Tripartita projednávala návrh státního rozpočtu a čerpání prostředků z fondů EU

V pondělí 16. září se na 150. Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartita) sešli sociální partneři, aby projednali zásadní body pro Českou republiku. Prvním bodem jednání byl návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. Jednání zahájil premiér, který následně předal slovo ministryni financí Aleně Schillerové.

Návrh zákona o státním rozpočtu

Ministryně Schillerová seznámila se základními parametry návrhu státního rozpočtu. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1 558,1 miliardy korun, výdaji 1 598,1 miliardy korun a saldem ve výši mínus 40 miliard korun. Rozpočet je pro vládní strany velmi dobrým kompromisem, odráží vládní priority. Vzhledem k rostoucí ekonomice a opatřením na příjmové straně rozpočtu, které zvyšují příjmy (změny v dani z hazardu, alkoholu, digitální daň, emisní povolenky a další) je možné opětovně podpořit ekonomiku – zvýšit objemy financí na vědu, výzkum, inovace, stavby a také podpořit důchodce a rodiny s dětmi a zvýšit platy zaměstnancům. Společně s penězi z evropských fondů půjde v příštím roce na investice celkem 135 miliard korun. Výrazně se také posílí podpora výzkumu, vývoje a inovací. Výdaje na důchody vzrostou o 36,9 miliardy, a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. V návrhu rozpočtu na příští rok je obsaženo i navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 korun na 300 000 korun. Platy se všem, mimo pedagogů, zvýší o jednotnou částku 1500 Kč. Těm, kteří mají nejnižší příjmy, se platy zrušením první tabulky navýší o další 3,5 %. O pedagogických pracovnících se bude jednat. Rozpočet je prorůstový, zvýší potenciál ekonomiky a podporuje inkluzivní růst.

Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák za zaměstnavatele pochválil vládu za odpovědný přístup a také za to, že se jednání tripartity účastní dvanáct ministrů, což je naprosto ojedinělé. Připomněl, že ekonomiku bude v příštím roce ovlivňovat mnoho dalších faktorů – brexit, obchodní vztahy Evropy, USA a Číny. Zaměstnavatelé podporují návrh rozpočtu, měli ovšem problém se zavedením digitální daně a obecně se zvýšením daní. Určitě je nutné podpořit školství a řešit digitalizaci jako celek. Za klíčové považují dobudování dopravní infrastruktury a požadují urychlit probíhající práce. Nutné je také řešit reformu vzdělávání a zaměřit se na další podporu růstu ekonomiky.

Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů přednesl její předseda Josef Středula. Poděkoval za proces přípravy státního rozpočtu a komunikaci. Upozornil na nízké částky životního a existenčního minima a na nutnost zvýšit minimální mzdu.

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík, který upozornil, že stále není dohoda o zvýšení platů pro pedagogy a to přesto, že všichni tvrdí, že platy učitelů jsou prioritou.

Ministr školství Robert Plaga sdělil, že předkládá návrh na růst platů pro pedagogické pracovníky o pevnou částku tarifů 1750 Kč. Objem finančních prostředků na platy zůstává stejný, tato částka umožní srovnat rozdíly v regionálním školství a umožní ředitelům odměnit lepší pedagogy.

František Dobšík se okamžitě proti ministrově návrhu ohradil, nezahrnuje ani 5% navýšení a je v zásadním rozporu s dohodami.

Premiér Andrej Babiš sdělil, že se bude o zvýšení tarifů pro pedagogy dál jednat.

Martin Pýcha z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zdůraznil, že je nutné věnovat zvýšenou pozornost zemědělství a že velkým problémem je také přemnožení hrabošů.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek upozornil na podfinancování resortu a sdělil, že bude ještě nutné na vládě před schvalováním rozpočtu projednat objemy financí pro živou kulturu.

Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vystoupila předsedkyně Dagmar Žitníková.

Za zdravotnictví připomněla celkové podfinancování resortu v kontextu mezinárodního srovnání. Česká republiky vydává na zdravotnictví pouze necelých 7 % HDP, pokud chceme kvalitní a dostupné zdravotnictví, tak je nutné dávat do zdravotnictví alespoň 9 % HDP. Odbory proto požadují, aby se do střednědobého výhledu návrhu státního rozpočtu zapracovalo navýšení plateb za státní pojištěnce. Platby je třeba opakovaně zvýšit, je nutné, aby stát za své pojištěnce platil více. Co se týká současné situace a úhrad na rok 2020, předpokládá, že se bude dál jednat, což premiér potvrdil. Zároveň je nutné v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví posílit objemy financí pro hygienickou službu a řešit financování zdravotních ústavů. Za pozitivní považuje, že zůstanou zachována všechna místa v hygienické službě.

V sociálních službách je nutné stabilizovat celou oblast a zvláště zaměstnance, aby se předešlo situaci, kterou máme ve zdravotnictví. Odbory požadovaly navýšit částku na sociální služby o 5 mld. Kč, za nezbytné ovšem považují zvýšit objem financí minimálně o částku, o kterou se budou zvedat platy a mzdy. V sociálních službách pracuje okolo 77 000 zaměstnanců, a proto je nezbytné na navýšení jejich platů a mezd, spolu se zrušením základní tabulky, navýšit finance minimálně o 2 mld. Bylo by nedůstojné se opět handrkovat o peníze v průběhu příštího roku.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová reagovala na sdělení, že je ve vládě dohoda na financování sociálních služeb a také se počítá s předložením pozměňovacího návrhu KSČM k návrhu státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně, kterým se objem financí navýší. Současně ministryně zareagovala na problém životního minima. MPSV si nechalo podle spotřebního koše spočítat, z jaké částky by se mělo životní minimum vypočítávat. Pro jednotlivce je tato částka něco přes 5000 Kč. Problematikou životního minima se bude zabývat.

