Tripartita o školství, digitalizaci, minimální mzdě i škodách od kůrovce a hrabošů

V pondělí 18. listopadu 2019 se na Úřadu vlády konalo 151. zasedání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky (tripartity). Jednání zahájil již tradičně premiér Andrej Babiš. Úvodem jednání navrhl předřadit bod Reformní opatření v oblasti školství. K bodu připomněl sled událostí ke školství, krátce hovořil o vývoji mezd pedagogů, o programovém prohlášení vlády a o společném dopisu odborů a zaměstnavatelů, kterým požadují zvýšit platy o 15 %.

Platy ve školství

V diskuzi jako první vystoupil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, který uvedl, že jejich prioritou je mimo jiné vzdělávání, a tím druhotně podpora zvýšení platů pedagogům. Sdělil, že považuje za nutné najít ve státním rozpočtu dalších 5 mld. na navýšení platů.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a průmyslových svazů ČR Jan Wiesner považuje situaci v oblasti školství za tristní, je ji nutné urgentně řešit. Na jednání je materiál nejen k platům, ale ke vzdělávání obecně.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomněl, že na posledním jednání tripartity jak zaměstnavatelé, tak odbory nesouhlasili s původně navrženým zvýšením a souhlasili s dalším jednáním.

Oba sociální partneři také podpořili zvýšení platů o 15 %.

Na jednání se rovněž hovořilo o možnostech přesunů uvnitř rozpočtu a o dofinancování školství.

Následná diskuze s premiérem byla velmi emotivní, řešilo se, zda otevřít státní rozpočet, na kterém se velmi těžko hledala shoda.

Zaměstnavatelé a odbory zopakovali, že učitelé jsou základem pro vzdělání dětí a rozvoj národa.

Ministr školství Robert Plaga připomněl závazek vlády ke zvýšení platů a upřesnil podíl HDP, který bude v roce 2020 4,4 % HDP. Na posledním jednání všech sociálních partnerů byla shoda na navýšení o 8 %. Ministr prosazuje podíl HDP na školství ve výši 5 % objemu HDP na konci volebního období vlády.

Ministryně financí Alena Schillerová zopakovala informace k rozpočtu a jeho sestavování. Priority jsou zakomponované, neumí si představit, že se bude měnit struktura rozpočtu. Rozpočet je sestaven podle politiky vlády. Vláda drží závazek 45 350 Kč pro pedagogy na konci volebního období. Neumí si představit, že se bude v rámci rozpočtu přesouvat 5 mld.

Předseda Středula připomněl sled vyjednávání o platech, kdy odboráři neúspěšně žádali o jednání již od jara. Platy se dojednaly až jako poslední položka rozpočtu, a to po stanovení jiných priorit. Pokud jde o koncepci, je třeba řešit systém vzdělávání, a to podle skutečných potřeb společnosti.

Ministr Robert Plaga dále hovořil o situaci ve školství. Shrnul předložený materiál, jehož obsahem jsou hlavní opatření navrhovaná a realizovaná současnou vládou v oblasti vzdělávací politiky. Připomněl, že opatření vycházejí jak z programového prohlášení vlády, tak i z dlouhodobých strategických materiálů (Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019–2023) a v neposlední řadě reagují na průběžná šetření relevantních institucí (ČŠI, CZVV, MŠMT).

Hlavní návrhy na změny jsou zakomponované v dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. K dokumentu se konaly kulaté stoly, veřejné diskuze a nyní je v legislativním procesu připomínkové řízení. Zásadní je změna financování, která se promítne až od roku 2021. Rok 2020 je přechodný a také podle jeho výstupů se uplatní nový systém.

Hlavní diskuze probíhala také k povinným maturitám, zvláště k maturitě z matematiky. Za nejdůležitější považuje, aby stát nastavil standard pro vzdělávání a ten byl uplatňován v celém systému. Problém jsou samozřejmě také lidské zdroje, chybí pedagogové, učitelé stárnou, je nutné je podpořit, a proto i ten závazek zvýšení jejich platů.

Zaměstnavatelé připomněli důležitost digitalizace a rozvoj IT systémů. Za velmi důležitou považují individuální podporu žáků, a to jak nadaných, tak těch, kteří učivo nezvládají. Podporují nový předmět technika. Za velmi důležitou považují podporu pedagogů.

Konfederace zaměstnavatelských a průmyslových svazů ČR předložila připomínky písemně, její prezident Jan Wiesner připomněl, že systémově na připomínky sociálních partnerů žádné předcházející vlády komplexně nereagovaly.

Následně se opět otevřela debata o platech pedagogů, a to za účasti předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka.

Premiér, odbory i zaměstnavatelé zopakovali svá stanoviska k navyšování platů.

Ale ani po téměř dvou hodinách jednání sociální partneři k tématu platy ve školství nedošli ke shodě.

