V úterý 28. června se na Úřadu vlády konalo další kolo jednání o valorizaci platů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy. Jednání se zúčastnili zástupci všech vládních stran. Úvodem ministr financí Zbyněk Stanjura omluvil premiéra Petra Fialu a následně předal slovo předsedovi KDU-ČSL a ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi.
Ministr Marian Jurečka sdělil, že vláda navrhuje upravit platy pro zaměstnance, kteří mají nejnižší základy, tedy pro zaměstnance uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády o platech, a to zvýšením o 10 % s účinností od 1. září letošního roku. Pro další skupiny zaměstnanců nenavrhuje žádné další úpravy, ale pro státní zaměstnance chce vyčlenit finanční prostředky na mimořádné odměny, a to pro každou cílovou skupinu zvláště. Jiné výše odměn by tedy dostali například státní úředníci na úřadu práce, jiné státní úředníci z celní správy atd.
Ministr Zbyněk Stanjura doplnil, že na navýšení platů bude potřeba 4,07 mld. Kč.
Ministr vnitra Vít Rakušan představil návrh pro příslušníky bezpečnostních sborů. Letos pro příslušníky vláda neplánuje žádné navýšení platů, ale od 1. ledna příštího roku by se jim platy zvýšily o 10 %.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že vládní návrh je pro odbory nepřijatelný, a zdůraznil, že vláda neustále rozhodnutí odsouvá. Připomněl, že odbory přišly na jednání s návrhem, aby vláda zajistila, že lidem reálně neklesne plat.
Z variant, které byly od MPSV písemně předložené na minulém jednání a o kterých se má diskutovat, odbory upřednostnily variantu II. Ta navrhovala pro zaměstnance, kterým se plat vloni a letos nezvyšoval, navýšení o 15,3 % a pro ty, kteří nějaké navýšení platů měli, růst o 7,6 %. Zvýšení platů odbory požadovaly od 1. července.
Odboráři byli ochotní jednat také o variantě č. IV, kterou se navrhovalo zvýšení platů o 10,2 % a o 5,1 %. Nyní představená varianta je zcela jiná a takový způsob jednání není akceptovatelný.
Předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková se vyjádřila k návrhu na zvýšení platů formou odměn a připomněla negativní zkušenosti s vyplácením covidových odměn ve zdravotnictví a sociálních službách. Vysvětlila, proč je třeba zvýšit platy i dalším pracovníkům z jiných platových tabulek. Jako konkrétní příklad zmínila informaci, kterou den před tím sdělili zaměstnavatelé ze sociálních služeb na jednání pracovního týmu tripartity: že jim odcházejí zaměstnanci do jiných odvětví kvůli nízkým platům. Vyzvala ministry, aby přehodnotili návrh a jednali konstruktivně. Vyřešit lze i zvýšení platů zdravotníkům, ale musí být vůle.
Předseda OS hasičů Jiří Jílek negativní zkušenosti s vyplácením odměn za covid potvrdil. Ministr Stanjura uvedl, že situace by byla jednodušší, pokud by se řešilo souběžně také zvýšení platů od 1. ledna 2023.
Odboráři si vyžádali krátkou přestávku a po ní sdělili souhrnný návrh na zvýšení platů, a to jak v letošním roce, tak pro rok 2022. Závěr zněl:
- Odbory souhlasí s navýšením platů zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády o 10 %.
- O stejnou výši navrhují zvýšit tarify pro státní zaměstnance (úředníky), za OS se to týká hygieniků.
- Pro ostatní zaměstnance v dalších tabulkách navrhují zvýšení tarifů pevnou částkou, a to v rozpětí od 700 do 1000 Kč.
- Navýšení tarifů navrhují od 1. srpna.
- Od 1. 1. 2023 navrhují zvýšit všechny platové tarify o 10 %.
Ministr Stanjura sdělil, že návrh odborů je pro něho osobně nepřijatelný, musí ho projednat ve vládě.
Závěrem se účastníci jednání dohodli, že se sejdou 19. července po jednání K5 (vládní koalice).
***
Po ukončení jednání k platům požádala předsedkyně Žitníková všechny přítomné politiky, aby vládní strany dne 8. července podpořily v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh MUDr. Milana Brázdila a MUDr. Jiřího Maška, kterým se opravuje důchodový zákon a který umožní, aby záchranáři odešli dříve do důchodu, a to až o 5 let.
Foto autorka
