Zdravotnictví stojí na lidech, kteří denně drží systém nad vodou – často navzdory únavě, byrokracii a chybějícím rukám. Na společném jednání sekce nelékařských zdravotnických pracovníků a sekce nemocnic 20. října se otevřeně mluvilo o problémech, které bolí, ale i o projektech, které dávají naději.
Jednání zahájila Dagmar Volková, která přivítala přítomné a poděkovala za jejich každodenní úsilí v nelehkých podmínkách. Cílem setkání bylo sdílet situaci z jednotlivých regionů, hledat řešení personálních problémů a zamyslet se nad tím, jak dál směrovat odborovou činnost v oblasti zdravotnictví.
Na programu bylo i jednání s PhDr. Karlem Štixem, předsedou Asociace zdravotnických škol. Ten se však musel z mimořádných důvodů v důsledku havárie ve škole omluvit. Všichni se shodli, že tento bod bude zařazen na příští společné setkání.
Zprávy z jednotlivých krajů a nemocnic potvrdily, že personální krize ve zdravotnictví nekončí. Nejvíce chybí sestry, a to hlavně na interních odděleních. V některých zařízeních hrozí omezování provozu. Mnozí zdravotníci se potýkají s vyhořením, přetížením a stále častěji odcházejí.
Ve fakultních nemocnicích je situace o něco stabilnější, ale i tam se personál pohybuje na hraně sil.
Navýšení úhradové vyhlášky o 5,5 miliardy korun sice zahnalo největší problémy s financováním, ale nebude to stačit na slušné navýšení platů a mezd pro zaměstnance.
Kolektivní vyjednávání pro 2026 nebude vůbec jednoduché. Rozdíly mezi platy a mzdami v krajích i mezi příspěvkovými organizacemi a akciovými společnostmi se nadále prohlubují. Odborový svaz také připravuje odborný výklad k zařazování sester do 13. platové třídy, který by měl pomoci sjednotit praxi v jednotlivých zařízeních.
Zástupkyně sekcí upozornily na nedostatečnou prostupnost mezi obory a přílišnou byrokracii. Dětské sestry například nemohou vykonávat práci všeobecných sester, což v době personálního nedostatku představuje zásadní problém. Odbory proto prosazují zkrácené formy vzdělávání a kurzy, které by umožnily rychlejší doplnění kvalifikací. Byla také zmíněna obava z další přeregulace nelékařských profesí, inspirované systémem lékařských specializací, kterých je v Česku už 87, nejvíce na světě.
V praxi se čím dál častěji objevují případy, kdy zahraniční sestry bez zkoušky z češtiny nerozumí pacientům ani kolegům. Chybí jasné vymezení odpovědnosti zaměstnavatele, což může ohrožovat bezpečnost péče a především pacienty.
Velký zájem vzbudil projekt „Mobilní nástroj pro včasnou identifikaci a intervenci syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků“. Nová aplikace umožní zdravotníkům anonymně zhodnotit míru ohrožení vyhořením a nabídne konkrétní doporučení – kontakt s peer konzultantem, psychologem nebo účast v programech duševní hygieny. Projekt je před schválením na MPSV podle § 320a.
Příští jednání sekce nelékařských zdravotnických pracovníků se uskuteční 1. prosince 2025 v 16:30 online.
Obě sekce plánují další společné setkání v únoru 2026, tentokrát za účasti hlavní sestry ČR a předsedy Asociace zdravotnických škol. Termín bude upřesněn podle časových možností hostů.
