Reálné zchudnutí zaměstnanců, nedostatek zdravotního a sociálního personálu, oslabení hygienické služby a nejasné financování péče se za Fialovy vlády prohloubilo. Z pohledu odborového svazu zastupujícího zaměstnance ve zdravotnictví — včetně lázeňství, záchranné a hygienické služby — a v sociálních službách je období vlády Petra Fialy hodnoceno negativně. Opatření přijatá Fialovou vládou zasáhla zaměstnance a jejich rodiny tvrdě jak po ekonomické, tak po sociální stránce.
Vysoká inflace a prudký růst životních nákladů nebyly kompenzovány odpovídajícím růstem mezd a platů. Pro rok 2024 ministr financí původně navrhoval dokonce snížení platů, a to i přes skutečnost, že kumulativní inflace od roku 2021 přesáhla 32 procent.
Výsledkem politiky současné vlády je reálné zchudnutí většiny zaměstnanců. Vláda přitom nepředstavila žádné účinné řešení odpovídající ekonomické situaci. Některé návrhy lze dokonce označit za absurdní — premiér a jeho poradci například doporučovali lidem nakupovat v Polsku, kde jsou ceny nižší.
Část vládních kroků měla spíše ideologický charakter — místo konkrétní pomoci přinesla nová omezení. Vláda například zvýšila DPH na vybrané potraviny, léky, vodné a stočné či stravovací služby, navýšila sazbu nemocenského pojištění pro zaměstnance, výrazně omezila slevu na manžela či manželku a zrušila školkovné.
Zavedla také větší daňovou progresi u daně z příjmu fyzických osob, snížila objem prostředků do fondu kulturních a sociálních potřeb ve veřejných službách — a zdravotním pojišťovnám odebrala 14 miliard korun.
Během celého svého mandátu vláda systematicky porušovala principy sociálního dialogu. Formálně sice jednání probíhala, ale bez reálných výsledků. Mnoho zásadních legislativních změn bylo prosazováno prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, bez řádného připomínkového řízení a diskuse s partnery. To se týkalo například konsolidačního balíčku, změn v sociálních službách, důchodové reformy či zvýšení limitu přesčasové práce ve zdravotnictví.
Ani písemné dohody vláda nedodržela. V prosinci 2023 podepsal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek za přítomnosti premiéra Petra Fialy s odbory dohodu, v níž se zavázal k navýšení platů pro rok 2024, sjednocení odměňování, zavedení benefitů pro zdravotníky a úpravě možnosti dřívějších odchodů do důchodu. Skutečnost však byla jiná: realizovalo se pouze navýšení platů — a to bez odpovídajícího financování. Situace se letos ještě zhoršila. Platy sice vzrostly, ale mnohé nemocnice na jejich pokrytí nedostaly ani korunu a velká část z nich směřuje do červených čísel.
Sociální i zdravotní služby na dně
Situace v sociálních službách je obdobně tristní. Vláda ve svém programovém prohlášení slibovala zlepšení platových podmínek pro nejhůře odměňované: „Zajistíme spravedlivé odměňování pracovníků v sociálních službách a v sociální oblasti.“ Výsledek? Za čtyři roky se tarify pro pracovníky v sociálních službách zvýšily v průměru o pouhých 2100 Kč. Zaměstnanci často za fyzicky a psychicky náročnou práci pobírají tak nízké mzdy, že musí žádat o sociální dávky nebo hledat druhou práci. Jejich příjmy nestačí na běžné životní náklady.
Není divu, že zaměstnanci sociálních služeb už dnes téměř všude chybějí a uchazeči o tuto práci, kteří neodejdou hned po zjištění, jak je náročná, většinou skončí poté, co dostanou první výplatu. Bez zásadní změny platových podmínek se situace v sociálních službách bude dále zhoršovat, zatímco stárnoucí populace bude sociální služby potřebovat stále víc a víc. Současná vláda tento nezpochybnitelný fakt zcela ignoruje.
