Jednání tripartity v pondělí 9. července mělo na programu dva zásadní body – návrh programového prohlášení vlády a návrh státního rozpočtu. Jednání se za odbory zúčastnila také předsedkyně OS Dagmar Žitníková.
Návrh programového prohlášení vlády
Návrh programového prohlášení vlády uvedl premiér Andrej Babiš a zdůraznil priority:
Vláda chce pokračovat ve spolupráci se sociálními partnery a nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Zasadí se o boj s daňovými ráji a daňovými úniky. Bude bojovat za zájmy českých občanů v Evropské unii a odmítá existující úpravy uprchlických kvót. Chce řešit důchody a důchodovou reformu. Připravuje proto novelu zákona o důchodovém pojištění, která by zvýšila základní výměru důchodu na deset procent průměrné mzdy a také by navýšila důchod o 1000 korun lidem, kteří se dožijí 85 let věku. Zaměstnanci v náročných profesích získají možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Kabinet bude bojovat proti byrokracii a chce digitalizovat státní správu. V plánu jsou masivní investice a snižování daní. Mělo by dojít ke snížení DPH u vodného a stočného, stravovacích služeb, točeného piva anebo u služeb s vysokým podílem lidské práce. Vláda se chce soustředit na fungování nemocnic a úspory ve zdravotnictví. Prioritou bude energetická politika, odstraňování ekologických škod a nakládání s nerostnými surovinami, a to s maximální výnosností pro stát. Kabinet připraví výstavbu nových bloků pro jaderné elektrárny.
Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že odbory vítají posun v deklaraci spolupráce se sociálními partnery a závazek vlády k vedení sociálního dialogu. Jsou připraveny s vládou spolupracovat, účastnit se práce v odborných skupinách. Určitě podporují zvýšení investic a to jak do průmyslu, tak do lidí ve formě dalšího vzdělávání. Vítají cíl snížit daňovou zátěž zaměstnanců, ale je potřeba tento výpadek zajistit zvýšením příjmů z jiných zdrojů. Obávají se návrhu na oddělení důchodového účtu, dnes to může být velmi komplikované. Chybí jim závazek vlády postarat se o chudé a potřebné, a to zvýšením životního minima. Vítají zrušení záměru sociálního pojištění, který považují za rizikový. Vítají také rozšíření EET.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se vyjádřila k části zdravotnictví a sociálních služeb. Odbory velmi vítají, že se vláda zavazuje, že chce zdravotnictví jako kvalitní a dostupnou veřejnou službu a nechce podpořit další privatizaci a odstátnění fakultních nemocnic. Vítají také závazek nezvyšování spoluúčasti. V návrhu jim ale chybí ekonomická část, která zajistí dostupné a kvalitní zdravotnictví. Odbory dlouhodobě upozorňují, že české zdravotnictví je podfinancované a z toho vyplývá většina problémů. Nechápou, proč se do programového prohlášení nedostal závazek navýšení finančních prostředků do zdravotnictví na objem 9 % HDP, jak se o tom opakovaně zmiňoval premiér Babiš. Zvýšení financí je základním předpokladem pro udržení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče. Navýšení financí odbory považují za zásadní a navrhují do programového prohlášení doplnit. V návrhu jim také chybí konkrétnější závazky ve vztahu k zaměstnancům a zlepšení jejich pracovních podmínek. Jen velmi obecně se v návrhu hovoří o nárůstu platů a mezd.
Znovu připomněla personální krizi v nemocnicích a závazek bývalé vlády, že se třikrát po sobě zvýší platy a mzdy o 10 % tarifů. Zdůraznila, že navýšení platů a mezd není otázkou financí, ale politické vůle.
K sociálním službám opět zmínila jejich podfinancování a nutnost řešit nízké platy a mzdy. Odbory považují za vhodné, aby v programovém prohlášení byl k nárůstu platů zaměstnanců v sociálních službách a také v kultuře konkrétní závazek na jejich zvýšení. Formulace, že se platy zaměstnanců v sociálních službách budou přibližovat k platům zdravotníků, je velmi vágní a není závazný. Odbory proto navrhují doplnit konkrétní závazek, a to podle volebního programu hnutí ANO.
Zaměstnavatelé ocenili, že se vláda hlásí k demokratickým hodnotám a chce rychlejší digitalizaci a elektronizaci veřejné správy. Velmi vítají závazek vlády podporovat podnikatele a vytvořit předvídatelné právní prostředí pro fungování trhu. Zásadně nesouhlasí se zrušením karenční doby a chtějí, aby vláda do prohlášení explicitně zapracovala, že se hlásí k podpoře Evropské unie a NATO.
