Tak už se nám zase blíží Vánoce. Nedávno jsem slyšela na jedné rozhlasové stanici, že až 50 % Čechů se rozhoduje dát svým blízkým pod vánoční stromeček obálku s penězi. Chápu, že pro dospělé, kteří mají již zařízenou domácnost nebo se kterými nejsme tak často v kontaktu a tudíž nevíme, co by chtěli nebo potřebovali, je to asi nejvhodnější. Ale nepřijde mi příliš srdečné obdarovávat finančními obnosy celé rodiny.
Všechna naše vnoučata by asi nebyla nadšená, až by u babičky a u dědy nenašla pod stromečkem nějakou hračku, ale obálku s penězi a doporučením, ať jim rodiče koupí, co ještě nemají nebo co potřebují. Děti nemají také rády tzv. „měkké“ dárky. Pyžamka, legínky, trička, mikinky, čepice a ponožky jsou pro děti běžnou součástí života a za „dárek“ je nepovažují.
Dospělí, kteří už znají hodnotu peněz, však uvítají finanční hotovost, která se hodí kdykoli. A právě takovým dárkem, kterým letos potěšily naše odbory nejen své členy, ale i ostatní pracující v sociálních službách, bylo navýšení platů, nejen od 1. července, ale i od 1. listopadu letošního roku. Všeobecné sestry v sociálních službách by měly dostat přidáno od 1. ledna 2018.
My budeme mít v obálkách k Vánocům místo bankovek platové výměry, ale jsme dospělí a dárek to je. Za tenhle dárek pro dospělé se patří poděkovat. Já bych chtěla prostřednictvím tohoto článku poděkovat v první řadě vedení našeho odborového svazu, které svým neúnavným konáním a jednáními s představiteli státu, ať už na úrovni vládní nebo ministerské, dokázalo vydupat toto navýšení.
My, odboráři, nemůžeme dát svému vedení k vánocům obálky s penězi, ale můžeme jim poděkovat a popřát do další práce a bojů za nás hodně sil, štěstí, pevné zdraví a teplo rodinné pohody.
Světlana Ondrejková – vizitka
Pracuji od roku 1985 jako všeobecná sestra v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Oseku u Strakonic, kde jsou našimi klienty muži s mentálním a kombinovaným postižením. Od roku 1990 jsem předsedkyní naší základní organizace, jsem členkou krajské rady a od roku 2015 jsem členkou výkonné rady za Jihočeský kraj. V letošním roce jsem dokončila studium na Jihočeské univerzitě v oboru sociální práce. Jsem vdaná, společně s manželem máme šest, již dospělých, dětí a sedm vnoučat. Vzhledem k povaze mé práce svůj volný čas nejraději trávím v klidu s knihou v ruce.