Blíží se konec roku a je třeba bilancovat. To, že máme asociální vládu, víme, ale co nás čeká za peklo, nás ani ve snu nenapadlo. Rok 2023 byl pro nás rokem nejen vyjednávání, protestování, účastí na demonstracích, seminářích, školeních či konferencích, ale i společné pracovní cesty do Itálie.
Důchodová reforma, konsolidační balíček a neochota vlády vést sociální dialog nás přivedly k myšlence a realizaci protestních akcí. Jednání střídalo jednání, ale nepřinášelo kýžené ovoce. Byla vyhlášena stávková pohotovost, do které se zapojili odboráři napříč svazy ČMKOS.
Vedení našeho svazu, členové výkonné rady, dozorčí rady, krajských rad a někteří zaměstnanci svazu se v červnu zúčastnili pracovní cesty do Itálie, kde jsme se začali připravovat na nadcházející protestní akce, hledali jsme řešení nastalé situace, vyměňovali si zkušenosti z odborové práce a samozřejmě jsme taky relaxovali a nabírali síly do náročného boje.
Po návratu z Itálie jsme rovnýma nohama skočili do protestních akcí, někteří se aktivně zapojili do protestů za lepší život v ČR, a to ve Strakonicích, ve Zlíně a v Ostravě.
Přes léto byl relativní klid, ale mnoho z nás vědělo, že musíme něco udělat, protože vláda je neoblomná a asociální.
Členové celostátní tripartity neúnavně absolvovali mnoho jednání s nulovým výsledkem, setkávali se s arogancí a neochotou vlády vést sociální dialog, což vedlo k tomu, že byla ukončena stávková pohotovost a byl vyhlášen Den protestů s datem 27. 11. 2023. Každý odborový svaz, každá odborová organizace se měly dle svého uvážení a možností zapojit do protestních akcí. Průmyslové svazy v mnoha podnicích vyhlásily hodinovou výstražnou stávku, někteří zaměstnanci se zúčastnili demonstrace v Praze.
Členové našeho odborového svazu točili videa určená premiérovi a ministrovi zdravotnictví, psali e-maily senátorům a poslancům. V pondělí 27. listopadu pořádali mítinky ve svých zařízeních či se osobně vydali na demonstraci do Prahy.
A výsledek? Těžko říct, asi nic moc, asi jsme opět prohráli. Ale vládu jsme aspoň donutili zasednout k jednacímu stolu kvůli zdravotnictví a školství. Zdravotnictví dospělo aspoň k nějaké dohodě, která však úplně neřeší všechny problémy v resortu, chybí řešení sociálních služeb, záchranek, hygienické služby. Podařilo se vyjednat navýšení platů a mezd pro VŠECHNY pracující v nemocnicích. Že je to málo a ne pro všechny, se stále ozývá z řad kolegů a kolegyň na sociálních sítích. Možná, ale to je teprve začátek, my jedeme dál, my se nevzdáme.
Ráda bych tímto poděkovala vedení našeho odborového svazu za neúnavný a statečný boj za práva a lepší životní podmínky všech zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Velký dík patří také všem, co se aktivně zapojili do protestních akcí. A těm, co nedělají nic, čekají, až to za ně někdo udělá, pouze křičí a kritizují: „Vážení, samo se nic neudělá, bez práce nejsou koláče. Přidejte se k nám a uvidíte, že společně jsme silnější a dokážeme mnohem, mnohem víc.“
Na závěr bych vám všem ráda popřála krásné a pohodové svátky, pevné nervy, mnoho štěstí a lásky. Vážení přátelé, díky za to, že jste.
Bc. Andrea Drexlerová – vizitka
Od roku 1989 pracuji ve Slezské nemocnici v Opavě jako všeobecná sestra na chirurgii, z toho 26 let na chirurgické ambulanci, nově chirurgickém urgentu. Jsem předsedkyní naší základní organizace, předsedkyní krajské rady Moravskoslezského kraje, místopředsedkyní Regionální rady odborových svazů ČMKOS, členkou sekce nemocnic a členkou výkonné rady za Moravskoslezský kraj. Svůj život jsem zasvětila práci v nemocnici, výchově syna a od roku 2010 aktivní práci pro odbory. Pravidelně jezdím jako zdravotní dozor na fotbalové utkání u nás v Opavě, což pro mě neznamená jen práci, ale taky zábavu. Volného času moc nemám, ale pokud je, tak si ráda přečtu pěknou knížku nebo si zajdu s přáteli na kávu.
