Dne 29. 5. 2018 zaslala předsedkyně OS Dagmar Žitníková pracovní skupině Ministerstva zdravotnictví návrhy a podněty OSZSP ČR, které by mohly, dle názoru odborového svazu, stabilizovat zdravotnické pracovníky. Část návrhů je zpracována v legislativní podobě a pokud by Ministerstvo zdravotnictví mělo zájem na jich realizaci, tak je lze použít téměř okamžitě.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
níže zasíláme návrhy OSZSP ČR k možným benefitům pro zdravotnické pracovníky, kterými by dle našeho názoru bylo možné stabilizovat zaměstnance.
Některé návrhy jsme již předkládali v minulosti, a to legislativně zpracované, jako například návrh na sjednocení odměňování a návrh týkající se sociálního zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků, kteří pracují na zdravotnických záchranných službách. Návrh na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků je určitě možné po mírných legislativních úpravách použít. Dále navrhujeme vytvořit podmínky pro dřívější odchod zdravotnických pracovníků do důchodu bez krácení jeho výše (znovuvytvoření důchodových kategorií) a návrh na zvýšení počtu zaměstnanců (zdravotnických pracovníků v nemocnicích) prostřednictvím speciálního programu v prvém roce realizovaného přes úřady práce.
I. Dodržení příslibu plošného navýšení platových a mzdových tarifů pro všechny zaměstnance nemocnic o 10 % od 1. 1. 2019
II. Navýšení příplatku za směnnost a jeho rozšíření na všechny kategorie pracovníků, kteří pracují v nepřetržitém, trojsměnném provozu
III. Návrh na sjednocení odměňování zdravotnických pracovníků bez ohledu na právní formu lůžkových zdravotnických zařízení
Návrh je základním stabilizačním prvkem a jeho přijetím se odstraní dlouhodobá a ničím nepodložená diskriminace v odměňování zaměstnanců nemocnic.
Samotný návrh na úpravu:
Do § 109 odst. 3 se vkládá nové písmeno f), které, včetně poznámky pod čarou, zní:
„f) poskytovatel zdravotní lůžkové péče42“
Poznámka pod čarou č. 42 zní:
„42) § 2 odst. 1, § 5 odst. 2 písm. f), § 9 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“
Čl. II. Přechodná ustanovení se doplňuje o nové body 9. – 11, které znějí:
„9. Zaměstnavatel je povinen upravit systém odměňování zaměstnanců podle § 109 odst. 3 písm. f) nejpozději ode dne 1. ledna 2018.
10. Zaměstnanci, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona odměňován mzdou a jehož mzda bez zahrnutí mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, byla nižší, než platový tarif zaměstnance podle započitatelné praxe, se určí platový tarif tak, aby odpovídal zařazení do platové třídy a do platového stupně podle započitatelné praxe.
11. Zaměstnanci, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona odměňován mzdou a jehož mzda bez zahrnutí mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, byla vyšší, než platový tarif zaměstnance podle započitatelné praxe, se stanoví platový tarif a osobní příplatek, popřípadě příplatek za vedení, zvláštní příplatek a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši mzdy; pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, popřípadě příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle zákona č. 262/2006 Sb., tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy a do platového stupně v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb.“
Odůvodnění:
Cílem změny ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce je sjednocení systému odměňování zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni u poskytovatelů zdravotní lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách, tj. v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných a ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních. Tato změna se vztahuje na všechny zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče odměňovaných dosud mzdou, a to bez ohledu na práci, kterou vykonávají. V současné době existuje bezdůvodný dualismus v odměňování zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče, neboť příspěvkové organizace odměňují zaměstnance platem, zatímco zaměstnavatelé působící v jiných hospodářsko-právních formách (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, obecně prospěšné společnosti apod.) poskytují zaměstnancům mzdu, a to přesto, že výdaje na odměňování jsou ve všech případech kryty z příjmů veřejného zdravotního pojištění, tj. z veřejného systému.
Tento dualismus vede k zásadně nerovnému odměňování zaměstnanců lůžkových zdravotnických zařízení, které se v posledních letech stále více prohlubuje a ve svých důsledcích vede ke snižování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Uvedené trendy jsou patrné díky odlivu kvalifikovaných zdravotnických pracovníků (zejména sester a lékařů) do jiných oborů, resp. díky relativně častým odchodům zdravotnických pracovníků (včetně čerstvých absolventů) do zahraničí.
