Tradičně se hovoří o prázdninových měsících jako o okurkové sezóně. Jenže práce odboráře nic takového jako klidné období rozhodně nepřináší. Když pominu, že většina z nás si musí „poctivě odpracovat svoji dovolenou“, tudíž slouží ještě za kolegy, aby pak zničený zaměstnanec rychle vyčerpal své dva týdny dovolené a hned se zase vrátil do víru přesčasové práce, tak se na odboráře hrnou i další problémy a podněty k řešení.
Nedodržování zákoníku práce, šikana na pracovišti, neproplácení přesčasové práce a další problémy si dovolenou neberou nikdy a často čekají skrytě na vhodnou příležitost a chvilku naší nepozornosti. Proto je práce odboráře nikdy nekončící směnou, kterou odpracováváme ve prospěch druhých.
A proto se naše krajská rada Pardubického kraje sešla i během letních měsíců, konkrétně 30. července a 27. srpna. Najít vhodné termíny, které by nekolidovaly s dovolenými, bylo o něco složitější, ale nakonec se podařilo.
V červenci jsme se sešli v příjemném prostředí jedné z pardubických kaváren a vzájemně si vyměnili informace z jednotlivých resortů, ale i krajské tripartity a z ústředí OS. Nejsložitější se opět ukázala problematika kolektivního vyjednávání v krajských nemocnicích. Množství zainteresovaných odborových organizací, kdy některé prosazují jen zájmy úzké skupiny zaměstnanců, je spíše komplikací celého dohodovacího procesu. Ale i v jiných zařízeních se vyskytují problémy, které je třeba operativně řešit.
Srpnové jednání naší krajské rady se neslo v o poznání klidnějším duchu. Na úvod jsme navštívili nově vybudované zařízení Domova se zvláštním režimem v Poličce. Poděkování za to patří předsedkyni místní odborové organizace Gabriele Synkové, která prohlídku zařízení domluvila s vedením. Ředitelka domova se zvláštním režimem Mgr. Pavlína Pešková se k nám chovala velmi vstřícně a trpělivě odpovídala na naše otázky. Nahlédnout do nově postaveného moderního zařízení je vždy zajímavé a poučné.
Po jednání krajské rady nám zbyl ještě čas na krátkou prohlídku královského města Poličky a v nejvyšším patře kostelní věže na návštěvu rodné světničky zdejšího nejslavnějšího rodáka Bohuslava Martinů.
Jsem rád, že se takto můžeme setkávat k řešení pracovněprávní problematiky v rámci kraje a současně si dokážeme najít i chvíli času na poznávání kultury a historie naší země. Odpočinek, a to i ten aktivní, je důležitý pro regeneraci sil do další nekončící práce odboráře.
Foto autor a Ivana Burešová
