Ve středu 10. července na Ministerstvu práce a sociálních věcí jednal Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody pro sociální otázky (sociální tripartita). Sešli se zástupci zaměstnavatelů, poskytovatelů péče, zřizovatelů, odboráři a zástupci MSPV. Za odborový svaz se zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Jana Hnyková a místopředseda Lubomír Francl.
Na programu pracovního týmu byly původně tři body programu: financování sociálních služeb v roce 2020, projednání východisek k novele zákona č. 108/2006 a bod různé. Program se rozšířil o bod dofinancování sociálních služeb v roce 2019, včetně dofinancování sociálních služeb přímo řízených zařízení MPSV a plánovaného snižování počtu zaměstnanců v roce 2020 ve státní správě. V bodě různé jsme za odborový svaz požadovali splnit úkol MPSV, aby byl dodán přesný výklad mentálního a tělesného postižení, který v praxi chybí.
K dofinancování sociálních služeb v roce 2019 vystoupil ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV Mgr. David Pospíšil. Sociální služby budou dofinancovány jednou miliardou, která byla již odsouhlasena ve vládě. Do 19. července by měla odejít příslušná částka podle směrného čísla na jednotlivé kraje, kde zastupitelstvo na mimořádném jednání přerozdělí finanční prostředky ve svém kraji.
S tímto byla schválena i dotace na dofinancování sociální práce v obcích ve výši 200 milionů. Informace o dofinancování sociálních služeb na rok 2019 byla uzavřena sdělením, že jedna miliarda je konečná a MPSV je ve shodě s Asociací krajů ČR.
V této souvislosti ředitel Pospíšil informoval, že vláda schválila vyhlášku o změně výše úhrad v pobytových zařízeních sociálních služeb. Vyhláška by měla vejít v platnost od 1. října 2019. Na rozhodnutí jsou tři varianty, o kterých bude ministerstvo ve zkráceném připomínkovém jednání rozhodovat. Největší změnou je rozhodnutí MPSV, že se zmenší počet připomínkových míst.
V diskusi k tomuto bodu zazněla ostrá kritika na nedostatečné financování sociálních služeb v souvislosti s navýšením platů a mezd od 1. 1. 2019. Do dnešního dne není jasné, kdy finanční prostředky doputují například k neziskovým organizacím, jejichž další činnost je na nich závislá. Zazněl tu požadavek neziskového sektoru na narovnání podmínek v sociálních službách, aby zaměstnanci neodcházeli a měli jistotu práce a odměny za ni. Dále tu zazněla kritika na nedostatečné finanční prostředky na výstavbu nových pobytových služeb.
Předsedkyně Dagmar Žitníková za odbory upozornila na nesystémové dofinancování sociálních služeb v průběhu letošního roku, ale i v letech předcházejících, což vyvolává nejistou a nestabilitu při poskytování služeb. Zopakovala, že odborový svaz byl zásadně proti směrným číslům, která určují výši finančních prostředků v dotaci pro jednotlivé kraje.
V této souvislosti zazněla kritika také z krajů. Na příkladu Pardubického kraje vysvětlil radní Pavel Šotola, že i přes dofinancování sociálních služeb budou chybět v kraji desítky milionů korun na financování sociálních služeb v roce 2019.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký kritizoval také nedostatek financí v sociálních službách a omezení připomínkových míst k vyhlášce, která se bude týkat změn úhrad. Další spornou oblastí bylo řešení individuálních projektů v rámci jednotlivých krajů a jejich dofinancování v letošním roce a nastavení financování v letech příštích. Byl vznesen požadavek na přesnou analýzu čerpání finančních prostředků z individuálních projektů v jednotlivých krajích.
Přítomni poskytovatelé péče poukazovali na ohromnou administrativní zátěž spojenou s vedením projektů. Dostali příslib MPSV, že v dalším programovacím období bude celý proces žádosti zjednodušen a bude nastaven nový způsob financování a zjednodušení administrativy.
V závěru jasně zaznělo, že v sociálních službách je na letošní rok nedostatek finančních prostředků a bylo přijato usnesení na další dofinancování sociálních služeb ve výši jedné miliardy, na kterém se shodli všichni přítomni sociální partneři.
Na financování sociálních služeb v roce 2020 předkládají návrh příslušné odbory MPSV a požadují 17,9 miliardy, což by mělo zahrnovat i předpokládané 3% navýšení platů a mezd a dopady reformy psychiatrické péče. Navržený rozpočet bude předložen ministryni práce a sociálních věcí a po schválení bude zaslán na Ministerstvo financí.
Odbory zarazilo snížení prostředků na sociální práci v obcích a pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ale vše je zatím v oblasti návrhů. Konečná čísla snad budou pro sociální oblast výrazně vyšší a pomohou jejímu rozvoji.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vznesl požadavek na zvýšení objemu finančních prostředků na rok 2020 do sociálních služeb na 20 miliard, na zvýšení platů a mezd v roce 2020 o 10 % a na zrušení základní platové tabulky. Považuje to za stabilizační prvek, aby zaměstnanci neodcházeli do jiných oborů.
Odbory dále požadují dofinancování sociálních služeb přímo řízených zařízení MPSV v letošním roce.
Odbory odmítají snižování počtu zaměstnanců v sociálních službách přímo řízených organizacích MPSV, na úřadech práce a na inspektorátech práce. Objem práce, který je jim určený ze zákona, by zasluhoval spíše zvýšení počtu zaměstnanců než jejich snižování.
Odbory požadují na rekonstrukce a na výstavbu nových pobytových služeb vzhledem k demografickému vývoji v České republice vyčlenit 1 miliardu korun.
K třetímu bodu východiska k novele zákona o sociálních službách se sociální partneři sejdou ke konci srpna a proberou paragrafové znění novely zákona o sociálních službách. Podle harmonogramu by se měla novela zákona o sociálních službách do 30. listopadu projednat ve vládě a v lednu v Poslanecké sněmovně.
Foto Lubomír Francl
