Vedoucí přímé péče na dvou odděleních v Domově Severka Jiříkov, který se specializuje především na pacienty se schizofrenií a Huntingtonovou chorobou, ale také finalista letošního ročníku soutěže „Anděl mezi zdravotníky“. To je pan Jiří.
- Jak dlouho jste v odborech?
Členem odborů jsem asi 14 let, vlastně hned od mého vstupu do zaměstnání. Během prvních měsíců mě kolegové ukecali, tak jsem vstoupil a hned jsem se stal i členem výboru.
- Rubrika se jmenuje „Odbory pomáhají“, jak pomohly odbory vám, případně, jak prostřednictvím odborů pomáháte vy?
Tím, že jsem se hned po vstupu do odborů stal členem výboru, tedy místního vedení, a poslední dva roky jsem předsedou, tak se snažím pomáhat jak v osobních, tak pracovních věcech. Nejčastěji se řeší finanční situace, ale čas od času se někde zkrátka někde děje něco, co by se nemělo, a tak se snažím zasáhnout a pomoct. A osobně? Osobně mi odbory pomohly k jinému, lepšímu pohledu na život.
- Nejde se tomu vyhnout, dostal jste se do finále soutěže „Anděl mezi zdravotníky“, to je velký úspěch! Co na to říkáte?
Nominovala mě předsedkyně paní Dagmar Žitníková. Moc si toho vážím. Dokážu si představit spousty jiných lidí ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří si to podle mě zaslouží za každý den v jejich náročném zaměstnání. Nepatřím mezi ty, kteří by toužili vyhrát nějakou cenu, ale samozřejmě mě to potěšilo a beru to jako ocenění své práce. Díky této nominaci vidím, že má smysl to, co dělám. Určitě mi to udělalo radost.
- Dokázal byste říct jeden zásadní okamžik ve své práci, na který jste opravdu pyšný?
Těch okamžiků je celá řada. Jsou vlastně menší a společně tvoří jeden velký výsledek. Když se podaří po dlouhém vyjednávání zajistit další benefity pro zaměstnance, tak mi to udělá obrovskou radost a nabíjí mě to k další práci a dalšímu vyjednávání. Ale je to práce, která nikdy nekončí.
- Máte nějaký vzkaz pro případné zájemce o členství v odborech?
Aby neměli v hlavě zafixované, že jsou odbory nějaká komunistická organizace. Zastupujeme a chráníme zaměstnance. Až se jim něco bude dít, tak bude pozdě vstoupit a chtít narychlo pomoc. Je třeba pracovat dlouhodobě. A určitě vzkazuji, že čím víc členů, tím větší sílu odbory mají a zaměstnavatel s nimi jedná slušněji. To říkám z osobní zkušenosti, kde jsou odbory slabé, nebo nejsou vůbec, tam si zaměstnavatel často dělá, co chce.
Závěrem bych chtěl ještě poděkovat za nominaci do soutěže Anděl mezi zdravotníky. Jak jsem již řekl, upřímně si myslím, že si svého malého anděla zaslouží celá řada lidí. Rozhodně zkusím nezklamat ty, kteří pro mě budou hlasovat. A určitě budu pokračovat v práci za důstojnější podmínky pro všechny.
Foto autor
