benefitů a lepšího finančního ocenění.
- Řada zaměstnanců nemocnic ve formě akciových společností se letos nedočkala žádného navýšení mezd.
Předseda LOK- SČL Martin Engel opět nadnesl téma slučování zdravotních pojišťoven jako možný stabilizační krok. Potvrdil, že řada zaměstnanců nemocnic ve formě akciových společností se letos nedočkala žádného navýšení mezd.
Zaměstnavatelé sdělili, že záměry vlády podporují a podporují také návrhy odborů na spravedlivé odměňování a hledání benefitů na stabilizaci zaměstnanců.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký přednesl návrh na zrušení limitů na zdravotní benefity k odečtu daní.
Premiér Andrej Babiš v závěru diskuse uvedl, že zdravotnictví a zdravotníci patří mezi priority vlády. Přislíbil, že téma benefitů, stabilizačních opatření a podpory zaměstnanců může být znovu otevřeno na příštím jednání tripartity. Situací se bude zabývat průběžně, je připraven se se sociálními partnery sejít i mimo jednání tripartity.
Jednání tripartity opět ukázalo, že v řadě oblastí přetrvávají rozdílné pohledy vlády, odborů a zaměstnavatelů. Současně však potvrdilo význam sociálního dialogu, zejména u témat, která mají zásadní dopad na zaměstnance, veřejné služby i budoucí směřování České republiky.
Materiály z jednání tripartity a konkrétní připomínky OS zdravotnictví a sociální péče ČR k návrhům týkajícím se zdravotnictví najdete na intranetu OS (v uzavřené části tohoto webu) v rubrice Stanoviska OS a připomínky k legislativě – Stanoviska OS.
