V pondělí 19. listopadu 2018 se na Úřadu vlády sešlo jednání 146. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), které již tradičně řídil premiér Andrej Babiš. Program byl jako obvykle velmi bohatý. Předsednictvo tripartity, na základě návrhu sociálních partnerů, rozhodlo, že tripartita projedná pět důležitých bodů.
Boj proti suchu a zadržování vody v krajině
V prvním bodě se diskutovalo o návrzích „Opatření v boji proti suchu a o zadržování vody v krajině“. Podkladový materiál připravilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a problematikou se předem zabývaly odborné pracovní tripartitní týmy pro hospodářskou politiku a pro zemědělství a životní prostředí.
Vládní strana znovu připomněla problém nedostatku vody a návrhy konkrétních opatření, kdy se mají postavit nové vodní nádrže, které mají napomoci udržet vodu v krajině.
Ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl případy konkrétní pomoci ministerstva jednotlivým obcím, kdy se pomocí hlubinných vrtů podařilo získat nové vodní zdroje. Dále ve svém vystoupení hovořil o projektu dešťovka a o dalších aktivitách ministerstva.
Odbory i zaměstnavatelé projektům a návrhům obou ministerstev vyslovily podporu.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula například v kontextu boje proti suchu hovořil o nutnosti plánování výsadby vhodných plodin, o podpoře živočišné výroby, o zvýšení ochrany zemědělské půdy.
Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek se vyjádřil, že je nutné budovat velké nádrže, které vodu v krajině zadrží. Jako příklad dobrého vodního hospodářství uvedl hospodaření s vodou v Izraeli. Za ASO ČR vyjádřil podporu výstavbě nových kanálů, které byly projektovány již od 16 století.
Za zaměstnavatele vystoupili s konkrétními náměty prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner a viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zaměstnavatelé navrhují některé záležitosti řešit i úpravou legislativy, například zpřísnit zákon na ochranu zemědělské půdy – zabránit dalším vyjímáním zemědělské půdy z půdního fondu, legislativně řešit rekonstrukci meliorací, doporučují zavést při prodeji zemědělské půdy předkupní právo pro zemědělce, kteří na jednotlivých pozemcích hospodaří, a také třeba snížit daně společnostem, které realizují zasakovací zařízení.
K ekonomickým nákladům se vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová, která uvedla částky, které byly alokované pro zemědělce v letošním roce nad rámec schváleného rozpočtu.
Kůrovcová kalamita a strategie dalšího rozvoje lesů
Ve druhém bodě sociální partneři projednali „Řešení kůrovcové kalamity a strategie dalšího rozvoje lesů“. Podkladový materiál opět připravilo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. V úvodním vystoupení byla vládní stranou shrnuta současná situace – napadení lesní hmoty kůrovcem.
Vláda připravila rozdělení lesních ploch podle stupně napadení a předpokládá v této oblasti přijetí legislativních změn.
Ministr životního prostředí Richard Brabec sdělil, že dle jeho názoru čelíme největší kůrovcové kalamitě a to také z důvodů změn lesních porostů – osázení lesů smrkem. Zaměstnavatelé sdělili, že situace v českých lesích je opravdu velmi kritická a dopady současné kalamity výrazně zasáhnou budoucnost. Letošní opatření byla nastavené pozdě, nebylo řešeno centrálně, chybí strategie lesního hospodářství. Opatření nejsou majitelům lesů sdělována, nejsou pokyny ke skladování dřeva, chybí cesty na odvoz dřeva, nejsou zaměstnanci. Dotační politika musí být dotažená do konce, dřevo na skládkách je neprodejné, majitelé nemají finanční prostředky na likvidaci dřeva, jsme v kruhu. Znovu apelovali na vytvoření strategie a rychlou pomoc majitelům lesů ze strany státu.
Předsedkyně OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství ČR Vlaďka Nestěrová za odbory sdělila, že problém je skutečně komplexní a na jeho řešení je nutná součinnost všech. Lapidárně se dá říci, že je hodně kůrovce, málo zaměstnanců, hodně napadeného dřeva, nikdo ho nechce, je neprodejné a chybí systém. Zdůraznila, že problém nedostatku zaměstnanců nelze řešit zahraničními pracovníky. Je nutné řešit dlouhodobou koncepci školství, aby bylo zájemci a studenti, kteří se budou lesnictví věnovat. Neméně důležitá je také cena práce, kdy zaměstnanci nechtějí náročnou práci vykonávat z důvodů nízkých mezd.
Znovu zopakovala, že odbory zásadně nesouhlasí s předkládáním veřejných zakázek zaměřených pouze na cenu. Nejvhodnější by bylo, pokud by se stát podílel na zpracování dřeva. Stejně jako zaměstnavatelé i odbory podporují vytvoření strategie lesního hospodářství. Závěrem vznesla konkrétní dotaz, zda se vrátí výnos z finančních prostředků z lesů zpět do jejich obnovy.
