Ve středu 16. září 2026 se na Ministerstvu práce a sociálních věcí uskutečnilo III. jednání Pracovního týmu RHSD ČR pro sociální otázky (sociální tripartity). Pracovní tým nově povede Mgr. Bc. David Pospíšil, MBA, DiS., náměstek člena vlády na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Do jeho gesce patří zejména oblast dlouhodobé péče, stabilizace systému sociálních služeb a příprava systémových změn v této oblasti. S Davidem Pospíšilem jsme v minulosti již spolupracovali, a proto můžeme navázat na předchozí pracovní kontakty a zkušenosti.
Věříme, že i nové složení pracovního týmu vytvoří prostor pro otevřenou a věcnou diskusi o financování sociálních služeb, pracovních podmínkách zaměstnanců, odměňování i připravovaných legislativních změnách.
Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání zúčastnily místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková a vedoucí právního a sociálního oddělení Ing. Ivana Břeňková.
Hlavními tématy bylo financování sociálních služeb v letošním a příštím roce, připravovaná změna systému odměňování ve veřejných službách a správě, možné zvýšení úhrad v sociálních službách, připravované legislativní změny a postup proti nelegálním poskytovatelům sociálních služeb.
Části jednání se osobně zúčastnil také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Financování sociálních služeb
Jedním z prvních bodů bylo aktuální financování sociálních služeb. Podle informace ministra Juchelky již MPSV uvolnilo 500 milionů korun a nyní se čeká na uvolnění další části finančních prostředků z Ministerstva financí.
Účastníci jednání podpořili dofinancování sociálních služeb ještě v letošním roce. Pro poskytovatele je včasné dofinancování zásadní. Sociální služby se v průběhu roku potýkají nejen s růstem osobních nákladů, ale také s vyššími cenami potravin, energií a dalších provozních výdajů.
Návrh státního rozpočtu
Velká pozornost byla věnována návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
Podle důvodové zprávy má být na dotační řízení MPSV pro sociální služby vyčleněno 30 miliard korun. V pododdílu 435 – Sociální služby v oblasti sociální péče – je však uvedeno 28,995 miliard Kč. Rozdíl přesahuje jednu miliardu korun a z předložených podkladů podle stanoviska OSZSP ČR nelze přesně určit, kde je celý deklarovaný objem prostředků zachycen.
Za odbory jsme proto na jednání požadovali vysvětlení jednotlivých částek a upozornili jsme také na údaje ve střednědobém výhledu pro roky 2028 a 2029.
Podle předložených rozpočtových podkladů mají „neinvestiční nedávkové transfery“, z nichž se financují mimo jiné sociální služby, činit 43,027 miliardy Kč v roce 2027, 24,506 miliardy v roce 2028 a pouze 10,257 miliardy Kč v roce 2029. Ještě výraznější pokles obsahuje pododdíl 435: z 28,995 miliard Kč v roce 2027 na 14,669 miliard v roce 2028 a 2,339 miliardy Kč v roce 2029. Střednědobý výhled samozřejmě ještě není konečným rozpočtem pro příslušné roky.
OSZSP ČR ale ve svém stanovisku upozorňuje, že financování sociálních služeb představuje trvalý závazek a musí být předvídatelné i ve víceletém horizontu. Výhled by proto měl věrohodně zachycovat budoucí potřeby systému, včetně očekávaného vývoje platů a provozních nákladů.
Změna systému platových tarifů
Významným tématem byla také připravovaná reforma odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, protože vše souvisí se vším, jak se lidově říká.
Podle návrhu MPSV má od 1. ledna 2027 nejnižší platový tarif odpovídat minimální mzdě, která má v roce 2027 činit 24 900 Kč. Mezi tarify jednotlivých platových tříd má být minimální rozdíl čtyři procenta a u většiny platových stupnic se má změnit také systém postupů podle délky praxe.
MPSV změnu zdůvodňuje snahou odstranit současnou situaci, kdy se část tarifů nachází pod úrovní minimální mzdy nebo zaručeného platu.
Za odbory jsme současně upozornili na důležitou otázku osobních příplatků. Zvýšení tarifů musí být nastaveno tak, aby zaměstnanci změnu skutečně pocítili ve svém celkovém platu a aby systémová úprava neznamenala pouze přesun peněz z osobního příplatku do tarifní části platu. Právě způsob převodu osobních příplatků a jeho dopad na jednotlivé zaměstnance patří mezi otázky, které je třeba před účinností nové úpravy jednoznačně vyjasnit.
V debatě o státním rozpočtu se zároveň objevuje částka přibližně 36 miliard Kč v souvislosti s platy.