Andrej Babiš závěrem sdělil, že současné programové prohlášení je hotové, v ČSSD prošlo referendem a nelze ho upravovat. Vláda se ale bude určitě zaměřovat také na další věci, které nyní v programovém prohlášení nejsou, a nebrání se převzít podněty sociálních partnerů.
Návrh státního rozpočtu
Návrh státního rozpočtu byl projednán velmi podrobně. Uvedla ho ministryně financí Alena Schillerová. Návrh počítá s příjmy ve výši 1 431,6 miliardy korun a s výdaji ve výši 1 481,6 miliardy korun. Jeho součástí je zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna 2019 o zhruba 918 korun i zvyšováním objemu finančních prostředků na platy učitelů o 15 procent a nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství o 6 procent. Vyšší prostředky půjdou také na kulturu, soudy či státní zastupitelství, kde úředníci dostanou 8 procent navíc. Státní fond dopravní infrastruktury obdrží o 12 miliard více než letos. Prioritou je podpora důchodového a sociálního systému, reforma regionálního školství, schodek rozpočtu není vyšší než plánované investice a cílem do budoucna je postupné snižování deficitu až vyrovnaný rozpočet. Připomněla sociální služby a sdělila, že v návrhu je alokováno na dotace o 3,3 mld. více než na letošní rok. Zdůraznila, že veškeré náklady na rozvoj nemůže nést stát. Obce, města a kraje jsou nyní ekonomicky velmi stabilní a na jejich účtech je asi 200 mld. Kč.
1. viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj návrh zkritizoval. Sdělil, že od vlády očekávali více, předpokládali, že v době ekonomického růstu a zvýšených příjmů bude navržen rozpočet bez schodku. Vyzývají vládu, aby se více zaměřila na čerpání financí z ESF. Požadují, aby se návrh priorit provázal s rozpočtem a aby se průběžně vyhodnocovalo jeho plnění. Vítají posílení investic a nepodporují plošné nárůsty mezd státních zaměstnanců.
Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Petr Hanuš uvítal, že sociální služby a oblast kultury jsou prioritou a navrhl doplnit do programového prohlášení závazek, že vláda bude alokovat na kulturu objem financí ve výši 1 % HDP.
Předseda ČMKOS Josef Středula způsob projednávání návrhu státního rozpočtu považuje za velmi pozitivní. Je zřejmé, že se s návrhem musí seznámit noví ministři. Důležité bude uvést v soulad rozpočet a návrh programového prohlášení. Pro odbory jsou prioritou jak důchody, tak určitě platy, o kterých budou dále jednat. Je zřejmé, že návrh určitě dozná změn v návaznosti na novou makroekonomickou prognózu, která se bude vyhotovovat. Odbory vítají posílení investic, důraz na vědu, výzkum a vzdělávání a posílení financí pro vysoké školy.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla, že odbory považují za důležité zvýšit platy v sociálních službách a kultuře a vyčlenit na to finance. Nesouhlasí s informací ministryně Schillerové, že se navyšuje rozpočet pro sociální služby, a připomněla genezi zmíněných 3,3 mld. Uvedené finance chyběly v návrhu rozpočtu na rok 2018 na zafinancování navýšených platů a mezd. V Poslanecké sněmovně se na konci loňského roku našla široká politická shoda na úpravě státního rozpočtu a přes pozměňovací návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM) se alokovaly do sociálních služeb chybějící 3,3 miliardy. Tyto finance jsou dávno rozpuštěné a pokud se mají zvyšovat platy a mzdy, tak je nutné najít finance nad tuto částku. Ve zdravotnictví vyjednávání o platech a mzdách probíhá na centrální úrovni proto, že odbory nemají sociálního partnera na straně zaměstnavatelů z nemocnic. Všechny asociace nemocnic odborům sdělily, že jsou spolky a nikoliv zaměstnavatelské organizace, proto předsedkyně neustále žádá o premiéra o řešení. K tomuto tématu se rozpoutala obsáhlá a bohatá diskuze. Závěr diskuse: ministr práce a sociálních věcí prověří, zda v České republice některý spolek zaměstnavatelů z nemocnic naplňuje statut zaměstnavatelské organizace.
Předseda LOK-SČL Martin Engel se věnoval odměňování lékařů a připomněl objemy přesčasové práce a personální krizi v nemocnicích.
Jednání ukončil premiér Andrej Babiš pozváním na tiskovou konferenci.