Podle oficiálně dostupných údajů aktuálně zveřejňovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky činí rozdíly v odměňování mezi poskytovateli odměňujícími zaměstnance platem versus mzdou 18 % v neprospěch mzdy; tj. v oblasti odměňování ve zdravotnictví byl v roce 2016 podíl mezd vůči platům na úrovni 82 %.
Uplatnění systému odměňování platem u všech poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče zajistí transparentní vynakládání finančních prostředků z veřejného systému zdravotního pojištění a rovné pracovní podmínky pro všechny zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče bez ohledu na hospodářsko-právní formu poskytovatele zdravotních služeb.
Předkládaný pozměňovací návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Je věcí moci státu (moci zákonodárné), jakou koncepci odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví stanoví. Předkládaný pozměňovací návrh je rovněž v souladu s právem EU.
IV. Návrh na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků
Původní úprava byla pro zdravotnické pracovníky ZZS, po legislativních úpravách lze použít pro zdravotnické pracovníky, kteří pracují v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Návrh na lázeňskou nebo rehabilitační péči
1) Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení alespoň 10 let, má nárok na lázeňskou nebo rehabilitační péči k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 dnů v kalendářním roce.
2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí příslušný zaměstnavatel.
3) Zdravotnickému pracovníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zaniká. Nemohl-li zdravotnický pracovník nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně zaměstnavatele, určí mu zaměstnavatel nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce.
Návrh na jednorázové odškodnění při pracovním úraze nebo nemoci z povolání
Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne zdravotnickému pracovníkovi, jehož pracovní poměr k lůžkovému zdravotnickému zařízení skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Návrh na zabezpečení rodiny pozůstalých při úmrtí zaměstnance při smrti následkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání
1) Zemře-li zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení, následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je jeho zaměstnavatel povinen každému po něm pozůstalému poskytnout úmrtné.
2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého považuje manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, že zdravotnický pracovník byl povinen poskytovat výživu, také jeho rodič nebo další osoba.
3) Výše úmrtného činí pětinásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka.
4) Na přání pozůstalých vypraví zaměstnavatel svým nákladem zemřelému zdravotnickému pracovníkovi jednoduchý pohřeb.
Odchodné pro zdravotnické pracovníky
1) Zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení alespoň 10 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za každý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.
3) Bylo-li při předchozím skončení pracovního poměru bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení pracovního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.
Výsluhový příspěvek
1) Bývalý zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení a zdravotnické záchranné služby alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
2) Výsluhový příspěvek činí za 15 let nepřetržitého trvání pracovního poměru v rámci lůžkových zdravotnických zařízení 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za každý další ukončený rok takového pracovního poměru o 3 %. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku.
Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.
V. Návrh na vytvoření právního prostředí, které umožní zdravotnickým pracovníkům dřívější odchod do důchodu bez krácení výše důchodu
Navrhujeme znovu vytvoření důchodových kategorií a navrhujeme, aby zdravotničtí pracovníci odcházeli o 5 let dříve do důchodu oproti běžné populaci.
VI. Návrh na využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – zřízení společensky účelných pracovních míst
Minulým ministrům zdravotnictví jsme opakovaně navrhovali využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jako možnost pro získání finančních prostředků na zřízení nových pracovních míst zvláště pro nižší zdravotnický personál (ošetřovatelky a sanitáři). První rok by byla možnost financovat přes úřady práce, dále přes bonifikace v úhradové vyhlášce. Doplnění nižšího zdravotnického personálu a „odbřemenění“ všeobecných sester o méně odborné výkony by byly velmi pozitivním posunem v rámci zlepšení ošetřovatelského procesu a jeho aplikace. Podrobné materiály k jednání s Úřadem práce můžeme poskytnout.
VII. Návrh na zřizování předškolních zařízení, případně dětských skupin pro děti při jednotlivých zdravotnických zařízeních, a to buď s nepřetržitým, nebo prodlouženým provozem.
S pozdravem
Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR