V Poslanecké sněmovně a v Senátu se nedávno konala dvě jednání o poskytování zdravotní péče v sociálních službách. K problematice úhrad ošetřovatelské péče na nich vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Na jednání podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny Poslanecké sněmovny v úterý 9. června připomněla historii úhrad ošetřovatelské péče a dlouhodobý požadavek odborů systém změnit.
► Při aplikaci zákona o sociálních službách se oddělil systém zdravotnický od systému sociálního.
► Pro hrazení ošetřovatelské péče se vyčlenilo 13 výkonů a odbornost všeobecná sestra v sociálních službách.
► Do úhradové vyhlášky se tato odbornost dostala jako zvláštní ambulantní péče a hodnota bodu byla stanovená na 1 Kč.
► V následujících letech dopadly ekonomické restrikce. V úhradové vyhlášce se snížila hodnota bodu na 90 haléřů.
► Vlivem doporučení zdravotních pojišťoven se téměř přestal vykazovat výkon podávání léků.
► Z důvodu tlaku zdravotních pojišťoven přestali lékaři indikovat i některé další výkony.
► V roce 2009 zakázalo Ministerstvo práce a sociálních věcí používat dotační peníze na mzdové náklady všeobecných sester.
► Léta 2008 až 2015 jsou roky bojů za udržení sester v zařízeních, kde se navíc neustále zhoršuje zdravotní stav klientů.
Praxe řešila situaci různě. Někde se sestrám snížily platy – legálně přes „Drábkovo“ pásmové odměňování, někde sestry skončily, zvláště v nočních a víkendových směnách. Někde náklady na práci sester dofinancovaly kraje. Systémově je však situace neudržitelná.
Odbory požadují, aby se hrazení ošetřovatelské péče řešilo ještě v letošním roce.
Ve středu 10. června v Senátu na společném jednání výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu předsedkyně Žitníková vystoupila s popisem dnešní situace. Seznámila přítomné s tím, že problém úhrad zdravotní péče nespočívá v právních předpisech, ale v objemu financí a v tom, kdo co zaplatí. A vzhledem k tomu, že se v současné době se opět razí teorie, že sestry musí být zaplaceny z veřejného pojištění, uvedla předsedkyně OS informaci, jak to je v reálu.
► V sociálních službách pracuje celkem 5862 sester.
► Celkové mzdové náklady na jejich práci představují částku okolo 2,5 miliardy korun, k této částce je nutné započítat náklady na materiál, který je obsažen v režii výkonu, takže se dostaneme k částce okolo 3 miliard.
► V roce 2014 dostala pobytová zařízení sociálních služeb úhrady za poskytovanou péči ve výši 1,053 miliardy. Pokud by všichni přistoupili na filozofii úhrad nákladů na sestry ze zdravotního pojištění, je zřejmé, kolik financí je nutné do systému vložit.
Předsedkyně Žitníková k uvedeným číslům podotkla, že se stále pohybujeme jen v cenách, které by udržely současnou situaci. Zcela se opomíjí fakt, že v roce 2008 byl objem financí potřebných na ošetřovatelskou péči vyčíslen na 5,6 miliard a že dnes jsou klienti sociálních služeb v daleko horším zdravotním stavu.
Zachovat sestry v sociálních službách a zajistit jim důstojné pracovní podmínky je jeden z cílů odborového svazu. O možnostech řešení úhrad za ošetřování klientů bude předsedkyně odborového svazu jednat v červenci s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem financí Andrejem Babišem, ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou Tominovou, ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem a zástupci krajů.