Zvyšování minimální mzdy

Dalším bodem jednání bylo téma minimální mzdy. Bod za vládu přednesla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která uvedla návrh MPSV, který je předložen jako tři varianty. Ministryně zopakovala základní principy k navyšování minimální mzdy.

Předseda ČMKOS Josef Středula za odbory sdělil, že minimální mzdu je nutné zvýšit na částku 15 000 Kč, protože současná minimální mzda je pod hranicí chudoby a patří mezi nejnižší v Evropě. Odbory prosazují, aby minimální mzda výhledově představovala 50 % průměrné mzdy. Růst minimální mzdy podpoří spotřebu a její zvyšování podporují i stanoviska OECD.

Předsedkyně Dagmar Žitníková doplnila, že i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR podporuje nárůst minimální mzdy na 15 000 Kč, tedy variantu č. 2. Minimální mzda v ČR stále patří k těm nejnižším v Evropě, proto právě druhá varianta představuje další krok postupného zvyšování minimální mzdy tak, aby minimální mzda mohla skutečně plnit svoji sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální funkci. Nárůst minimální mzdy na částku 15 000 Kč by tak měl přispět k tomu, aby si i lidé s nejnižšími příjmy mohli zabezpečit základní životní potřeby z vlastních příjmů, z vlastní pracovní činnosti a bez další sociální pomoci ze strany státu.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj sdělil, že materiál MPSV považuje za nevyvážený a neodborný. Chybí stanovisko Ministerstva financí, částky v materiálu uvedené nemají žádné zdůvodnění. Svazu průmyslu a dopravy ČR navrhuje zvýšit minimální mzdu o 5 %, konkrétně o 700 Kč, tedy na 14 050 Kč.

Ministryně Jana Maláčová reagovala, že jde o předložení do mezirezortního řízení, takže nemůže být uvedeno, jak reagují resorty.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a průmyslových svazů ČR Jan Wiesner sdělil, že navrhují zvýšit minimální mzdu o 4 % tj. o 500 Kč. Systémově navrhují určovat minimální mzdu oborově, nejlépe prostřednictvím kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Předseda KOVO Jaroslav Souček konstatoval, že k dohodě nedošlo, a proto musí rozhodnout vláda. Zásadní je dle jeho názoru zaručená mzda, zaměstnavatelé musí zvýšit mzdu i odborníkům.

Premiér Andrej Babiš shrnul situaci a rozpory mezi odbory a zaměstnavateli.

Předseda ČMKOS Josef Středula opět zopakoval, že za ČR je ve výši minimální mzdy jen Estonsko, Lotyšsko a Bulharsko. Připomněl, že návaznost minimální mzdy a ekonomiky.

Ministryně Jana Maláčová uvedla, že dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Zaměstnavatelé kritizovali, že varianty MPSV neobsahují návrh zaměstnavatelů.

Následná diskuze byla velmi vypjatá.

Zaměstnavatelé dokonce v určité fázi diskuze navrhli minimální mzdu pro rok 2020 zmrazit.

Sociální partneři v bodě zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020 nedošli ke shodě. O výši minimální mzdy rozhodne vláda.

Kůrovcová kalamita

V dalším bodě sociální partneři projednali kůrovcovou kalamitu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman úvodem zkonstatoval, že v roce 2018 došlo v ČR k napadení smrkové hmoty v objemu cca 18 mil. m3. V letošním roce je predikovaný odhad celkového ročního objemu napadeného dřeva cca 20-25 mil. m3.

Vláda proto upravila dotační programy na podporu investic do lesnické techniky a rovněž jsou zvýhodněny investiční úvěry. V oblasti dalšího rozvoje lesů byla navržena koncepce, která má za cíl zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.

Zaměstnavatelé sdělili, že část dotací nebyla v minulých letech vyplacená.

Ministr Miroslav Toman slíbil, že se bude podnětem zabývat.

Předsedkyně OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR Jaroslava Nestěrová požádala o sdělení, jak se bude řešit financování v roce 2020 a zda jsou připravené finance na pokrytí nutných výdajů.

Ministr Miroslav Toman odpověděl, že finance jsou připravené.

Přemnožení hraboše polního

Dalším zemědělským bodem byla Analýza kalamitního přemnožení hraboše polního a možností boje s ním včetně predikce a dalších postupů a konkrétních opatření s termíny, zodpovědností a vazbou na státní nebo rezortní rozpočty.

Ministr zemědělství Miroslav Toman podal informaci o současné situaci a sdělil, jak zkoumali, kolik děr hrabošů na jakém území je. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s ministrem Richardem Brabcem hledají optimální řešení boje proti hrabošům.