Premiér Andrej Babiš sdělil, že se po revoluci zrušily velké lesní společnosti a koncepčně se o lesy nestaral nikdo. Nechápe, proč na tak důležitém jednání chybí zástupce Českých lesů. Situaci je nutné řešit komplexně, na hospodaření lesů je nutné nahlížet jako na celek. Vracet se nic nebude. Navrhuje, aby se tento bod znovu projednal, a to za účasti všech zodpovědných – ministra zemědělství, který se z jednání omluvil kvůli pracovní cestě do Bruselu, a ředitele Českých lesů.
Zástupce Ministerstva zemědělství v závěru projednávaného bodu zmínil aktivity ministerstva, kdy se ještě letos spustí informační portál pro majitele lesů, kde budou informace, jak mají postupovat v případě kůrovcové kalamity.
Vodní hospodářství a další rozvoj vodní dopravy
Další bod jednání navázal na první bod a řešily se „Aktuální problémy v oblasti vodního hospodářství včetně stavu a dalšího rozvoje vodní dopravy“. Hlavní část bodu se vztahovala k lodní dopravě, kompenzačním opatřením a výstavbě plavebního stupně Děčín.
Vláda připravuje koncepci lodní dopravy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec sdělil, že si ministerstvo nechalo udělat studii, ve které byl položen základní dota:. Je možné kompenzovat dopady? Podle evropské legislativy nelze. Závěr je jasný. Je možné postupovat třemi cestami – odložit, řešit výjimku v EU, vyjmout z evropských významných lokalit. Bude se zřejmě jednat s Evropskou komisí.
Předseda OS dopravy Luboš Pomajbík připomněl historické skutečnosti, ale hlavně sdělil, že silniční a železniční doprava je absolutně nedostačující. Výstavbou plavebního stupně Děčín by se vyřešila nejen doprava, ale také zadržení vody v krajině. Pokud není možné řešit, tak postupujme stejně jako při útlumu jiných činností, a to včetně sociálních opatření pro zaměstnance.
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl další možnost budování platebního kanálu, a to na Odře.
Premiér Andrej Babiš sdělil, že možnost výstavby platebního kanálu na Odře bude řešit na jednání v Bruselu.
Čerpání prostředků z fondů EU
Další část tripartity řídila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jako místopředsedkyně tripartity. Sociální partneři otevřeli „Stav čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 – 2020“.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová přiblížila situaci v čerpání fondů EU a také představila „Finanční perspektivu nového programového období po roce 2020“.
Sociální partneři deklarovali, že mají zájem na co největším a nejrychlejším čerpání finančních prostředků, a sdělili, že pro příští programovací období je nutné zajistit co nejširší a největší rozsah prostředků. Je ovšem také nutné řešit snížení objemu financí a hledat zdroje pro vykrytí výpadku financí z fondů EU, a to prostřednictvím státního rozpočtu.
Odbory i zaměstnavatelé připomněli některé programy, které se čerpají velmi dobře, například program rozvoje venkova. V příštím programovacím období je nutné zaměřit se na priority, ale struktura fondů by měla zůstat stejná. Na strukturu fondů a jednotlivých prioritních os reagovala ministryně Klára Dostálová s informací, že Evropská komise bude redukovat současné cíle z 11 na 5. Ministerstvo pro místní rozvoj se na změny připravuje a na změnách bude spolupracovat vláda komplexně – musí se určit priority, které budou zahrnuty do možnosti čerpání přes EU fondy, a priority, které budou financovány přes státní rozpočet.
Další postup v digitální agendě
V posledním bodě sociální partneři projednali další postup v digitální agendě.
Bod uvedl vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla, který řekl, že program „Digitální Česko“ se velmi rychle rozvíjí, každý den se rozšiřují služby. Spolupracují s jednotlivými resorty a také s bankami a dalšími společnostmi. Digitalizace má urychlit vzájemnou komunikaci, sdílení dat, a hlavně pomoci také občanům. Nejdůležitější je ochrana dat a zabránění jejich zneužití. Do konce března budou připraveny implementační programy a konkrétní opatření.
Sociální partneři sdělili, že podporují aktivity v oblasti digitalizace. Ochranu dat preferují jak odbory, tak zaměstnavatelé a rychlá digitalizace a snížení administrativy je i jejich prioritou.
Ministryně financí Alena Schillerová připomněla projekt EET a jeho realizaci, která se uskutečnila během 6 měsíců. Úloha vládního zmocněnce není jednoduchá, nemá žádné zázemí, je závislý na spolupráci resortů.
Po vyčerpání všech bodů ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jednání tripartity ukončila.
***
Příští jednání se uskuteční 14. ledna a na jeho programu bude na základě požadavku předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková také bod týkající se doporučení OECD – Zlepšení systému zdravotní péče v České republice a bod věnovaný novele zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kde se zavádí pravidelný valorizační mechanismus na valorizaci příspěvku státu za státní pojištěnce.