Obecně:
Návrh rozpočtu na rok 2019 nás poměrně nepříjemně překvapil. Rozpočtové rámce jsou vypjaté a v rámci stanovených priorit vlastně vyčerpané. Vítáme, že rozpočet počítá s růstem důchodů a platů pro zaměstnance ve školství. Za mimořádně alarmující však považujeme, že v současné době není jednáno o nárůstech platů pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
Vzhledem k růstu ekonomiky navrhujeme pro rok 2019 zvýšit platové tarify zaměstnanců veřejných služeb o 10 %, a to úpravou nařízení vlády. Náklady na zvýšení platových tarifů požadujeme zapracovat do návrhu státního rozpočtu podle jednotlivých kapitol. Navýšení platů se druhotně částečně do veřejných rozpočtů vrátí a navíc podpoří další rozvoj ekonomiky České republiky.
Konkrétní připomínky:
Ke kapitole 335 Ministerstvo zdravotnictví
Na rok 2019 se má rozpočet Ministerstva zdravotnictví snížit oproti letošnímu roku o 17,4 %. Resort bude hospodařit s 6,6 mld. Kč, rozpočet tedy byl snížen o 1,39 mld. Kč. Důvody tohoto enormního snížení nám nejsou známy. V návrhu rozpočtu kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví požadujeme zvýšit objem financí pro hygienickou službu a zdravotní ústavy tak, aby byla posílena jejich preventivní úloha a napravena situace, kdy tato zařízení neobdržela finanční prostředky na zvýšení platů. Pro příští rok navrhujeme tuto kapitolu MZ posílit o další finanční prostředky, které budou odpovídat dohodám o navýšení platů od 1. 1. 2019. Připomínáme, že požadavek odborů je navýšit stávající platové tarify o 10 %.
S odkazem na slib premiéra ČR Andreje Babiše, který dal dne 4. 5. 2018 zaměstnancům nemocnic, že dodrží dohodu předcházející vlády a zvýší od 1. 1. 2019 platové tarify ve zdravotnictví o 10 % (prostřednictvím úpravy nařízení vlády) a o stejná procenta umožní zvýšit mzdové tarify, navrhujeme na pokrytí tohoto závazku ve výši cca 10,6 mld. zvýšit vyměřovací základ pojistného na veřejné zdravotní pojištění za osoby, za které je plátcem stát. Pro rok 2019 požadujeme zvýšení o 200 Kč oproti stávajícímu stavu, tzn. ze současných 969 Kč na 1169 Kč. Zvýšení platby za státní pojištěnce umožní další navýšení úhrad za poskytovanou zdravotní péči ze zdravotního pojištění nemocnicím a druhotně zajistí personální stabilizaci zaměstnanců nemocnic. Navýšení vyměřovacího základu bude mj. posunem v postupném vyrovnávání plateb s osobami bez zdanitelných příjmů a také prvním krokem k naplnění deklarovaného záměru vlády přiblížit objem financi ve zdravotnictví k evropskému průměru výdajů na úrovni 9 % HDP.
Jsme si vědomi zákonné překážky, kdy je v zákoně o veřejném zdravotním pojištění vyměřovací základ pro rok 2019 již stanoven. Nicméně v případě politické vůle lze iniciovat novelu zákona, kterou v tomto smyslu podporujeme.
Ke kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vítáme, že MPSV zahrnulo do rozpočtu navýšení výdajů na transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve výši 14,9 mld.
Nicméně vzhledem k nedostatku personálu v zařízeních sociálních služeb, který se stává kritickým, navrhujeme posílit kapitolu 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí ve specifickém ukazateli „Neinvestiční nedávkové transfery“ o další 3 mld.
Navrhované zvýšení umožní další rozvoj sociálních služeb a realizaci navýšení platů a mezd pro zaměstnance v sociálních službách, které je zakomponováno v programovém prohlášení vlády a které vychází z volebního programu hnutí ANO. Sdělujeme, že pokud se mají zaměstnanci v sociálních službách v odměňování přiblížit ke zdravotnictví, tak za situace, kdy je rozdíl mezi průměrnou mzdou v ČR a průměrnou mzdou v resortu sociálních služeb okolo minus 5600 Kč měsíčně, tak je nutné zvýšit platové tarify zaměstnancům v sociálních službách nejméně o 10 %, a to úpravou nařízení vlády. Dalším stabilizačním prvkem by mohlo být také navýšení limitů příplatků za směnnost a jejich srovnání se zdravotnictvím (pracovníci v přímé péči = zdravotničtí pracovníci – navrhovaných 2000 Kč). Na zvýšení zvláštního příplatku předpokládáme výši finančních prostředků okolo 1 mld. (je zahrnuto do navýšení o 3 mld.). Navrhované navýšení platů a mezd pro zaměstnance v sociálních službách bude významným stabilizačním a prozaměstnaneckým prvkem a sníží potřebu přijímání zahraničních pracovníků.
Všechny uvedené připomínky jsou zásadní
V Praze 5. 6. 2018
Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně OSZSP ČR