V úterý 29. září 2026 se na Ministerstvu práce a sociálních věcí uskutečnilo první jednání Komise pro rozvoj sociálních služeb, které zahájilo intenzivní práci na přípravě budoucí podoby sociálních služeb a systému dlouhodobé péče v České republice. Pro Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR jde o velmi důležitý proces. Připravované změny se totiž nebudou týkat pouze systému poskytování sociálních služeb a jejich financování, ale přímo také zaměstnanců, jejich kvalifikace, kompetencí, pracovních podmínek, personálního zabezpečení služeb a dalšího profesního rozvoje.
Na prvním jednání byl představen způsob fungování Komise, harmonogram další práce a především 48 pracovních tezí k reformě sociálních služeb a systému dlouhodobé péče. Ministerstvo zdůraznilo, že nejde o konečnou podobu reformy ani o hotové legislativní řešení. Jedná se o výchozí návrhy, které mají projít odbornou diskusí a dalším zpracováním.
To považujeme za důležité. Právě v této fázi je totiž možné upozorňovat na praktické problémy a předkládat návrhy ještě předtím, než budou změny převedeny do konkrétní legislativy.
Základním tématem jednání byla současná situace a budoucí vývoj sociálních služeb. Diskutovalo se o stárnutí populace, výrazném růstu počtu osob ve vysokém věku, zvyšující se potřebě péče, nedostatku zaměstnanců i budoucí potřebě dalších kapacit sociálních služeb. Zazněla také potřeba lépe propojit formální a neformální péči a získat kvalitnější data o skutečné potřebě sociálních služeb.
Velkým problémem podle předložených informací zůstávají právě datové mezery. Neexistují dostatečně přesné informace například o tom, kolik lidí skutečně čeká na sociální službu, jak dlouho čekají, jakou část péče zajišťují rodinní příslušníci nebo kolik zaměstnanců bude vzhledem k rostoucí potřebě péče v budoucnu zapotřebí.
Podstatná část reformy má být připravována v osmi odborných pracovních skupinách. Každou má tvořit přibližně pět až sedm expertů, kteří dostanou konkrétní zadání a budou připravovat varianty řešení včetně posouzení jejich dopadů. Předpokládá se poměrně intenzivní práce, zpravidla jednání jednou za dva až tři týdny a průběžná příprava mezi jednotlivými schůzkami.
Pracovní skupiny budou zaměřeny na osm zásadních oblastí:
1. Systémové nastavení, registrace, kvalita a ochrana práv
2. Financování, síť a dostupnost sociálních služeb
3. Digitalizace, data a snižování administrativy
4. Personál, kvalifikace a profesní rozvoj
5. Sociální práce a koordinace podpory
6. Pečující osoby a podpora péče v domácím prostředí
7. Investiční financování a rozvoj kapacit
8. Dlouhodobá péče a sociálně-zdravotní pomezí
Z pohledu našeho odborového svazu bude mimořádně důležitá především pracovní skupina zaměřená na personál, kvalifikace a profesní rozvoj, ale také skupina pro financování a skupina zabývající se dlouhodobou péčí a sociálně-zdravotním pomezím. Právě zde se budou řešit otázky, které mohou mít bezprostřední dopad na naše členy – kdo a za jakých podmínek bude jednotlivé činnosti vykonávat, jaké budou kvalifikační požadavky, jak se budou měnit kompetence zaměstnanců, jak bude zajištěno vzdělávání, a především zda bude mít systém dostatek pracovníků a prostředků na jejich odpovídající odměňování.
V sociálních službách dnes není hlavním problémem jen nedostatek financí. Stále závažnějším problémem je také nedostatek lidí. Jestliže bude potřeba péče v příštích desetiletích výrazně růst, musí se personální otázka stát jedním ze základních pilířů celé reformy. Nelze připravovat nový systém sociálních služeb bez odpovědi na jednoduchou otázku: Kdo bude tuto péči poskytovat?
Pracovní skupiny mají připravovat konkrétní varianty řešení a jejich dopady. Diskutované návrhy nemusí být přijaty jednomyslně. Podle představeného způsobu práce bude možné zachovat i odlišné nebo odmítavé stanovisko a následně budou jednotlivé návrhy projednávány výborem a plénem Komise.
Vlastní legislativní zpracování má následně probíhat na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento postup dává prostor pro skutečnou odbornou diskusi. Pro nás je ale zásadní, aby u ní od počátku byli také zástupci zaměstnanců. Právě zaměstnanci totiž nejlépe vědí, jak sociální služby fungují v každodenní praxi. Znají dopady nedostatku pracovníků, vysoké fyzické a psychické zátěže, rostoucích požadavků na kvalitu péče i administrativní náročnosti, proto jsme do každé pracovní skupiny navrhli našeho člena. Čekáme na rozhodnutí, zda bude součástí pracovních skupin.
Přípravu změn v sociálních službách vítáme. Současný systém skutečně potřebuje reagovat na stárnutí společnosti, rostoucí počet lidí odkázaných na pomoc druhých, nedostatek kapacit i změny ve způsobu poskytování péče.
Dobré sociální služby ale není možné zajistit bez lidí, kteří v nich pracují. Proto musí být součástí reformy také dlouhodobě udržitelné financování, dostatek zaměstnanců, odpovídající pracovní podmínky, jasně nastavené kompetence, kvalitní vzdělávání, a především důstojné odměňování a poskytování benefitů.
Práce Komise nyní teprve začíná. Do konce roku má proběhnout intenzivní odborná práce nad jednotlivými tezemi a následovat mají další kroky směřující k legislativním změnám. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR chce být při této práci aktivním partnerem.
Naším úkolem bude přinášet zkušenosti zaměstnanců přímo z praxe, upozorňovat na možné dopady připravovaných opatření a prosazovat taková řešení, která povedou nejen ke kvalitnějším sociálním službám pro jejich uživatele, ale také k lepším pracovním podmínkám lidí, bez kterých by celý systém nemohl fungovat.
