V pondělí 13. září 2021 jednal výbor sekce sociál. Úvodního slova se ujala řídící sekce Jana Karschová a vyzvala všechny členy výboru, aby informovali o situaci v sociálních službách ze svého regionu. Na základě sdělení členů výboru lze konstatovat, že nejčastějším problémem v sociálních službách je nedostatečné personální obsazení a s tím spojené přetěžování pracovníků, pracovní neschopnost zaměstnanců v organizacích, administrativní zátěž, která bere čas v péči o klienty, ale také přebujelá kontrolní činnost tam, kde není ani potřeba, ale tam, kde by bylo potřeba zasáhnout, nefunguje.
Členové se dále vyjádřili k očkování v sociálních službách, z čehož vyplynulo, že je proočkováno 60 % – 70 % zaměstnanců a přes 90 % klientů. Nařízení povinného očkování by však mohlo znamenat odliv části zaměstnanců v době, kdy bychom si měli udržet každého jednotlivce, aby byla zajištěna potřebná péče o klienty a také abychom ochránili stávající zaměstnance před přetížením/vyhořením.
Následovalo seznámení s aktuální situací v resortu předsedkyní OS Dagmar Žitníkovou. Předsedkyně informovala o vyjednávání o platech zaměstnanců v sociálních službách nejen s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a premiérem Andrejem Babišem. Seznámila s návrhem odborového svazu, s návrhem z MPSV a shodou, tj. s návrhem 3000 Kč všem zaměstnancům (tabulka č. 1 a č. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.). Jednání o platech zůstává v této chvíli (13. září) otevřené. K otázce výplaty mimořádných odměn v zařízeních sociálních služeb zaznělo, že tam, kde působí odborová organizace, výplata proběhla.
Členové výboru se vyjádřili k mimořádným opatřením vydaným pro sociální služby v souvislosti s nákazou COVID-19 a k problémům, které tato opatření v zařízeních způsobují v souvislosti s testováním neočkovaných zaměstnanců a třísměnným provozem.
Místopředsedkyně OS Jana Hnyková informovala o Národním plánu obnovy a výzvách vyhlášených do konce roku 2021 a na počátek roku 2022. Jedná se o rozvoj a modernizaci sociálních služeb a cílem opatření je podpořit proces přechodu ke komunitní sociální a dlouhodobé péči v ČR, a to buď prostřednictvím rekonstrukcí stávajících budov, nebo prostřednictvím nové výstavby. Jednání sekce pokračovalo informacemi o dofinancování krajů pro rok 2021 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a porovnáním výše mimořádných dotačních titulů MPSV pro sociální služby v souvislosti s epidemií COVID-19 v letech 2020 (celkem 3 816 383 035 Kč) a 2021 (celkem 5 195 442 635 Kč).
Na dotaz k novele zákona o sociálních službách jednoznačně zaznělo – nebude. K legislativním změnám, které se bezprostředně dotýkají zařízení sociálních služeb, patří zejména zvýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni i pro osoby v pobytových zařízeních sociálních služeb na částky 12 800 Kč ve III. stupni – těžká závislost a 19 200 Kč ve IV. stupni – úplná závislost.
Nebylo opomenuto ani téma reformy psychiatrické péče. Z praxe bylo poukázáno na existenční problémy center duševního zdraví (CDZ), nesoulad úhrady za bod v CDZ a ambulantním psychiatrům, nedostatek kvalifikovaného personálu v CDZ. Mluvilo se o problematice zřizování CDZ na 100 000 obyvatel, nedostatečné legislativní připravenosti pro fungování a samofinancování CDZ, o potřebě bytů a chráněných bydlení pro propuštěné pacienty z psychiatrických nemocnic a léčeben, kteří se nemají kam vrátit. S tím souvisí také plánované snižování počtu lůžek v psychiatrických léčebnách a vyjednávání o zřízení akutních lůžek ve zdravotnických zařízeních. V této souvislosti bylo dohodnuto naplánovat se zástupci Ministerstva zdravotnictví kulatý stůl k projednání aktuálního stavu reformy psychiatrické péče s jejích dopadů do praxe.
Vzhledem k situaci v sociálních službách bylo rozhodnuto uskutečnit další jednání sekce sociál ještě do konce roku 2021.