Ve středu 3. září 2025 odpoledne se na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí uskutečnilo poslední letošní jednání Pracovního týmu pro sociální otázky Rady hospodářské a sociální dohody ČR (sociální tripartity). Pod vedením vrchní ředitelky sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Petry Zdražilové a za účasti zástupců odborů, zaměstnavatelů i neziskových organizací se debatovalo o třech zásadních tématech: o využití prostředků z Národního plánu obnovy (NPO), o státním rozpočtu na rok 2026 a o navyšování platů a mezd v sociálních službách.
Využívání evropských prostředků
Prvním bodem programu bylo využívání evropských prostředků z Národního plánu obnovy určených na rozvoj dlouhodobé péče.
Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký upozornil na problémy s čerpáním financí z NPO na nové kapacity v sociálních službách. Podle informací MPSV je výstavba v časovém skluzu a není reálné, aby do června 2026 stála všechna plánovaná zařízení. Ministerstvo proto jedná s Evropskou komisí o snížení počtu nových objektů z původně plánovaných 250 na 220, což by znamenalo ztrátu zhruba 1,3 miliardy korun.
Odbory se ptaly, zda nesplnění milníků nepovede k vracení všech prostředků, avšak byly ujištěny, že takový scénář nehrozí.
Státní rozpočet na rok 2026
Druhá část jednání se zaměřila na státní rozpočet na rok 2026.
Podle vrchní ředitelky Petry Zdražilové návrh rozpočtu za MPSV je první variantou, o které se bude ještě jednat. Návrh nyní počítá se zohledněním inflace 3 %, s růstem platů pro zaměstnance MPSV o 5 %, s povinným odvodem do 3. pilíře, koncesionářskými poplatky a také s mimořádnými projekty.
Odbory zajímala také částka na dotace pro poskytovatele sociálních služeb, protože její navýšení je zásadní pro zvýšení platů.
MPSV sdělilo, že dotace pro příští rok jsou v návrhu zvýšené oproti letošnímu roku pouze o 300 milionů, a to pro oba programy, tedy A i B.
Odbory k této informaci sdělily, že částka není adekvátní k MPSV avizovanému nárůstu platů. Budou požadovat její zvýšení.
Zástupci neziskového sektoru zdůraznili, že omezení financí na individuální projekty ohrozí poskytovatele, kteří čerpají finanční prostředky na svoji činnost z této položky. Výpadek financí může vést i k zániku některých organizací poskytujících sociální služby.
Platy a mzdy v sociálních službách
Třetím klíčovým tématem byla otázka platů a mezd v sociálních službách.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková přinesla čerstvé informace z jednání s vládou. Kabinet navrhuje zvýšení tarifů o 5 % a navýšení první platové tabulky o 7 %. Odbory však požadují minimálně 10% zvýšení a v první platové tabulce navýšení o 13 %. Argumentují především růstem minimální mzdy a zaručených platů, které se musí promítnout jak do tarifů, tak do mezd. Zopakovala také, že odboráři požadovali zvýšené platové tarify a mzdy zafinancovat ze státního rozpočtu. Rozhodnutí vlády o navýšení platových tarifů chce vláda přijmout do konce září.
Kybernetická bezpečnost
V bodě různé se jednání dotklo i problematiky kybernetické bezpečnosti, kde nová vyhláška znamená další finanční zátěž pro poskytovatele sociálních služeb.
Odbory v připomínkách k těmto vyhláškám upozorňovaly na finanční zatížení a na nutnost jeho zohlednění v sestavování budoucích rozpočtů.
Diskutovalo se rovněž o daňových změnách u poskytovatelů, kteří zároveň poskytují zdravotní služby, a o sjednocení metodiky uznávání kvalifikace tzv. S3 sester.
Další setkání sociální tripartity je plánováno na prosinec 2025.
Aktuální jednání však jasně potvrdilo, že sektor sociálních služeb stojí před zásadními výzvami – nejistým financováním. Nejistota kolem státního rozpočtu, komplikace s využitím prostředků z NPO a otevřená otázka růstu platů a mezd vytvářejí složité prostředí, v němž se poskytovatelé a zaměstnanci budou pohybovat.