Ministryně financí Alena Schillerová na konkrétních číslech připomněla zásadní fakta. Česká republika má jedny z nejzdravějších veřejných financí v Evropě. Schodek 40 mld. Kč představuje 0,7 % HDP . Rozpočet chce rozvíjet ekonomiku, je zaměřen na vládní priority. Současně zareagovala na některé dezinformace opozice. Není pravda, že se navyšují počty státních úředníků, mezi zaměstnance, kteří jsou napojeni na státní rozpočet, patří učitelé, policisté, hasiči a tady se počty v uplynulých letech, protože to bylo nezbytně nutné, zvyšovaly. Výkřiky opozice, že příští rok začne recese, nejsou relevantní. Vláda si je vědoma hrozeb, které mohou přinést rozpory mezi USA a Čínou, případně brexit. Ale naše ekonomika je stabilní a výkyvy na světových trzích zvládneme.

Vláda se také rozhodla řešit závislosti a jejich negativní dopady. Zvýšení daní z cigaret, alkoholu a hazardu je jednou z možností, jak negativní jevy potlačovat, navíc přinese peníze do státního rozpočtu. Digitální daň má celá Evropa a její výše se může vyvíjet. Pokud bude celoevropská regulace, určitě se jí přizpůsobíme. Změna v daních přes kontrolní hlášení do budoucnosti paradoxně pomůže podnikům, v první etapě to bude znamenat zvýšení, ale následně budou mít podniky více přímých finančních prostředků na svůj rozvoj.

Premiér Andrej Babiš zopakoval, že rozpočet je prorůstový (podpora investic, vědy, výzkumu a inovací) a řeší také sociální aspekty – zvyšuje důchody, rodičovský příspěvek, platy, což je velmi pozitivní.

Stav čerpání prostředků z fondů EU

Ve druhém bodě se projednával Stav čerpání prostředků z fondů EU a příprava nového programového období“

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová uvedla, že stav čerpání finančních prostředků je pozitivní, ale se stále řeší objemy financí, které zatím nemáme proplacené. Z hlediska budoucího čerpání je pro ČR velmi důležité, aby se mohlo čerpat flexibilně a aby nebyla obrovská část financí čerpána pouze přes nízkouhlíkovou ekonomiku. O jednotlivých fondech se nyní velmi intenzivně v rámci Evropské komise vyjednává.

Odbory i zaměstnavatelé se shodli, že čerpání z fondů má pro českou ekonomiku obrovský význam. Nicméně administrativa je velmi složitá, měla by se zjednodušit. Pro další jednání by se měla připravit jednoduchá tabulka, ze které by bylo patrné, ze kterých operačních programů se čerpá a kde jsou rezervy.

Ministr průmyslu Karel Havlíček upřesnil, že se intenzivně jedná o proplácení dotací pro malé a střední podniky, které už Česká republika předfinancovala.

Ministryně Jana Maláčová upozornila, že v oblasti sociálních služeb jsou problémy se spolufinancováním a že pro příští programovací období bude nutné řešit stárnutí populace a zabezpečení sociálních služeb.

Premiér Andrej Babiš závěrem shrnul možnosti financování pro příští programovací období. Vláda se chce v rámci předfinancování prioritně zaměřit na malé podniky, velké firmy a kraje jsou schopné předfinancovávat samy.

V dalším bodě premiér podepsal dohodu sociálních partnerů k posílení sociálního dialogu.

V posledním bodě se schválili noví vedoucí pracovních týmu a předseda ČMKOS Josef Středula za zaměstnavatele a odbory přednesl společný požadavek k novele zákoníku práce. Zaměstnavatelé a odbory apelují na vládu, aby se všichni dohromady shodli na příští podobě novely zákoníku práce.

Premiér sdělil, že se k požadavku sociálních partnerů vyjádří po prostudování podkladů.

Podobné články

Aktuality 11. 6. 2024 / 13:46

Odboráři jednali s ministrem Jurečkou o zvýšení platových tarifů

Zástupci odborářů z veřejných služeb a veřejné správy spolu s předsedou a místopředsedou ČMKOS jednali s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou o zvýšení plarových tarifů. Žádost o jednání se zástupci koalice byla opakovaně zaslána premiérovi, ale ten mlčí.

Aktuality 11. 6. 2024 / 12:55

Jak vypadá jednání o sjednocení odměňování ve zdravotnictví?

Projednávání plnění dohody z 8. prosince se zadrhlo na bodě ke sloučení odměňování zdravotníků a další vývoj nastal opět až po tiskové konferenci, která se konala v pondělí 20. května v Praze.

Aktuality 9. 6. 2024 / 9:37

Kontrola BOZP – kategorizace

Milé kolegyně a milí kolegové, hurá do dalšího bodu kontrol na stavem BOZP, a to jsou kategorizace.

Načíst další
 
Napište nám