Jednání odborářů z veřejných služeb (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb – EPSU) střední Evropy a západního Balkánu se konalo v Budapešti ve dnech 8. – 10. září 2014. Jednání se koná každoročně v jedné z deseti zemí tohoto regionu EPSU. Česká republika, Slovenská republika, Slovinsko, Maďarsko a Chorvatsko je pět zemí, které jsou členy Evropské unie, dalších pět – Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Srbsko a Makedonie – jsou země v různé fázi přístupu.
V regionu je sdruženo šedesát odborových svazů se 400 tisíci členů.
Při jednání regionu si zástupci odborářů předali informace o tom, jak jsou v jednotlivých zemích dodržována práva odborářů, jak probíhá kolektivní vyjednávání, jaký je dopad krize na zaměstnance a jaké akce odboráři připravují.
Zásadním pro práci odborů je kolektivní vyjednávání a sociální dialog.
Za Českou republiku jsou v EPSU a v uvedeném regionu sdruženy: Českomoravský OS civilních zaměstnanců armády (ČMOSA), OS ECHO,OS hasičů (OSH), OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR (OSDLV), OS pracovníků kulturních zařízení (OSPKZ), OS pracovníků kultury a ochrany přírody (OSPKOP), OS státních orgánů a organizací (OSSOO), OS zdravotnictví a sociální péče (OSZSP ČR), OS UNIOS, SOS Energie (jako jediný není členem ČMKOS).
Na tomto jednání se kromě zástupce ČMOSA a OS hasičů zúčastnili zástupci z ostatních osmi svazů.
Zprávu za Českou republiku přednesla místopředsedkyně OSZSP ČR Ivana Břeňková, členka výkonného výboru EPSU za Českou republiku.
Bylo sděleno, že odborové svazy veřejných služeb se v České republice stále potýkají s dopady ekonomické a hospodářské krize a s dopady škrtů předchozí, pravicové vlády. Pravicová vláda v ČR skončila, voliči dali přednost středolevicové vládě.
Informovali jsme, že sociální dialog na nejvyšší úrovni se zlepšil, jednání Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD, tripartita) se konají za účasti premiéra vlády a příslušných ministrů. Pracují odborné týmy, na ministerstvech jsou poradci z řad odborů.
Doplnili jsme, že v srpnu premiér Bohuslav Sobotka hodnotil půlroční působení vlády sociálně demokratické, křesťanských demokratů a nového hnutí ANO.
Vláda již provedla některé zásadní kroky, které požadovaly odbory, například jsou zachovány odpočty daně za členské příspěvky odborářů, které chtěla předchozí pravicová vláda zrušit, došlo ke zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, vláda toto zrušení kompenzovala ze státního rozpočtu, od 1. ledna 2015 dojde ke snížení některých daní (daň z přidané hodnoty na léky, knihy a dětské pleny na 10 %), došlo ke zvýšení platů pro státní zaměstnance (2 %), připravuje se plné obnovení valorizace penzí, podporuje se tvorba nových pracovních míst. Je připraven materiál s návrhem na zvýšení minimální mzdy o 700 Kč/měsíc (cca 26 eur), jedná se o dalších změnách, především o služebním zákonu a odměňování zaměstnanců.
Mohli jsme sdělit, že odborům se daří prosazovat věci, které našim členům pomůžou, že odbory při jednáních na státní úrovni posílily, například je daleko větší respekt ze strany vlády vůči Radě hospodářské a sociální dohody.
Museli jsme ale na mezinárodní úrovni veřejně sdělit, že nemůžeme být v klidu, naopak, ne vše je již hotové a jasné. Něco se podařilo, ale to zásadní, schvalovací proces pro služební zákon, jednání a realizace zvýšení platů a mezd pro zaměstnance ve veřejných službách, nás čeká. Doplnili jsme základní informace za Českou republiku. Nezaměstnanost: 7,9 %, 560 tisíc nezaměstnaných, minimální mzda: 8500 Kč (cca 314 eur), na hodinu 50,60 Kč (1,9 eur), průměrný výdělek za měsíc: 26 tisíc Kč pro zaměstnance, kterým je poskytován plat (963 eur), počet zaměstnanců ve veřejných službách, kterým je poskytován plat, je cca 600 tisíc.
