Všeobecně trochu stranou pozornosti vedle tzv. flexinovely zákoníku práce zůstává skutečnost, že touto novelou se mění i zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, což se stalo díky pozměňovacímu poslaneckému návrhu ministra Vlastimila Válka spolu s komparzem. Pan ministr zřejmě propadl panice, dlužno říci, že oprávněně, že se nestihne projednat předložená novela onoho zdravotnického zákona, tak z něj některé části vytrhli a přilepili je k flexinovele zákoníku práce.
Z hlediska praktických dopadů jsou asi nejdůležitější dvě nová ustanovení:
1. § 59, odst. 1., písm. b) zakládá zaměstnavateli povinnost zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy před vznikem pracovního poměru. Obdobně se tato povinnost vztahuje i na DPP a práce obdobné pracovněprávnímu vztahu.
Z povinnosti jsou tedy vynechány práce v tzv. čisté kategorii 1., ale na jiném místě (písm. d) se píše, že zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání mají možnost na vstupní prohlídce trvat. Proti původnímu návrhu se nám podařilo v průběhu legislativního procesu zvrátit nápad, vynechat z povinných vstupních lékařských prohlídek i práce zařazené v kategorii 2.
2. Do § 42, který se týká vydávání lékařských posudků, se podařilo včlenit nový odst. 4: „Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, je oprávněná osoba povinna bez zbytečného odkladu zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tento posudek může být vydán i po ukončení pracovněprávního vztahu“.
O to jsme velmi usilovali se Společností pracovního lékařství z ryze praktických důvodů. Představme si modelový příklad: zaměstnanec, u něhož je podezření na nemoc z povolání, již má v ruce posudek o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k práci a dostane z tohoto titulu výpověď. Než ovšem dostane posudek o uznání nemoci z povolání, trvalo to také až dva roky, protože hygienická služba nestíhala s potvrzením tzv. hygienické podmínky – s tím jsme se masivně setkali za covidové epidemie. Nakonec tedy posudek o uznání nemoci z povolání dostane, ale jak se dostane k posudku o příčinné souvislosti s dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti? Poskytovatele pracovnělékařských služeb již nemá a jeho registrující lékař o tom nemusí mít žádné informace, protože celé řízení o nemoci z povolání šlo mimo něj. Tento problém by tedy měl být vyřešen, postarat by se o to měl zaměstnavatel, nejspíš ve spolupráci se svým smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Zbyněk MORAVEC, Centrum BOZP ČMKOS, emeritní inspektor BOZP OSZSP ČR