Ani pacienti a klienti na tom nejsou lépe. Ve zdravotnictví se prodlužují čekací doby na vyšetření i operace, často chybí základní léky — od antibiotik po medikaci na psychické poruchy. Je nedostatek personálu, včetně lékařů a sester. V sociálních službách rostou úhrady a volná místa v domovech prakticky nenajdeme.
Co nás čeká? Od ledna vstoupí v platnost novely zdravotně-sociálních zákonů, které zavádějí nové technické a personální požadavky pro poskytovatele péče, čímž jim výrazně vzrostou náklady — kompenzace však žádné nejsou. Úhrady zdravotní péče v sociálních službách zůstávají nejasné a registrace poskytovatelů bude probíhat ve dvojím režimu.
A co zdravotnictví? Ministr Válek často hovoří o zlepšení dostupnosti zdravotní péče a posílení prevence. Jak je to ale ve skutečnosti? Pro pacienty se otevírá možnost, aby jim zdravotní pojišťovny zajišťovaly péči v zahraničí, předpokládá se v Polsku nebo na Slovensku. Na první pohled výborné, ale problém je jinde: v České republice je poskytování zdravotní péče regulované a kontrolované, s přísnými hygienickými, technickými a personálními normami. V zahraničí si podmínky určí pojišťovny — nebude hlavním kritériem jen nízká cena?
Vláda snížila příspěvky do fondu kulturních a sociálních potřeb, z něhož se mohly hradit náklady na sportovní aktivity, dětské tábory či vitamíny. Dnes tyto prostředky chybí. Nově bude možné tyto náklady hradit ze zdravotního pojištění, tedy z peněz určených na úhradu zdravotní péče. Objem fondu prevence sice naroste, ale příjmy zdravotních pojišťoven se nezvýší. V praxi to znamená jediné: méně prostředků na základní léčbu. Navíc nejsou nastavena pravidla — určovat je budou pojišťovny. Jsou tyto kroky jen nepromyšlené dílčí zásahy, nebo cíleně směřují k placeným nadstandardům a dalším změnám v systému zdravotní péče?
Oslabení ochrany veřejného zdraví
Jaké je dnes finanční zdraví systému? Chybí peníze, které stát odebral v roce 2022. Některé pojišťovny už nyní nedokáží plnit své závazky vůči nemocnicím a většina z nich předpokládá, že na konci letošního roku budou v červených číslech. Kvalitní a dostupná zdravotní péče se pomalu, ale jistě propadá. Nepřijímají se žádná systémová opatření ani návrhy na stabilizaci personálu. Na počátku období této vlády chybělo zhruba dva tisíce sester, dnes jich chybí o další tisíc více. Uzavírání částí nemocničních oddělení kvůli nedostatku personálu už není výjimkou, ale běžným jevem.
Několik vět je třeba věnovat rovněž hygienické službě a ochraně veřejného zdraví. Během pandemie byla hygienická služba po letech přehlížení označována za klíčovou součást systému a vypadalo to, že vláda si uvědomila její nezastupitelnou roli a zajistí adekvátní finanční a personální posílení. Opak je pravdou: snížil se počet hygieniků, spojovaly se odborné obory a převedla se část kompetencí z Ministerstva zdravotnictví na Ministerstvo zemědělství. Výsledkem je oslabení ochrany veřejného zdraví.
Voliči by se neměli nechat zmást politickými frázemi a zkreslenými fakty. Měli by sami zhodnotit, kdy se jim žilo lépe, a zvážit, zda je současný stav pro ně přijatelný – a zda chtějí, aby tento vývoj pokračoval. Podle mého názoru většina občanů za vlády Petra Fialy ztrácí – na jistotách, příjmech i důvěře ve stát.
Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR
Text byl publikovaný 3. září 2025 na www.denikreferendum.cz