Nemohli jsme však být optimističtí při hodnocení jednání v krajích a v organizacích, zde se bohužel situace příliš nezlepšila. Některé kraje a zaměstnavatelé neberou sociální dialog s respektem, neplní své sliby, popřípadě se k ničemu nezavazují.
Někteří zaměstnavatelé nerespektují práva odborových organizací, včetně práva na informace, neposkytují součinnost při kolektivním vyjednávání; neumožňují zaměstnancům – členům odborové organizace, včetně členů výboru – jakýkoli výkon odborové činnosti v pracovní době a na půdě zaměstnavatele, vyhrožují učiněním kroků ke zrušení odborové organizace, podrobují členy výboru zvýšené kontrole pracovních povinností v porovnání s ostatními zaměstnanci, opakovaně jim předávají výtky za smyšlené porušení pracovních povinností.
Z odborové práce je pro nás zásadní nábor nových, mladých členů. Musíme si však uvědomit, že věková struktura zaměstnanců ve veřejných službách je spíše vyšší, tedy je málo mladých zaměstnanců ve veřejných službách, málo mladých v odborech. Jsou nutné kroky, aby se práce ve veřejných službách stala pro mladé lidi atraktivní.
Nejsme na tom za Českou republiku při hodnocení úrovně sociálního dialogu na nejhorší úrovni. Hodnocení ostatních států vyznívá podobně nebo v neprospěch úrovně v ostatních státech.
Například kolegové z Bosny a Hercegoviny nemají podporu místních politiků, je problém s náborem nových členů. V současné době všichni sledují tvorbu zákoníku práce, nechtějí být otroky. Na druhou stranu čekají rozvoj ekonomiky.
Republika srbská (Bosna a Hercegovina) zaznamenala frustrující dobu, zaměstnanci nemají svá práva a odboráři nemají dobré postavení, sociální dialog na minimální úrovni.
V Chorvatsku jsou velké problémy s dodržováním uzavřených kolektivních smluv.
V Maďarsku je velká krize v sociálním dialogu, vládne pravicová vláda, která nevyjednává. Došlo ke změnám zákoníku práce, které zrušily zásadní právní jistoty zaměstnanců. Tímto došlo ke snížení počtu členů v odborech, lidé jsou apatičtí. V Maďarsku jsou odbory roztříštěné a daly si za cíl integraci.
V Srbsku došlo ke zvýšení platů o 10-15 %, nedošlo ke snížení počtu zaměstnanců a tripartita jedná.
V Černé Hoře se pomalu a jistě zlepšuje kvalita sociálního dialogu. Na místní úrovni je úroveň dialogu špatná. Daří se alespoň zachovat základní práva, jako je placení práce přesčas, přiznání roční dovolené. Do kolektivních smluv se dostávají povinnosti zaměstnavatelů předávat informace. Odbory mluví do privatizačních otázek.
V Chorvatsku se snižují platy o cca 3 až 10%, je stop stav přijímání nových zaměstnanců, v tomto roce jedním zákonem omezena práva zaměstnanců ve veřejné sféře. Některé oblasti, které byly uzavřeny v kolektivní smlouvě, zrušila vláda právním předpisem. Odbory půjdou s námitkami k ústavnímu soudu! Vláda se obrací zády ke všem názorům odborů, odboráři věří, že po volbách dojde ke změně.
V Kosovu hájili postavení zaměstnanců ve zdravotnictví za podpory EPSU. V současné době není vláda, což má dopad na kolektivní vyjednávání. Je alarmující, že zaměstnanci nemají sociální zabezpečení.
