Především téma financování dominovalo na jednání Pracovního týmu RHSD ČR pro sociální otázky (sociální tripartity), které se konalo v úterý 12. května. Za odborový svaz se ho zúčastnily místopředsedkyně Jana Hnyková a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.
Zástupci sociálních partnerů se shodli, že sektor sociálních služeb vstupuje do dalšího období s výraznou nejistotou a velkými regionálními rozdíly. Jednání zároveň otevřelo důležité otázky kolem připravovaných legislativních změn, investic do zařízení i budoucnosti dlouhodobé péče.
Financování a mzdy
Zaměstnavatelé informovali, že Asociace krajů ČR zahájila mezi regiony šetření, které má ukázat reálné dopady letošního rozdělení dotací do sociálních služeb. Paralelně probíhá také sběr dat mezi samotnými poskytovateli sociálních služeb. Zjišťuje se, jaké budou dopady případného nedostatku financí, zda budou organizace schopny navyšovat mzdy zaměstnancům a které služby jsou nejvíce ohrožené.
Zástupci poskytovatelů zdůraznili, že situace je kritická zejména u azylových domů, nízkoprahových zařízení a služeb, které byly v minulých letech výrazně financovány z evropských projektů.
Významné obavy panují také kolem dopadů připravované „superdávky“ na klienty pobytových služeb a jejich schopnost hradit péči.
Ministr Aleš Juchelka uvedl, že rozpočet základní sítě sociálních služeb činí 26,157 miliardy korun a byl letos navýšen o 1,4 miliardy korun. Z toho 620 milionů korun směřovalo přímo do základní sítě a 800 milionů korun bylo rozděleno prostřednictvím výzev ESF.
Přesto poskytovatelé upozorňují, že další navyšování mezd už v mnoha organizacích není možné a některé služby mohou být nuceny omezovat provoz.
Novela vyhlášky č. 505/2006 Sb.
Významná část jednání se věnovala připravované novele vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Sociální partneři představili své připomínky.
Zástupkyně odborového svazu zároveň kritizovaly pozdní zapojení sociálních partnerů do přípravy změn a požadovaly intenzivnější komunikaci už v raných fázích legislativního procesu.
Ministerstvo přislíbilo, že budoucí změny budou projednávány dříve a otevřeněji. Na dalších jednáních by měl být přítomen i zástupce Ministerstva zdravotnictví vzhledem ke zdravotně-sociálnímu pomezí.
Ministerstvo zároveň informovalo, že uvnitř resortu zatím nepanuje finální shoda na budoucí podobě zákona o sociálních službách. Ve hře jsou dvě možné varianty: nový zákon o sociálních službách, nebo samostatný zákon o dlouhodobé péči. Protože tento bod se dostal na řadu po odchodu ministra, bylo jeho projednání odloženo na příští jednání za účasti ministra Aleše Juchelky.
Sociální partneři požadují aktivní účast už při tvorbě věcných záměrů.
Investice do zařízení sociálních služeb
Velkou pozornost vyvolala také otázka investic do zařízení sociálních služeb.
Poskytovatelé upozorňují především na stále rostoucí náklady na požární zabezpečení budov a plnění požadavků Hasičského záchranného sboru.
Ministerstvo uvedlo, že pro rok 2026 připravuje investiční výzvu v programu ISPROFIN s předpokládanou alokací kolem 200 milionů korun. Jednou z priorit mají být právě bezpečnostní opatření a bezbariérovost zařízení.
Diskutovalo se také o rozdílné podpoře zřizovaných a nezřizovaných organizací a o problematických evropských standardech v oblasti materiálně-technických podmínek.
Financování individuálních projektů krajů
Dalším důležitým bodem jednání bylo financování individuálních projektů krajů.
Ministerstvo informovalo o rozdělení 800 milionů korun z ESF, kraje již předložily seznamy projektů a požadavků. Přesto mezi regiony přetrvávají výrazné rozdíly a některé služby čelí výrazným propadům financování po útlumu evropských projektů.
Sociální partneři znovu zdůraznili potřebu dlouhodobě předvídatelného a stabilního financování sociálních služeb, které by bylo jistotou pro všechny aktéry.
***
Poskytovatelé kritizovali současné nastavení veřejně prospěšných prací a upozornili, že na veřejně prospěšné práce ubývá financí, podpora trvá často jen 4–6 měsíců, což neumožňuje stabilizaci zaměstnanců ani dlouhodobější efekt zaměstnávání. Za minimální potřebnou délku podpory považují alespoň 12 měsíců.
Zástupkyně odborového svazu připomněly setkání Rady pro inspekci kvality sociálních služeb. Navrženo bylo obnovení pravidelných setkání k plánům inspekcí a hodnocení inspekční činnosti. Samostatně se má řešit i problematika inspekcí nových sociálně-zdravotních lůžek.
Závěrem lze shrnout, že jednání potvrdilo, že sociální služby nadále čelí vysoké finanční i personální nejistotě. Poskytovatelé upozorňují na rostoucí tlak na provoz, zaměstnance i klienty. Odbory požadují transparentnější komunikaci ministerstva a aktivnější zapojení sociálních partnerů do přípravy legislativních změn.
Na druhé straně odbory oceňují, že se tripartitnímu pracovnímu týmu věnuje osobně ministr Aleš Juchelka, což v minulém volebním období nebylo běžné.
Další jednání pracovního týmu by se mělo konat v září.
Foto autorka