Závěr podle Ministerstva zemědělství: není možné dávat insekticidní materiál Stutox do děr, ale musí se aplikovat plošně.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha zdůraznil, že situace je velmi vážná, škoda způsobená hraboši už činí okolo 2 mld. Kč. Velký problém vnímá v souvislosti s rozhazováním návnady plošně, může dojít k požití jinými živočišnými druhy. Hraboš mimo škod na obilninách je také potenciálním přenašečem chorob, např. brucelózy, a proto je nutné řešit problém urychleně. Zemědělci navrhují řešit celý systém komplexně, což znamená jak opatření proti hrabošům, tak kompenzace zemědělcům. Opatření musí přijít rychle, je nutné předejít dalším škodám.

Zaměstnavatelé znovu upozornili na některá nesmyslná opatření Ministerstva životního prostředí, jako příklad uvedli jeho rozhodnutí o aplikaci látek do děr. Jeden hektar můžete obejít za den, což ukazuje na nesmyslnost opatření.

Náměstek ministra životního prostředí reagoval na informace o brucelóze a informoval o jednáních mezi ministerstvy. Přenos brucelózy, o které hovořil předseda Pýcha, není možný na člověka.

Závěr: příslušná ministerstva se budou problémem dál zabývat.

Digitální agenda

Další bod jednání byla digitální agenda.

Vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla konstatoval, že vznikem komplexního programu Digitální Česko dochází k výraznému posunu v mezinárodních měřítcích. Vláda pracuje na akceleraci výstavby sítí 5G. Akční plán, který odstraňuje břemena výstavby, je již vládou schválený. Hovořil o dalších krocích vlády ohledně digitalizace, připomněl rozšiřování e-goverment, připomněl rozšiřování portálu pro občana, který umožní kontrolu mnoha dokumentů a vyřizování nejrůznějších záležitostí elektronicky. Připravuje se spuštění portálu moje daně, probíhá příprava na digitalizaci zdravotnictví, digitalizují se mapy.

Zaměstnavatelé velmi ocenili tým vládního zmocněnce a pokrok v digitalizaci veřejné správy. Podnikatelé na projektech spolupracují, ERVIS jako centrální koordinační orgán funguje, ale je ho stále potřeba posilovat. Předpokládají, že spolupráce bude pokračovat.

Odbory také ocenily poslední vývoj digitalizace, ale upozornily na úskalí, která digitalizaci v České republice zpomalují. Pro další rozvoj digitalizace je nutné o situaci více informovat.

Vladimír Dzurilla sdělil, že se příští rok digitalizace zrychlí, další rozšíření vidí přes bankovní identifikaci.

Dopravní stavby

Kvůli časovým možnostem se projednal už pouze bod Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík uvedl konkrétní postupy ke zrychlení výstavby dopravních staveb. Dodržení termínů předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí na získání pravomocného stavebního povolení a na úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. U vybraných staveb lze vydat stanoviska EIA ve zrychleném režimu.

Zaměstnavatelé sdělili, že se výstavba zrychlila, ovšem stále nemůžeme současný stav považovat za optimální, jsou časové posuny. Hlavní z jejich úhlu pohledu je, aby byly finance na další stavby.

Ministr Vladimír Kremlík odpověděl, že posuny staveb nastaly především z důvodů obstrukcí a zadávacích řízení. Finanční prostředky se hledají, infrastruktura je jednou ze základních priorit vlády.

Premiér Andrej Babiš informoval, že v Národním investičním plánu jsou jak stavby, tak částky a termíny.

Ministr Vladimír Kremlík připomněl, že letos je alokováno na dopravní infrastrukturu přes 100 mld. Kč.

***

Tripartita nestihla projednat body Souhrnný akční plán Programu RE:START a Stav implementace elektronického potvrzení pracovní neschopnosti (e-neschopenka). Bylo dohodnuto, že vzhledem k tomu, že oba body byly projednány na pracovních týmech a jsou k nim závěry, tak na plénum již nebudou zařazeny.

Podobné články

Aktuality 24. 7. 2024 / 20:40

Arogance vlády vyvolala stávkovou pohotovost odborářů z veřejných služeb a správy

Arogantní přístup vlády k jednáním o platech působil, že od 24. července do stávkové pohotovosti vstoupily odborové svazy zastupující zaměstnance veřejných služeb a veřejné správy sdružené v ČMKOS.

Aktuality 18. 7. 2024 / 14:42

OS odmítl návrh na zvýšení tarifů nelékařů, požaduje přepracování

Odborový svaz na dalším jednání o sjednocení platů ve zdravotnictví ostře odmítl jako zcela neadekvátní ministerský návrh na úpravu platů nelékařských zdravotnických pracovníků.

Aktuality 16. 7. 2024 / 16:24

Jak udržet v oboru zdravotní sestry a jak přilákat nové?

Pod záštitou poslankyň Ivany Mádlové a Věry Adámkové (obě za ANO) se 1. července se v Poslanecké sněmovně uskutečnil diskusní kulatý stůl o budoucnosti sesterské profese v České republice.

Načíst další
 
Napište nám