Zástupce Makedonie vyjádřil politování, že nemá tlumočení, nehovořil chorvatsky. Sdělil, že je problém s náborem členů. Při kolektivním vyjednávání se zaměřují na věk odchodu do důchodu, pokud zaměstnanci vyjádří požadavek pracovat i po nároku na důchod, zaměstnavatel jim musí vyjít vstříc.
Na Slovensku vládne jedna strana, a to sociálnědemokratická. Průměrný výdělek je 900 eur, minimální mzda na 380 eur, od 1. 1. 2015 bude nízkopříjmovým zaměstnancům odpuštěno zdravotní pojištění. V republice jsou uzavřeny vyšší kolektivní smlouvy.
Ve Slovinsku dosáhly odbory svých cílů, například omezení práce přes agentury. Práci zahajuje nová vláda. Sociální dialog je dobrý, odboráři věří, že bude pokračovat na stejné úrovni. K odchodu do důchodu bylo sděleno, že zaměstnanci mohou odejít po odpracování let tehdy, když to považují za dobré.
Celkově lze zhodnotit, že země, které nejsou členy Evropské úrovně, mají sociální dialog na horší úrovni.
Generální tajemník EPSU, Jan Willem Goudriaan přednesl zprávu o práci EPSU, problémech odborářů, především dopadu krize na nezaměstnanost mladých. Připomněl, že EPSU je platforma odborářů k předávání informací, k mobilizaci, k ovlivnění států, finančních skupin.
Cílem EPSU je vytvořit kvalitní veřejné služby, posílit a udržet práva zaměstnanců a odborů. Sdělil, že práva zaměstnanců jsou zkrácena nejvíce od druhé světové války.
Vyzval ke spolupráci a dávání si podpory. Připomněl projekt Voda je lidské právo (OSZSP ČR se aktivně zapojil, zatím není vyhráno, ale v některých státech dochází k reprivatizaci, např. v Maďarsku musí zůstat státu), akci Proti škrtům (OSZSP ČR také zaslal fotky odborářů protestujících proti škrtům), poděkoval za pomoc kolegům Balkánským zemím při povodních (OSZSP ČR zaslal finanční podporu).
Připomněl, že musíme hájit práva migrantů, oslovit je a nabídnout členství v odborech.
Musíme hájit práva na rovné postavení žen a mužů.
Vyjádřil nesouhlas s připravovanými obchodními dohodami mezi velmocemi, které budou mít negativní dopad na rozvoj veřejných služeb.
Připomněl práci skupiny EPSU ke Směrnici o pracovní době (ve skupině je Ivana Břeňková a jde o to, aby se nezhoršily podmínky pro zaměstnance při sloužení pohotovostní služby).
Velmi byl nespokojen se zapojením odborářů na sociálních sítích.
Upozornil na možnost využít pomoc při přípravě projektů spolufinancovaných z evropských fondů.
Tajemník EPSU za tento region Josef Krejbych informoval o zástupcích jednotlivých států ve výkonném výboru EPSU, ve skupinách pro kolektivní vyjednávání a ve výboru žen. Informoval o plánovaných akcích a o akcích, které již byly realizovány. Vyjádřil pochvalu projektu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k náboru mladých členů, který je financován britským svazem IMPACT.
Ivana Břeňková, zástupkyně regionu ve výboru žen PSI, přednesla informaci o posledním jednání výboru – viz níže jako soubor ke stažení. Na závěr požádala o podporu pro řešení neplacené péče o děti, rodiče a postižené rodinné příslušníky. Ženy poskytující tuto péči nemají možnost dalšího vzdělávání, postupu v zaměstnání a velmi často hrozí sociální vyloučení.
Na závěr vedl zaměstnanec EPSU pro kolektivní vyjednávání Richard Pond diskusi k udržení a náboru nových členů. Zásadní je přímý kontakt a diskuse se členy a zaměstnanci a také se studenty.
Všichni účastníci se shodli, že jednání regionu bylo přínosné.