Po krajské konferenci odborových organizací z Moravskoslezského kraje se v úterý 31. října někteří její účastníci v Ostravě sešli na krátkém brífinku s novináři. Informovali především o vážných problémech souvisejících s nedostatkem zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách, o odměňování a pracovních podmínkách těchto zaměstnanců. Za vedení odborového svazu se brífinku zúčastnila předsedkyně Dagmar Žitníková, která informovala, že na jednání krajské konference se sešlo padesát kolegyň a kolegů ze všech oblastí zdravotnictví a ze sociálních služeb.
Záznam brífinku najdete na: https://youtu.be/O9vGgETka_s?si=b1plm64j4GEciFcG
Andrea Drexlerová ze Slezské nemocnice v Opavě, která již od roku 1989 pracuje jako všeobecná sestra v nemocnici na směny, uvedla, že když do nemocnice přijdou mladí ze škol plní elánu, nastoupí do směn a potom zjistí, jakou za to mají odměnu, odradí je to od toho, aby v nemocnici setrvávali. Někteří vydrží dva dny, někteří měsíc, někteří dva roky. Chybějí praktičtí lékaři, chybějí specialisté, lidé proto hledají péči v nemocnicích, kterou musí zajistit stávající personál nemocnic, kolikrát už to je neúnosné. V čekárnách na urgentech lidé sedí tři hodiny až deset hodin. Jediné řešení je získání dalších kolegů, k tomu je nutné zvýšení platů a prestiže zaměstnání ve zdravotnictví.
Vít Přibylík ze Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje sdělil, že na záchrance je situace velmi podobná, každý rok přibývá o 5 % výjezdů, přitom odborného personálu je dlouhodobě trvalý nedostatek, lékaři jsou na padesáti procentech tabulkových míst, chybějí záchranáři i řidiči. Práce přibývá, peníze nerostou, ale rostou nároky. Rozpadla se primární péče a záchranná služba musí nahrazovat péči praktických lékařů, nahrazuje pohotovost, její práce je ještě rizikovější a náročnější, bez toho, že by na to byl brán ohled a bylo to ohodnoceno. Záchranářům vzrůstá objem a náročnost práce, ale v připravované úhradové vyhlášce se má výrazně snížit ocenění práce záchranné služby. To jsou kroky, které jdou proti zaměstnancům, ale v konečném důsledku proti pacientům.
Martin Gall ze Sociálních služeb Karviná zdůraznil, že sociální služby jsou dlouhodobě podfinancované, financování sociálních služeb nemá řád a rozdělení dotací je nesystémové. Pracovníci v sociálních službách v přímé péči jsou přetěžováni a málo finančně ohodnoceni. Platy zaměstnanců v přímé péči se v sociálních službách často pohybují těsně nad hranicí minimální mzdy. Práce s lidmi v sociálních službách je velmi náročná a často když noví zaměstnanci zjistí, o jakou práci jde, po několika dnech či měsících odcházejí. Jediný způsob, jak udržet zaměstnance a zvýšit kvalitu poskytování služeb, je navýšení mezd. V současné době je prestiž pracovníka v sociálních službách i sociálního pracovníka velice malá.
Dagmar Žitníková na závěr shrnula, že odbory navrhují zvýšit tarify a základní platy ve zdravotnictví pro zdravotnické i nezdravotnické pracovníky, například sanitáři by měli mít základní platy minimálně okolo 25 tisíc korun, a o 15 procent zvýšit platy zaměstnanců v sociálních službách. Z hlediska odměňování tyto resorty nejsou konkurenceschopné a velká část péče je zajišťována jen díky přesčasové práci. Dlouhodobě se takto pracovat nedá, lidé jsou frustrovaní z toho, že nestíhají péči o pacienty a klienty tak, jak by si to představovali, jsou frustrovaní z toho, že pacienti a klienti, kteří musejí dlouho čekat, jsou agresivní a chovají se nehezky k personálu. Do zdravotnictví a sociálních služeb je třeba přijmout další zaměstnance, je třeba, aby přišli absolventi škol a aby zde chtěli pracovat.
***
Novináři obdrželi závěry krajské konference, v nichž jsou pojmenovány hlavní problémy zdravotnictví a sociálních služeb a vytyčeny požadavky na jejich řešení, a výzvu delegátů krajské konference politikům, aby byli opravdu zodpovědní, zastavili rozpad společnosti, rozpad zdravotnictví, rozpad sociálních služeb a řádně vedli sociální dialog.
Oba materiály viz níže jako soubory ke stažení.
Foto Miloslav Toušek
Video Vojtěch Burda
