Priority nové vlády vyplývající z programového prohlášení vlády, aktuální stav příprav státního rozpočtu, dopady emisních povolenek EU ETS a další rozvoj sociálního dialogu byly 12. ledna 2026 hlavními tématy 181. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), kterou zahájil předseda vlády Andrej Babiš.
Zástupci zaměstnavatelů i odborů v úvodu ocenili návrh programového prohlášení vlády a popřáli kabinetu úspěšné naplnění stanovených cílů.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zdůraznil, že programové prohlášení vlády musí být především opřeno o jasnou hospodářskou strategii, která povede k udržitelnému růstu ekonomiky a současně ke zlepšení postavení zaměstnanců. Podle něj je nezbytné, aby vláda přijímala taková opatření, která budou podporovat zaměstnanost, stabilitu pracovních míst a sociální soudržnost společnosti.
Zásadním tématem je důchodový systém. ČMKOS jednoznačně odmítá další zvyšování věku odchodu do důchodu a naopak považuje za legitimní otevřít debatu o jeho snížení či o dřívějších odchodech do důchodu u náročných profesí. Současná ekonomická situace podle něj umožňuje přijímat taková opatření, která nebudou na úkor zaměstnanců.
Významnou část vystoupení věnoval také zabezpečení zdravotní a sociální péče. Zdůraznil, že vláda musí přijímat kroky, které neohrozí dostupnost a kvalitu zdravotních služeb ani fungování sociální péče. Podpora zaměstnanců v těchto sektorech, včetně odpovídajícího financování a růstu mezd, je podle něj klíčová pro stabilitu celého systému.
Upozornil na důležitost řádného sociálního dialogu, který odbory považují za nezastupitelný nástroj při hledání vyvážených řešení. ČMKOS je připravena aktivně se podílet na potírání nelegální práce a šedé ekonomiky, které poškozují zaměstnance i veřejné finance.
V souvislosti s programovým prohlášením předseda ČMKOS poukázal na absenci širší debaty o daňovém systému, která by podle něj měla být nedílnou součástí hospodářské strategie státu.
Naopak pozitivně ocenil odmítnutí systému EU ETS 2, jenž by měl výrazné negativní dopady na domácnosti, a rovněž podporu návratu elektronické evidence tržeb (EET) jako nástroje k narovnání podnikatelského prostředí.
Závěrem zdůraznil, že ČMKOS je připravena být vládě konstruktivním a spolehlivým partnerem při prosazování opatření, která povedou k ochraně zaměstnanců, zachování dostupné zdravotní a sociální péče a k sociálně spravedlivému rozvoji České republiky.
Zaměstnavatelé podpořili programové prohlášení s výjimkou snížení důchodového věku na 65 let.
Sociální partneři se shodli na nutnosti restrukturalizace ekonomiky, podpory hospodářského růstu a investic do infrastruktury, bydlení a vzdělávání. Zazněl rovněž požadavek na posílení celoživotního vzdělávání, jehož odpovědnost by se měla více přesunout na zaměstnavatele a odbory.
Vláda deklarovala podporu digitalizace, využívání umělé inteligence, rozvoje startupů, jednotného inkasního místa a modernizace zdravotnictví, včetně elektronických zdravotních karet a prevence onkologických onemocnění.
Premiér Babiš rovněž potvrdil zájem vlády o aktivní proexportní politiku a spolupráci s podnikatelským sektorem.
Významná část jednání se věnovala státnímu rozpočtu.
Premiér Babiš upozornil na jeho složitost, zejména kvůli nedostatečně krytým mandatorním výdajům a výpadkům v oblasti dopravní infrastruktury. Vláda plánuje projednání návrhu rozpočtu koncem ledna a jeho schválení na začátku března.
Zaměstnavatelé i odbory kritizovali skutečnost, že vláda Petra Fialy původní rozpočet s tripartitou neprojednala. Zazněly požadavky na oddělení strategických investic, zajištění financí na vědu, výzkum a vývoj a navýšení platových tarifů.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková se vyjádřila k problematice státního rozpočtu. Uvedla, že projednávání státního rozpočtu nebylo tristní pouze v loňském roce, ale po celé uplynulé čtyři roky. Sociální dialog podle ní fungoval převážně jen formálně a připomínky sociálních partnerů nebyly při přípravě rozpočtu reálně zohledňovány.
Připomněla, že v původním návrhu státního rozpočtu na rok 2026 došlo k meziročnímu snížení výdajů na krajské hygienické stanice až o 12 %, přičemž prioritou dlouhodobě nebyly ani sociální služby.
Upozornila rovněž na katastrofální personální situaci ve zdravotnictví a sociálních službách, kde chybějí tisíce pracovníků, zejména zdravotních sester a pečovatelů. Jedním z hlavních důvodů nedostatku personálu je podle ní nízké finanční ohodnocení, zejména v sociálních službách. Platové tarify se za poslední čtyři roky zvyšovaly pouze dvakrát – jednou plošně o 1400 Kč a jednou cíleně pro nejhůře odměňované zaměstnance.
Upozornila na aktuální situaci ve zdravotních pojišťovnách, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků v důsledku snížení plateb státu za státní pojištěnce o 14 mld. Kč. Tento krok podle ní sice bývalé vládě pomohl krátkodobě snížit deficit státního rozpočtu v roce 2023, avšak nyní se negativně projevuje v hospodaření zdravotních pojišťoven a ohrožuje stabilitu systému.
Za oblast zdravotnictví a sociálních služeb proto požádala předsedu vlády o samostatné jednání, přičemž bezprostředně po skončení tripartity byl dohodnut termín 19. ledna v 18 hodin.
Tématem jednání byla také kritika systému emisních povolenek EU ETS, zejména jeho dopadů na konkurenceschopnost evropského průmyslu i na domácnosti.
Premiér Babiš vyzval sociální partnery k dodání konkrétních podkladů a negativních příkladů z praxe, které budou využity při jednáních s Evropskou komisí.
Česká republika připravuje vlastní materiál s návrhy změn systému, přičemž důraz má být kladen i na očekávané sociální dopady systému EU ETS2.
V posledních bodech se sociální partneři zabývali konkrétní podporou sociálního dialogu, a to prostřednictvím paragrafu 320a zákoníku práce. V tomto bodě se sociální partneři na předložených materiálech shodli.
Další jednání tripartity se bude konat dne 9. 3. 2026 od 16. hod. Sociální partneři se shodli, že obsahem jednání budou návrhy na změny v důchodech a celoživotní vzdělávání zaměstnanců.