OSZSP ČR ve svém stanovisku upozornil, že z předložených rozpočtových tabulek zatím nelze jednoznačně určit její přesné složení a rozpočtové umístění. Svaz proto požaduje oddělit prostředky na vlastní zvýšení platů, systémovou změnu odměňování, nová pracovní místa, zákonné valorizace a další související výdaje.
Vše se rozhodne 17. září 2026 na tripartitě.
Změna vyhlášky č. 505/2006
MPSV na jednání představilo rovněž varianty změny vyhlášky č. 505/2006 Sb., která upravuje mimo jiné maximální úhrady klientů sociálních služeb. Podle představených variant se uvažuje o zvýšení některých úhrad přibližně od 5 do 10 procent. Při úhradách za pobyt by se mohlo více zohledňovat, zda klient využívá jednolůžkový, dvoulůžkový nebo vícelůžkový pokoj.
Dodatečné příjmy mají poskytovatelům pomoci pokrýt rostoucí náklady na stravování, provoz služeb i zaměstnance. Konkrétní návrhy mají být dále připomínkovány.
Za odbory jsme v této souvislosti upozornili také na nutnost posuzovat zvýšení úhrad ve vztahu k růstu důchodů a k finančním možnostem samotných klientů sociálních služeb.
Změna zákona o sociálních službách
MPSV informovalo rovněž o přípravě malé novely zákona o sociálních službách. Změny by se měly týkat mimo jiné tzv. směrného čísla, které má význam pro rozdělování dotačních prostředků mezi jednotlivé kraje, dále kvalifikačních požadavků na pracovníky v sociálních službách a možností kariérního růstu pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků.
Předpokládá se dokončení připomínkování do konce letošního roku a následné zahájení legislativního procesu.
OSZSP ČR při této příležitosti znovu otevřel otázku rostoucích kompetencí pracovníků v sociálních službách. Pokud se rozsah a odborná náročnost jejich práce zvyšují, musí se podle stanoviska svazu tato skutečnost odpovídajícím způsobem promítnout také do jejich pracovního a platového zařazení, a to jak v pobytových, tak v terénních službách.
Změna systému dlouhodobé péče
Dalším zásadním tématem bude příprava rozsáhlejší změny systému dlouhodobé péče, nebo bychom to mohli nazvat velkou novelou zákona o sociálních službách. Podle informací z jednání je v současnosti zpracováno 48 tezí, které mají být postupně projednávány v osmi pracovních skupinách. První jednání je plánováno na 29. září 2026.
Teze by měly být dopracovány do konce letošního roku a následně převedeny do paragrafového znění.
Pro odborový svaz bude při dalších jednáních důležité sledovat zejména dopady připravovaných změn na zaměstnance, personální zabezpečení služeb, kompetence jednotlivých profesí a způsob financování sociálních služeb.
Opatření proti nelegálním poskytovatelům sociálních služeb
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR představila materiál obsahující 23 opatření proti nelegálním poskytovatelům sociálních služeb.
OSZSP ČR podpořil potřebu tento problém systémově řešit. Péče o seniory, osoby se zdravotním postižením a další zranitelné skupiny musí podle stanoviska svazu probíhat v jasně stanoveném právním rámci a podléhat kontrole kvality. Po případném přechodném období by proto poskytovatelé měli splnit zákonné podmínky a služby řádně registrovat.
***
Jednání pracovního týmu ukázalo, že před sociálními službami stojí v následujících měsících řada významných změn. Budou se týkat financování, úhrad klientů, platového systému, kompetencí zaměstnanců i celkové podoby sociálních služeb.
OSZSP ČR bude v dalších jednáních prosazovat především transparentní a předvídatelné financování sociálních služeb, jasné finanční zabezpečení změn v odměňování a odpovídající ocenění práce zaměstnanců.
Za důležité považujeme také to, že se části jednání osobně zúčastnil ministr práce a sociálních věcí Ing. Aleš Juchelka.
Za OSZSP ČR oceňujeme především jeho osobní účast, otevřenou komunikaci a prostor, který na jednání věnoval názorům, připomínkám a požadavkům sociálních partnerů. Pro nás je důležité, že můžeme ministrovi přímo předkládat zkušenosti našich členů a zaměstnanců ze sociálních služeb a upozorňovat na problémy, které každodenně řeší poskytovatelé, zaměstnanci i klienti.
Sociální dialog má smysl tehdy, když nejde pouze o formální výměnu stanovisek, ale když mají sociální partneři možnost své argumenty skutečně přednést a jsou vyslyšeni. Budeme rádi, pokud tento způsob spolupráce bude pokračovat i při dalších jednáních o financování sociálních služeb, platech a připravovaných legislativních změnách.
Foto autorka
